Džamila Stehlíková, ministryně pro lidská práva a menšiny - Potřebovala bych poradce na módu | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 26. dubna 2024

Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav

Džamila Stehlíková, ministryně pro lidská práva a menšiny - Potřebovala bych poradce na módu

Ministryně Stehlíková má spoustu nápadů i z říše snů.
Ministryně Stehlíková má spoustu nápadů i z říše snů.

PRAHA – Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (46) sedí v Topolánkově vládě za zelené. Narodila se v Kazachstánu, ale už dvacet let žije v Česku. Je jednou ze dvou žen ve vládě a ženství nezapře ani při rozhovoru. „Vy tu máte fotografa? Tak počkejte pět minut, já se dojdu nalíčit.“

Ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková (46) sedí v Topolánkově vládě za zelené. Narodila se v Kazachstánu, ale už dvacet let žije v Česku. Je jednou ze dvou žen ve vládě a ženství nezapře ani při rozhovoru. „Vy tu máte fotografa? Tak počkejte pět minut, já se dojdu nalíčit.“

Mluví se o vás jako o možné oběti vládních čistek. Má to vliv na práci?
„Nemá. Plníte povinnosti a moc nad tím nepřemýšlíte.“

Co budete dělat, až nebudete ministryně?
„Když jsem nastoupila do funkce, přerušila jsem psychiatrickou praxi, takže se vrátím k pacientům. Těším se, ať to bude nyní, nebo za rok a půl.“

Finančně byste si pohoršila?
„Rozdíl by nebyl velký, do funkce jsem přišla jako lékař soukromé praxe, jen časově jsem nyní více vytížená.“

Ve vládě jsou jen dvě ministryně, není to málo?
„Je, ministryně jsou ozdobou a jednáním dodávají noblesu. Zdvořileji a ohleduplněji se pak chovají i ministři navzájem. Když třeba premiér potřebuje říct silné slovo, tak se předtím dvakrát omluví a ono to ztratí na efektu. Ideální poměr žen ve vládě by byla polovina, jako je to v přírodě.“

Kdo je z vlády vaším největším přítelem a proč?
„Vlastička (ministryně obrany Vlasta Parkanová, pozn. red.) je opravdovou kamarádkou v dobrém i zlém a umí podpořit, když se něco nedaří. Velkým kamarádem je také Jiří Pospíšil, se kterým nás pojí láska k umění.“

Máte řadu kontroverzních návrhů, které zvedají u veřejnosti vlnu nevole...
„Nemohu předem říci, zda se ten či onen návrh setká s pochopením. Překvapilo mě, že stalking se stal trestným činem a lidé to přijali.“

A nejbližší plány?
„Jedno z velkých témat je regulace prostituce a zajištění veřejného pořádku, aby děti nevídaly kněžky lásky. Také téma výchovy dětí je aktuální, např. co je to být moderní táta. Od příštího roku poběží kampaň, kdo jak vychovává, a budou tam i známé osobnosti.“

Nechtěla jste už někdy s politikou seknout?
„Ne. Když mě někteří Romové vyzývali k odchodu, byl to pro mě naopak signál, že je třeba v této otázce přidat..“

Mezi Romy nejste příliš oblíbená, vadí vám to?
„Ne všichni Romové mě nemají v lásce. Romové nejsou celek. Každý je jiný, jsou spořádaní, mezi nimi jsou i moji kamarádi, ale i tací, kteří kazí pověst. Většina Romů je ale úspěšně sociálně začleněná.“

Chodí vám od nich výhružné dopisy?
„Výhružné dopisy mi chodily, ale v souvislosti s něčím jiným. Člověk ve velmi těžké životní situaci chtěl po státu deset milionů a vyhrožoval mně a mému okolí, že nás zabije. Policie ho zadržela na úřadu vlády, kam si přišel vyřídit účty. Od té doby mi žádné výhružné dopisy nechodí.“

Co vám nejvíce vadí na Češích?
„Čechům chybí větší vášnivost a zápal, jak to známe třeba u Italů, ale i u Slováků.“

