Muzikál Bídníci - František Janeček: Tahle krása mě stála 35 milionů!

Pane Janečku, jak dlouho se tak velká produkce připravuje?

„I s licenčním řízením, které neprobíhá bleskově, se to dá odhadnout tak na rok a půl. Ale mohu prozradit, že připravuju Fantoma opery a tam jednání probíhá už déle než dva roky.“

Dá se říci, kolik licence na tak velkou produkci, jakou jsou Bídníci, stojí?

„Já mohu říct jen jedno sladké tajemství: Bídníci jsou nesmírně drahý projekt vzhledem k tomu, že je i velmi drahá dekorace, kde je spousta technických fines a technických zázraků. Popojíždějí celé domy, vjíždí třítunová barikáda do stropu nebo vyjíždí most, ze kterého skáče potom Javert do řeky. Druhou částí jsou nákladné kostýmy a třetí část je muzika, kdy jenom vybavení orchestru stojí milion a půl – pouze v nástrojích. A to nepočítám, že musí přijet specialista z Anglie a počítače, které jsou nedílnou součástí produkce, láduje programy.“

To trochu utíkáme od té otázky. Kolik je tedy za tu licenci?

„Licence jako taková spočívá v tom, že se musí zaplatit záloha na provozovací honoráře autorům, která je v řádech milionů. A pak se platí procenta z úspěšnosti. Autoři se musejí radovat, ve světě se Bídníci hrají šestadvacet sedmadvacet let, jejich tvůrci mají šlechtické tituly a jsou miliardáři. Jak víte, výraz showbyznys je složený ze dvou slov. Show, a pak je byznys. Licenční poplatky jdou z každého lístku – a oni si je hlídají. Neexistují ani čestné lístky, čili vstupenky zdarma pro účinkující.“

Takže...

„Takže když si účinkující pozve před divadlo své přátele, tak my jim až před představením řekneme, jestli si mohou koupit levnější vstupenky. Anebo je pošleme domů, protože si je nakonec chce koupit běžný host za plnou cenu.“

A částka, na kterou přijdou kostýmy a kulisy?

„Kulisy se nám vešly do čtrnácti kamionů a řádově se celá produkce pohybuje kolem třiceti pětatřiceti milionů.“

Musel jste je nechat vyrobit přímo vy?

„Ano, to jsem musel.“

Hlídají zástupci autora i kvalitu zpracování? Můžete to v úvozovkách na něčem ošidit oproti londýnskému anebo newyorskému zpracování?

„Ne, to nejde. Samozřejmě oproti produkcím, které probíhaly v minulých letech, se teď používá nová instrumentace, která je velmi krásná. Je to instrumentace jedenadvacátého století, je velice moderní a vysoce náročná zejména pro zpěváky. Uvědomte si, že hudba teče pořád. A není tam žádná rytmizace. Rytmiku tam odehrávají pouze nástroje a tempo udržuje dirigent.“

Kolikátá produkce Bídníků v Česku už to je?

„Tato verze, kterou uvádíme my, je verzí novou. Je to něco jiného. Určitě to bude jiné i pro diváky, kteří viděli předchozí interpretace.“

Ve sboru máte řadu špiček české scény. Je těžké sehnat takový tým, abyste tam měl všechny, které chcete?

„Mezi zpěváky a herci je o to velký zájem. Druhá věc je, že kdo uzpívá jiné muzikály, neuzpívá Bídníky. To nechci zevšeobecnit. Ale je třeba vnímat, že je to opera. A tady je prvotním předpokladem u zpěváků, že zvládnou party, které jsou v českých muzikálech naprosto neobvyklé. Český muzikál je popová záležitost. To může zazpívat vlastně i herec svým hereckým zpíváním. Ale tady opravdu důraz na to zpívání je tak vysoký, že není jednoduché najít lidi, kteří londýnská kritéria splňují.“

Je nějaká hvězda, kterou jste do muzikálu chtěl, ale nakonec se v něm neobjeví? Je někdo, kdo vám chyběl v tom ideálním konkurzu?

„Ne, myslím si, že ne. Protože je třeba říct, že na casting přišlo osm set padesát lidí a i mezi nimi se našli tací, u kterých bych nepředpokládal, že ty party zvládnou. To znamená, že budou i po té pěvecké i po té herecké stránce splňovat všechny požadavky. Celkem se na jevišti vystřídá na 300 umělců.“

Jak dlouho se představení musí hrát, aby to vůbec bylo výdělečné?

„Mohu říct, že zlomový okamžik je sedmdesátiprocentní obsazenost publika, aby se představení zaplatilo. A vydržet by měl alespoň dva roky.“

Fotogalerie

6 fotografií