Martin Kraus: Nejsem žádný proutník!

Říkají o vás, že jste smíšek, lamač ženských srdcí, největší fešák z Cest domů. Takže Martine, co na vás sedí nejvíc?

„S fešákem bych ubral, to je přifouklý. Podívejte se na mě! Je tu přece plejáda dalších chlapů. Ale smíšek to jo. Mám rád smích, je to i moje životní krédo. Smích je osvobozující a je hodně potřebnej. A mám rád dívky a ženy, rád si s nimi povídám, ale má to hranice. Nejsem proutník. A nejsem taková hvězda, aby se holky za mnou otáčely. To jsem ještě nezažil.“

Lidé vás znají díky postavě grázla Dana ze seriálu Cesty domů. Někde jste se vyjádřil, že jeho povaha je vám vzdálená. Ale klobouk dolů, hrajete ho skvěle, člověk by vám to věřil.

„Postavu Dana jsem dohrál. Teď jakože sedím ve vězení a co bude dál, nevím. Doufám, že mě občas v »base« navštíví. A byl bych rád, kdyby Dana pustili. Abych se vrátil do natáčení. Byli jsme tam dobrá parta. Adamec, Polišenský, Slavík, ti mi hodně pomohli a zase mi ukázali úplně jiný směr, jak hrát. Byla to pro mě obrovská škola a hodně mě to bavilo.“

Herecky vás formoval seriál. Prozraďte ale, kde jste vyrůstal jako kluk? Prý u koní na venkově.

„Na venkově za Prahou máme statek, v něm čtyřicet koní, což je moje srdeční záležitost. Ta harmonie, koně, louky, seno, to je moje. Mám tam zázemí.“

Vaše kariéra je velmi rychlá. Nemáte strach z toho, že když vás teď obsadili do role krasavce a grázla, že vám ta nálepka zůstane?

„Myslím, že ne. Dokážu, že takový nejsem. Ale líbí se mi, že Danovi lidi fandí. On byl vyšinutej, ale zase měl důvod a bojoval za všechny. Což je pěkný. A pak, hajzlíci se hrají líp. Pro herce hrát vrahouna a psychopata je mnohem zajímavější, než hrát hodnýho moulu.“

Právě z Cest domů vzniká dojem, že jste drsňák – nakolik si může herec v seriálu dovolit oponovat režisérovi?

„Já jsem opravdu pokornej, já jsem zajíček po škole.“

Máte nějakou vysněnou postavu, kterou byste si rád zahrál?

„Už když jsem se hlásil na JAMU, tak jsem si přál zahrát Cyrana. To je prostě chlap, kterej není hezkej, je divnej, ale je bojovník, má obrovský srdce a temperament, a je to nádherná postava. Viděl jsem, když ho hrál Belmondo, a byla to pecka. Rád bych si zahrál i nějakého psychopata nebo vraha.“

Když jsme u toho Belmonda… Víte, že vám říkají český Belmonďák?

„Vím a upřímně mi to lichotí. Mám ho i moc rád. Od malinka jsem se koukal na jeho filmy. Jako první jsem viděl Veselé Velikonoce, úplně jsem ho žral. Bylo mi asi šest. Pak naši koupili video, tak jsem si půjčoval kazety a měl jsem i sbírku filmů.“ 

Proč se vám líbí?

„On vyčnívá z davu, má krásný gesta, vyjadřování, úsměv, má kouzlo, který mě jako chlapa – i když jsem na ženský – dostává. Je to prostě lidský chlap a hlavně je normální.“

Ženám se taky líbí, vždycky byl v kondici, nenechal se zastupovat kaskadérem. Jak vy se udržujete ve formě?

„Jezdím na kole. A mám kamarádku, která hodně sportuje. Tak mě do sportu zasvětila, lezem po skalách a plaveme, nestíhám ji, ale snažím se. Pokud nekydám hnůj u koní, tak jezdím na kole.“

Čím jste chtěl být jako kluk? Směřoval jste k herectví?

„Neměl jsem konkrétní ambice. Od malinka jsem si hrál právě na Belmonda, na pana Taua, pořád jsem se nějak předváděl a nakonec jsem skončil na JAMU. A to mě moc bavilo, bylo to krásný studium.“

Vaše fanynky zajímá, jestli máte přítelkyni. Svěřte se nám…

„Přítelkyni nemám, ale kamarádky jsou. Mám jednu výbornou a jsem za ni rád. Hodně mi pomohla, ale opravdu jen jako kamarádka. Jsem svobodný, nezadaný. Doufám, že potkám tu pravou a už mám tip.“

Výborně! Jaké typy žen se vám líbí? Která by měla šanci?

„Věřím na osud, životního partnera prostě potkám. Každý někoho potká, ale musíme mít oči otevřené. Člověk musí být »open«. Nemám vyhraněný typ, musí tam být ale charisma. Mám rád, když je holka upřímná, nebojí se smát a nebojí se říkat pravdu. Mám rád, když je s ní zábava a musím si s ní mít co říct.“

Úplně vidím, jak se vám v představách rýsuje budoucí manželka…

„No jasně, chci mít ženu, o kterou se budu starat a o kterou se můžu i opřít. Chci mít aspoň dvě děti, velký auto, budeme cestovat a kempovat, pojedeme na vodu, naházíme do auta kola, lyže, snowboard. Chci rodinu, protože podstata života je být ve dvou a starat se o toho druhého. Jsem rodinný typ.“

O VIP Prostřeno!: Když si dám klobásu, pokapu ubrus!

Jak jsem vařil v televizi…

„U nás na statku a pojal jsem to venkovsky. Jsem luxusní kuchař, rád vařím a baví mě to. Nebojím se experimentovat. Ale neumím omáčky a péct buchty. Dělal jsem kachnu, domácí knedlíky a dvoje zelí a místo polévky čepované pivo.“

Proč jsem do toho šel…

„Byla to výzva, měl jsem čas a bral jsem to jako legraci. Nejsem gurmán ani gurmet, ale dobytek. Mám rád klobásu, pokapu ubrus. Chtěl jsem si to vyzkoušet a dokázat, že umím pohostit a uvařit. Ale spíš šlo o srandu.“

Co jsem měl s Anife…

„Anife je neřízená střela, ale opravdu tam nic neproběhlo, i když na obrazovce to tak vypadalo. Jsme kamarádi a byla to spíš komedie. Anife je velmi inteligentní žena, která se ráda baví, a lidi jí to žerou. Má nadhled. Je to famózní dáma, má kouzlo a charakter a čiší z ní moudrost.“

Fotogalerie

8 fotografií