Je jí teprve 6 let, v září měla jít poprvé do školy. Lékaři ale rodičům malé Sandry Preiszové z Věstínku na Vysočině řekli, že bude žít asi už jen rok... Onemocněla rakovinou jater, v březnu podstoupila transplantaci, která ji měla zachránit. Jenže silně agresivní nádor se vrátil...Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Předpokládám, že z Vás hovoří zkušenost...pokud ne, nemáte "právo" něco takového napsat. Každý okamžik navíc s milovanou bytostí je dar...dnešní medicína dokáže s pomocí paliativní péče, která pokrývá nejen fyzické, ale i psychické, duchovní a sociální potřeby nemocného i jeho blízkých, vše zmírnit a prožít důstojně i ten rok či jak prognózy zní...ale také vím, že doktor je jen člověk, někdy omylný, a stále se učí, zvlášť když je to onkolog, takže naděje umírá vždy až jako poslední, je NADĚJE VŽDY...jsem maminkou chlapce v terminálním stadiu také, i přes prognózy, ortel, který byl vyřčen onkology, je tu Náš milovaný syn stále, nemá bolesti, touží se aktivně zapojovat a zapojuje se do života...a nikdy Nás nenapadlo, že to již tzv. nemá cenu...Sandrušku i maminku známe z onkologie, a přejeme malinké uzdravení, vždyť zázraky se dějí...jde tady především o tu hoílčičku, tak se proboha Vy, kteří pořádáte hon na čarodějnice, zamyslete znovu...přejte a bude Vám přáno, ve Vašich souzeních se odrážejí Vaše selhání...každý v Životě šlápneme občas vedle, ale jen tak zjistíme, kým nejsme, a máme možnost stát se těmi, kterými JSME...vždy se ptát: "co by nyní udělala Láska" je podstatou života šťastného...tak se už vzpamatujme, jsme jeden národ, buďme si oporou člověk člověku a nerozšiřujte pořád nenávist, souzení, závist či hysterii. VŠE MÁ VŽDY TU NEJVYŠŠÍ CENU. Sandruško milovaná, přejeme Ti zázrak uzdravení.
Můžu se zeptat, kde jste četl, že by je třeba měla hradit rodina? Je tam pouze napsáno, že jejich cena je 70 tisíc Kč!!! Naučte se číst a potom zde něco pište!!!
Když máme na péči o uprchlíky, proč chybí peníze pro naše nemocné děti?! Já bych měla návrh: na uprchlíky sbírejme víčka a našim dětem dejme ty peníze, které jsou vyčleněné pro imigranty. Vždycky platilo bližší košile než kabát, ne?