Prý skládáte básně, co vás k tomu přivedlo?
„Jsou to spíše příležitostné básně, ale občas píši i básně, které se týkají konkrétních událostí. Básně ale píší i další ministři, třeba ministr Kalousek někdy i přímo na vládě a posílá nám to. Ministr Julínek kreslí zase při jednání vlády grafiky, pomáhá mu to soustředit se. Nejvtipnější je ministr Schwarzenberg.“

O čem jsou vaše básně?
„Většina básní je o lásce, ale i o severních Čechách, o osudu zbouraných vesnic.“

Máte čas sledovat módní trendy?
„Módní trendy sleduji tak, že přijdu do obchodu s oblečením a prosím, aby mi poradili... Měla bych na to mít poradce.“

Stýkáte se s exmanželem a otcem vašich dětí?
„Minimálně, týká se to především výchovy dětí. Je to už mnoho let po rozchodu, nemáme důvody, abychom se vídali. Otcovské povinnosti ale plní vzorně.“

Na čem ztroskotal váš vztah?
„Mé vztahy, ať už s mým manželem nebo mým přítelem, vždy padnou za oběť mé neženské angažovanosti. Uznejte, je normální, když máte dvě malé děti doma, hladového manžela, nepřipravené úkoly a jdete demonstrovat za pokácenou lípu? Muži měli pocit, že mi vytvářeli zázemí a neměli zpětnou vazbu.“

Máte teď partnera?
„Na partnerství v podobě společného soužití jsem rezignovala. Nynější vztah pěstuji jako romantickou kytičku. Muži naštěstí slyší na to, že se to neklopí do společného soužití. Věřím, že to vydrží, a až má funkce skončí, můžeme to řešit dál. Doufám, že až si tohle přečte, nedostanu esemesku: To jsem nevěděl, že se na mě takhle chystáš.“

Kolik spolu trávíte času?
„Bohužel jen o víkendech, dvě tři hodinky. Občas se ale sejdeme i přes týden. Musím za ním dojet do Chomutova.“

Máte dceru a syna. Co v současnosti dělají?
„Kamila studuje v Amsterdamu fotografii. Syn Alan gymnázium v Praze.“

Vadilo by vám, kdyby některé z vašich dětí chodilo s Romem, Romkou?
„Myslím si, že ne. Nemůže mi to vadit – nemohu ovlivnit, s kým budou chodit mé děti."

Prý jste byla v SSSR uvězněna v léčebně...
„Tiskla a rozmnožovala jsem samizdatové básně, i Václav Havel byl přeložen do ruštiny. Pacienta jsem poprosila, aby to namnožil v tiskárně, kde pracoval. On tu sbírku zapomněl ve stroji, udeřili na něj a on pochopitelně řekl, odkud to dostal. Přišli za mnou na oddělení, řekli, že našli drogy a že mě dají do ústavu na pozorování. Po třech dnech jsem se z psychiatrické léčebny dostala ven. Byl to nepříjemný zážitek a jeden z důvodů, proč jsme se s manželem odstěhovali.“

Narodila jste se v Kazachstánu, kdy jste tam byla naposledy?
„Zhruba před dvěma měsíci, byla to jen krátká návštěva na nějaké konferenci. U příbuzných jsem byla dávno.“

Co vám tady nejvíce z Kazachstánu chybí?
„Jízda na koni.“

Dokázala byste tam žít?
„Kdyby děti byly zdravé a nezávislé, umím si to představit. Pod podmínkou, že bych tam léčila pacienty.“

Co také navrhovala ministryně Stehlíková
  • Kriminalizovat tělesné trestání dětí rodiči, třeba i pohlavky.
  • Těhotné ženy by nosily žlutý odznak či samolepku, které by jim měly uvolnit místo v tramvaji či u pokladny.
  • Nařídit provozovatelům diskoték, aby alespoň jeden nealkoholický nápoj byl levnější než pivo.
  • Změna pohlaví by mohla probíhat už před osmnáctým rokem věku.
  • Homosexuální páry by mohly adoptovat děti.
Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.