Petr Čepek poznal, že zemře: "Když mě doktoři nechali kouřit, tak je to jasný..."

Jaké byly poslední dny legendárního herce Petra Čepka (†54)? V rozhovoru pro deník Aha! to prozrazuje jeho dcera a výtvarnice Petra Čepková (41), kterou ale vychovával nedávno zesnulý textař Zdeněk Rytíř (†69). Právě za něho se totiž po rozvodu s Čepkem provdala její matka Helena Rytířová (62).
S Petrem Čepkem jste žila do svých čtyř let. Pamatujete si vůbec, jaký byl?
„Byl fajn táta. Věnoval se mi. Pamatuji se, že když jsem s ním ještě žila, pořád jsme chodili na procházky. Miloval Vyšehrad, tam snad znám každý kamínek.“
A potom? Jaký kontakt jste udržovali s tátou, když jste s mámou od něho odešly?
„Nevím už přesně, jak rozhodl soud, ale trávila jsem s ním snad každý druhý víkend, od pátku do neděle.“
A co dovolené?
„V létě vždycky měsíc. Většinou jsme jezdili na hory, ty jsme oba milovali. A také na chalupy tátových přátel. Jednou jsme ale taky byli u Černého moře v Rusku.“
Kdy jste se dozvěděla, že má táta rakovinu a je ve velmi vážném stavu?
„Tak on měl nejdřív rakovinu slinivky, kterou mu operovali, vlastně u nás jako jednomu z prvních. Potom mu ale bylo pořád blbě a doktoři z Karláku nedokázali říct, co mu je. Po celou dobu, co točil Švankmajerův film Lekce Faust, mu bylo hůř a hůř. Postsynchrony už dělal v ukrutných bolestech.“
Věděla jste, že umírá?
„Ne. S mámou mi to tajili, protože jsem byla těhotná a čekala Maxe. Řekli mi to opravdu na poslední chvíli a to mě dost naštvalo. Nebo spíš mrzelo. Chápu, že jsem měla před porodem, mohla jsem ho ale ještě stihnout, když byl ještě jakž takž v pohodě. Když jsem za tátou přijela na chalupu do Horní Kalné, už měl metastáze všude a trpěl. Bylo to pár dnů před smrtí. On věděl, že umírá. Říkal mi: Když mě doktoři nechali kouřit, tak je to jasný…“
To už jste ale porodila. Takže táta se ještě dozvěděl, že je dědečkem?
„Ano. Na chalupu jsem přijela i s Maxem. Táta z něho měl radost. Jen smutně říkal: To je škoda, že už mu nebudu moct ukázat ten můj Vyšehrad.“
Táta zemřel na chalupě?
„Ne, zemřel v nemocnici ve Vrchlabí. Byla jsem tam za ním dva dny před smrtí. To už mě ale nevnímal a snad ani nepoznal.“
Máte něco po něm?
„Sklon k herectví určitě ne. Zato mám po něm oči - i když moje jsou modrý a jeho byly zelený. A taky nos. Na to jsem ale přišla, až když umíral v nemocnici. Já jsem hubená a on tehdy tak pohubl, že najednou ty naše nosy byly stejné.“
Od čtyř let vás vychovával Zdeněk Rytíř. Koho považujete za otce?
„Petra. Tomu jsem také jako jedinému říkala tati. Zdenda mě ale vychovával, vyrůstala jsem s ním. Rozuměli jsme si. Těžko říct, smrt táty mě bolela, ale odchod Zdendy je pro mě stonásobně bolestnější. Táta mi taky umřel, když mi bylo jednadvacet, tedy v době, kdy jsem začínala vnímat jinak svět. A ten mi ukazoval Zdenda.“
Prokletá role
Na jaře 1993 se začaly projevovat bolesti. Na scéně Činoherního klubu stanul naposledy 10. října téhož roku. Po operaci následovala diagnóza – rakovina. Je příhodné, že jeho poslední filmovou rolí byl Faust ve Švankmajerově snímku Lekce Faust. Podle herců je to totiž postava, se kterou by si nikdo neměl zahrávat. Čepek na fámy nevěřil... Postsynchrony v létě roku 1994 už dělal v ukrutných bolestech. Uchýlil se dožít na chalupu v Horní Kalné. 20. září 1994, pár dní po svých 54. narozeninách, Petr Čepek umírá. Za Fausta pak dostal in memoriam Českého lva.