Dříve poklidnými jihočeskými Malenicemi cloumají v posledních dnech obrovské emoce. Důvod? Sousedé prý závidí univerzální dědičce Janě Svítívé (57) majetek po Jiřině Jiráskové (†81)! Ta se herečce nejdříve starala dům a v posledních letech i o ni samotnou. S Jiráskovou přitom zažívala hotové peklo a často od ní odcházelá s očima plných slz!Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Já jsem Jiráskovou nikdy neměla ráda, NĚCO mi na ní vadilo.To co teď o ní čtu, tak tomu věřím, to bylo to NĚCO.Byla to namistrovaná primadóna, protože pokud jedná s lidmi,kteří jí chtějí pomoci takhle sprostě a zle, tak já být Svítivou, tak bych jí na holičkách nechala.Líto by mi jí rozhodně nebylo.Co si vůbec baba o sobě myslela?
Herečka Jiřina Jirásková zůstane v paměti lidí jako správná a nej herečka se specifickým humorem, několik článků které se o ní uvádějí v bulvárním tisku Aha a pod jsou až nelidské. Pokoj v duši? S redaktory/kami kteří se nestydí psát falše o zemřelé Jiřině Jiráskové se klidného spánku herečka nedočká! Ti kteří píši odporné texty zde v bulvárech by si měli projít skutečným lidským utrpením, šikanou a posledním mučením!!! Tímto já vzdávám hold herečce Jiřině Jiráskové, pro mne vždy zůstane nezapomenutelnou osobností 20 a 21 stol.
byla i hysterická. Vzpomínám si ještě z doby, kdy přijeli na vystoupení ona, J.Pleskot, Jana Brejchová a J.Hanzlík. V novém kuklturáku jim vadilo, že tam není zatemnění, tak jim sehnali ještě závěsy. Odpolední představení odehráli lidem se to líbilo a večer už to byla právě ona kdo odmítl hrát. Těm ostatním bylo trapně, ale netroufli si na babu. Vrátila nám vstupné a poslali nás domů. Pořadatelé z ní byli celý rozhození, co jim tam předvedla za scénu.
Jiřina Jirásková měla asi zlou povahu. To vyplývá už i z toho, že programově nechtěla mít děti. To je samo o sobě výrazem toho největšího sobectví. Není zbytečnějšího tvora, než žena která nemá děti. Ale to se samozřejmě netýká žen, které děti mít nemůžou! AHA tady několikrát popsalo, jak manipulovala s Jiřím Pleskotem a Zdeňkem Podskalským. V mládí zuřivá komunistka (hájí se tím, že tomu věřila, tím hůř!), velmi aktivní v odsouzení Jiřiny Štěpničkové, žáfala pro ni trest smrti! To, že se takhle chovala k člověku který se o ní staral (Svítivá) a doslova jí utíral pr*del, když už byla nemohoucí, to hodně vypovídá. I to, že jí nakonec odkázala majetek o který se povedou soudy, což musela velmi dobře vědět. Udělala to stejně jen natruc synovi Z. Podskalského a to z nenávisti. Tohle je přesně ten model chování, který známe z pohádek. Zlá macecha, Dorota Máchalová a další. Ony totiž tyhle pohádkové postavy mají svůj reálný základ, jako třeba Jiřina Jirásková. A to, že byla údajně vynikající herečka neznamená, že musela být i slušný člověk. Stejně tak například i výborný lékař nebo třeba instalatér, krejčí a kdoví kdo, můžou být zlí a závistiví lidé.
Lůza neví o čem je řeč,přitápí si doma klestím a svítí svíčkama,to sis spletl teritorium Něco podobného mám já s Boháčem,včetně kamery se záznamem a fotoaparátem-na našich rezidencích
Jiráskové koukala zloba a nenávist z očí. Byla zlá odjakživa, mělavíc nepřátel jak přátel- a to vlastní vinou. Jak zestárla- zvýraznily se ty její zlé rysy daleko více. Myslým, že Podskalský teď bude mít peklo i v hrobě s čarodějnicí zlou !
popisu chování paní Jiráskové opravdu věřím. Nikdy jsem si o paní Jiráskové nedělal iluze a nedělám si je o žádném umělci. Po jejich smrti rychle padá pozlátko jejich slávy a objevují se takoví, jací skutečně byli.
nechápu,proč když ji JJ vyhazovala a urážela a nadávala a ona od ni chodila s brekem,tak proč to dělala..to tedy nechápu,tak když ji vyhazovala,tak se na ni měla vy....t,ale jen jestli to právě nedělala k vůli tomu dědictví,bůh ví jak to bylo.
je třeba smutný, když mu není dobře ale nebývá zlý, nenadává sprostě, nevyhazuje z bytu v Praze člověka, který bydlí v jiném městě, myje ho, přebaluje, chystá jídlo, které ona ani nejí, protože jen kouří a pije, hodně slavných herců umřelo a přitom jejich pozůstalí většinou říkají, že trpěli bolestí ale snažili se zachovat humor a většinou si své smutky nechávali pro sebe, aby druhé zbytečně netrápili.
To není nemocí, to je povahou člověka, kdo je hodný, slušný, empatický většinou tak zůstává i v těžkých chvílích a váží si lidí, kteří mu pomáhají. A pak jsou takoví, kteří se řídí heslem, mi je zle, tak i tobě bude mizerně, na někom si prostě ten vztek vybijí a většinou na tom slušném, který ho na holičkách nenechá i kdyby se měl sám trápit.
