Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 28. listopadu 2014

Svátek slaví René, zítra Zina

60 let od úmrtí Jindřicha Plachty: Proč ho Vlasta Burian nesnášel?

Přestože mu bylo kolem třiceti, často hrál role starých mládenců.
Přestože mu bylo kolem třiceti, často hrál role starých mládenců. (archiv TV Nova, ara)

Když se řekne historie českého a československého filmu, většině lidí se vybaví několik zásadních jmen, jejichž vliv na náš film je nedocenitelný. Hereckých hvězd, které dokázaly nadchnout masy lidí a na něž český filmový divák nikdy nezapomene, je mnoho.

Jednou z takových hvězd je i muž, jehož obličej i jméno zná každý, kdo někdy zhlédl pár filmů pro pamětníky. Právě v těchto dnech si připomínáme 60. výročí jeho předčasné smrti. Muž, o kterém je řeč, se jmenoval Jindřich Plachta. Komik, který svým talentem proti sobě popudil i slavného Vlastu Buriana (†71)!

Malý účetní

Jindřich Plachta (1899 – 1951) se narodil jako Jindřich Šolle do plzeňské dělnické rodiny. Jeho otec byl montérem a strojním zámečníkem ve Škodovce. Protože to byl klasický dělník bez většího vzdělání, měl jasné představy o synově budoucnosti. Malý Jindra měl vychodit obchodní akademii a vyučit se jako účetní. O umělecké dráze, jak po ní malý Jindřich od malička toužil, nechtěl jeho otec ani slyšet. Přeci se nebude zahazovat s nějakými kejklíři!

Vztah Jindřicha k obchodům a číslům byl ale od začátku dost nepřátelský. Sám to později shrnul vcelku vtipně: „Spíš by se našlo u krávy nadání ke hře na citeru než u mne atom pochopení pro podvojné účetnictví.“ Plachta tak hrál potají během studií divadlo, s kamarády založil divadelní spolek Jaro a svou budoucnost viděl jednoznačně právě zde.

Přesto školu dokončil, po maturitě chvíli pracoval  v plzeňské Ústřední bance československých spořitelen, potom na rok zmizel v polském Krakově, kde pracoval jako úředník filiálky Pražské úřední banky, aby se v roce 1919 vrátil do Československa, usadil se v Praze, společně s kamarády si pronajal byt a začal pracovat jako praktikant v Poštovní spořitelně. A hlavně se začal mnohem více věnovat své lásce – divadlu.

Burian ho nechal vyhodit z divadla

Aby byl divadlu blízko, nechal se mladý Šolle, jehož pseudonym Plachta vznikl podle velké peleríny, kterou mu ušila matka během studií a která na jeho vysokém a hubeném těle vlála doslova jako plachta, zaměstnat jako nápověda v pražském kabaretu Červená sedma.

Jenže napovídal příliš hlasitě, navíc u toho neustále rozmachoval rukama a gestikuloval, takže brzy se diváci smáli spíše jeho kreacím než samotným hercům na jevišti. Šéf kabaretu ho tedy v roce 1921 angažoval jako herce pro roli první pražské drbny Vůněslavy Acetylénové. Dnes bychom tomuto stylu humoru asi říkali standby, šlo o skeče jednoho muže převlečeného za ženu, kterému občas nahrávali další herci.

„Bába Acetylénka“ měla v Praze velký úspěch. Líbila se dokonce i králi českých komiků Vlastovi Burianovi natolik, že nabídl Plachtovi angažmá ve svém divadle. Tato epizoda ovšem neměla dlouhého trvání, protože Plachta brzy svého šéfa zastínil a musel se z divadla pakovat. Lidé ho milovali. Na konci 20. let a během let 30. se dostal na divadelní vrchol, když byl angažován do Osvobozeného divadla a hrál s Voskovcem a Werichem, na čas se vrátil i k Burianovi, hostoval i v Národním divadle.

Krejčí Habásek a další

Ve filmu si Plachta poprvé zahrál ještě v němé éře. V roce 1926 si první roli připsal v němé verzi Dobrého vojáka Švejka a několika dalších filmech bez zvuku. Od počátku 30. let už šel z filmu do filmu. Jeho role byly hodně podobné těm, které ztvárnila jiná legenda českého filmu Jaroslav Marvan. Ačkoliv mu bylo kolem 30, od začátku své filmové kariéry hrál především staré mládence a různé strýčky a starší pány.

Mezi jeho nejslavnější filmy patří bezesporu Před maturitou, Muži v offsidu, Cesta do hlubin študákovy duše, Naši furianti, Druhá směna atd. Na plátně byly jeho hubená až rachitická postava, klátivá chůze, velký nos a především obrovská skromnost a stydlivé vystupování nepřehlédnutelné. Do konce 2. světové války natočil skoro 80 filmů a byl počítán mezi 6 nejslavnějších filmových hvězd českého filmu 30. let.

Nadšený spisovatel Plachta

Kromě herectví se Jindřich Plachta věnoval i jiným uměleckým činnostem. Psal humoristické články, básně a fejetony do Rudého práva, Tvorby, Haló novin i Lidových novin. Jeho nejslavnější literární dílo je bezesporu legendární humoristický román pro děti i dospělé Pučálkovic Amina (1931) o žirafě chované v činžáku. Kniha byla později i zfilmována.

Zapálený komunista

V soukromí byl Jindřich Plachta velmi podobný svým filmovým postavám. Byl neskutečně plachý a trpěl obrovskou trémou před každým představením i natáčením. I proto, že pocházel z chudých dělnických poměrů, byl od mládí zapáleným komunistou.

Za války spolupracoval s odbojem a po ní se velmi rychle zařadil k budovatelům socialismu. Jezdil hrát na vesnice, do továren, brigádničil v dolech na Kladně, dřel do úmoru, a to všechno proto, že věřil svým ideálům. Těžká dřina mu ale brzy podlomila zdraví. 6. listopadu 1951 zemřel ve věku pouhých 52 let. Zůstala po něm jeho celoživotní láska manželka Alena a dvě děti, dcera Alena a syn Zdeněk, později slavný historik.

brum
6. 1. 2014 • 17:55

Pro mne je pan Plachta ,spolu s Hugo Hassem,jedničky prvorepublikového filmu.Jejich herecké výkony jsou v porovnání s ostatními herci vysoce moderní.Kdybych stokrát viděla pana Habáska ,jak lomí rukama : Pane bože,proč trestáš krejčího pro pány i hochy!", zase se tomu budu smát,dokonce mu to i věřím.

janouch62
8. 11. 2013 • 19:17

V jeho době to byl dar od boha.Dnes se herectví dědí /Brodská,Zounar,Brousek,Hrzánová a pod/.Pak to jde s kvalitou dolů.

georg7
8. 11. 2011 • 17:56

pan Herec .

dobby
8. 11. 2011 • 12:17

ivoadler
7. 11. 2011 • 21:31

byl výborný herec. Srovnatelný s Burianem, Werichem i Marvanem. Na role milovníků ovšem nebyl. Jeho komunistické přesvědčení nebylo talentu na závadu, spíše naopak.

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.