Přenosilová nad rakví Pavla Bobka (†76): Nečekané výčitky! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 19. dubna 2024

Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela

Přenosilová nad rakví Pavla Bobka (†76): Nečekané výčitky!

Dáda Patrasová neustále plakala.
Dáda Patrasová neustále plakala. (Foto Aha! – Roman Souček a Martin Hurda)

Poslední rozloučení s Pavlem Bobkem (†76) bylo pro zpěvačku Yvonne Přenosilovou (66) několik dnů noční můrou. Rodině přislíbila, že na pohřbu svého velkého kamaráda, který po dlouhé nemoci zemřel ve středu 20. listopadu, promluví. Do poslední chvíle ale netušila, zda se na včerejším Bobkově pohřbu nesesype. Nakonec všechno, i když se zlomeným hlasem, bravurně zvládla.

Velká obřadní síň strašnického krematoria praskala ve švech. Yvonne se zpěvákovou rodinou – manželkou Martou, dcerou Klárou a synem Pavlem – usedla do první řady.
Když z reproduktorů zazněl Bobkův hlas a jeho Nedělní ráno, Yvonne se roztřásla kolena a slzy byly vidět i pod černými brýlemi, kterými se snažila zakrýt bolestný výraz v tváři.

Když Bobkův song dozněl, Yvonne si sundala brýle, snažila se alespoň trochu uklidnit a odvážným krokem vyrazila za řečnický pultík. V tu chvíli jí přestaly téct slzy a nohy se už netřásly. Yvonne se chtěla s kamarádem důstojně rozloučit a nedávat zbytečně najevo svoje city. „Přesně na tomhle místě jsem stála s Pavlem před sedmnácti lety, když jsme se loučili s naším kamarádem Miki Volkem. Pavel mi tehdy říkal, že by to beze mne neustál,“ pronesla v síni Přenosilová. Potom se podívala na Bobkovu fotografii u rakve a pokračovala už zadrhnutýn hlasem: „Pavle, já tu teď stojím sama. Ale ještě hůř o to, že se loučím s tebou.“ Znala ho jako holka
Přenosilová znala Pavla Bobka od svých šestnácti, vystupovali spolu v Semaforu, a když emigrovala, Bobek jezdil za ní. „Děkuju ti Pavle za každý náš společný krok a žes byl po celých padesát let mým učitelem,“ zakončila smuteční projev Přenosilová.
Poslední rozloučení bylo velmi důstojné. Kromě Yvonne promluvil i hudební kritik Jiří Černý. Zazněla My Way od Franka Sinatry a samozřejmě Bobkův hit Veď mě dál, cesto má. To měli oči plné slz všichni...



Přečtěte si
janapi
27. 11. 2013 • 18:33

Velmi výstižně napsané!

lukreciaborgia
27. 11. 2013 • 16:22

bernadette-Od roku 1968 jezdí sestra za děckama do Los Angeles.Stačil dopis,že jí a švagra budou živit,že od ČSSR nechce nic a že si všechno platí sama.Jezdí pravidelně každý rok,když hlídala vnoučata tak jezdila na půl roku.bez jakýchkoliv problému.Asi od toho roku 1975 jak píšete,jezdím taky a bez problému.Vždycky stačil ten dopis,že po republice nic nec hci a že mně budou po celou dobu pobytu živit a starat se o mně.Ono se to s tím utlačováním za komunistů nadělalo tolik lží,,že člověk potom,co slyšel po 89 roce,žasnul.Kolik herců,umělců a slavných "ccelebrit"jezdilo na západ,to napráskal Jiří Krampol ve svém pořadu.Nakonec se zjistilo,že jezdili skoro všichni a nic se nedělo.Ale hlavně,že všichni trpěli a honila je STB.Dneska jedna paní povídala druhé,když ji řekla,že zase zdraží elektřinu-To mi nevadí,ať zdraží třeba o tisícovku,hlavně že tu nemáme komunisty.-Celý autobus se po ní otočil a asi ji někdo něco řekl,protože se spěchem vystoupila.Takže asi tak.

bernadette
27. 11. 2013 • 14:11

Nemusel udělat nic, stačil ten bratr, lépe řečeno jeho pozvání a jednou za rok ho museli pustit. To platilo ale až na základě Helsinské dohody, tj. od roku 1975. Do té doby nemohl nikdo kromě těch spolupracujících, jak naznačujete.

ivoadler
27. 11. 2013 • 13:32

Ono se to s bolševickým útlakem hodně přehání. Kdo ví? Třeba byl Bobek tajný agent StB a jezdil tam Yvonne vytěžovat.

Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.