Šamanka Namu: Dívejte se srdcem, ne hlavou!
Šamanismus máme spojený především s indiány či domorodými kmeny například z Afriky. Své šamany však měli i naši předkové. Také dnes se řada lidí po celém světě šamanismu věnuje. Jednou z nich je Namu Fialová, žena, kterou děsivá životní událost přivedla ke studiu alternativních směrů medicíny, astrologie a filozofie, později došla k šamanství a založila vlastní školu. V dnešním uspěchaném světě nám prostřednictvím něho připomíná, že jsme součástí přírody a dokáže i pomoci v těžkých životních situacích.
Co je to šamanská cesta?
„To je naladění svého vědomí na jinou frekvenci. Lidé jsou naladění většinou jen na hmotnou realitu, a proto jiné světy nevidí. A když se dokážete přesměrovat, tak jste najednou v jiném světě, kde se zdá být vše stejně reálné jako tady. Jenom to tam funguje jinak. Například můžete létat, zvětšit se nebo zmenšit, dostat se myšlenkou na jiné místo.“
Jak poznám, že tuto cestu provádím skutečně správně?
„Když mi o tom povíte, tak já vám řeknu, jestli to byla šamanská cesta, nebo ne. A vy sama to poznáte podle výsledků. Například když požádáte své zvíře síly o radu nebo o pomoc, zjistíte, jak se to pak projeví ve vašem životě.“
Co je to zvíře síly?
„Vaše hlavní zvíře síly je váš ochránce, rádce a v prvních letech šamanského učení i váš učitel. Je s vámi bytostně spojené. Oproti tomu ostatní zvířata síly vám občas pomůžou nebo jsou vašimi průvodci v určitých fázích života.“
Jak ho mohu najít? Případně jak s ním mohu pracovat?
„To se nedá říct jednoduše, v jednom rozhovoru. Koho to vážně zajímá, může se podívat na záznamy z mých webinářů na mých stránkách v rubrice šamanská škola. Tam to vysvětluji a děláme k tomu vedené meditace. Tím můžete i zjistit, jestli k šamanství máte talent.“
Provozujete školu původního středoevropského šamanství Tři zlaté chlupy Děda Medvěda. Jak dlouho trvá, než se člověk naučí tomuto oboru?
„Je to vývoj, který trvá roky, ale nemusí se při tom dělat žádná planá »cvičení«. Od začátku jsou to šamanské cesty, nejdřív malé, omezenější, pak člověk přidává víc a víc, učí se přímo tím, že dělá šamanské cesty, a nechá se vést částečně mnou, ale ještě více svými spojenci, již zmíněnými zvířaty síly. Při každé cestě objevuje něco nového, naučí se novým dovednostem, dojde za dosavadní hranice svého vědění. Tedy ti žáci, kteří na to mají talent. Z mé zkušenosti jsou to více ženy než muži, protože jsou více zvědavé, otevřené a umějí komunikovat.“
Je šamanství vírou? Životním stylem? Jak ho využíváte v osobním životě?
„Šamanství rozhodně není víra, je to schopnost, která se pochopitelně promítne do života, pokud ji člověk používá. V běžném životě například chodím ke stromům, seznamuji se s nimi a využívám nabízených sil. Stromy jsou pro mě velmi důležité. Ve vážných životních situacích se radím se svým zvířetem síly. Na Dušičky si povídám s rodinou, která je již na druhé straně. A při jakýchkoliv rodinných záležitostech (nemoci, problémy, otázky) chodíme na šamanskou cestu většinou všichni. Občas děláme i léčivé rituály.“
Říkáte, že ráda duchovně komunikujete se stromy, zvířaty i rostlinami. Jak s nimi můžeme navázat kontakt i my?
„Prostou myšlenkou, jako byste potkali přítele. Můžete začít třeba takhle: Ahoj, břízko, jak se máš? Máš krásnou korunu, tak se máš asi dobře. Mohla bych se u tebe trochu posílit? A pak zkuste vnímat odezvu, nejlépe srdcem, citem. A když pak půjdete k dubu, který má úplně jiné energie, ucítíte, jak rozdílné energie vám oba stromy daly.“
Co šamanka Namu vzkazuje čtenářkám Aha! pro ženy? Dozvíte se v tištěném čísle 5.