Lenka Termerová o rakovině, dceři Martě Issové i novém seriálu
8 fotografií
Po skončení seriálu Velmi křehké vztahy se musela jedna z hlavních hvězd Lenka Termerová (65) zaměřit především na své velmi křehké zdraví. Herečka totiž bojovala se zhoubnou rakovinou prsu a svůj životní běh na dlouhou trať prozatím vyhrává. Nyní se za velké podpory dcery Marthy Issové (31) vrací na obrazovky v novém seriálu Doktoři z Počátků.
Evokuje ve vás lékařské prostředí seriálu to, čím jste si procházela během nemoci?
„Pravda je, že se v tom seriálu s lékařským prostředím příliš nesetkám. Jen můj bývalý milý je pan doktor. Ale zrovna nedávno jsme točili nějakou scénu, kdy moje postava Josefka zkolabuje a když jsem se jakoby probudila v nemocnici, tak jsem si říkala, že ne, že tohle bych už opravdu moc nechtěla točit.“
Takže se nemocnici vyhýbáte, jak to jde?
„Ano, přesně tak.“
Víra uzdravuje
Jak jste zaháněla během léčby černé myšlenky?
„Víte, černé myšlenky má každej, i když není nemocnej. Ale nejhorší na tom je, když vám lidi a doktoři začnou říkat, ať jste hlavně optimistická a pozitivní. V tu ránu se zhroutíte, protože to takhle nejde na počkání udělat. Ale snažila jsem se nějakým způsobem věřit, že všechno dobře dopadne.“
Podle vás tedy víra uzdravuje?
„Ano, to určitě. O tom jsem přesvědčená, že to platí v každé situaci.“
V jaké fázi léčby se nacházíte teď?
„Už to na Velikonoce bylo tři roky, co jsem skončila léčbu, která trvala rok a každý čtvrt rok jsem chodila na kontroly. Teď už budu chodit jednou za půl roku.“
Bála jste se, jak budete natáčení nového seriálu zvládat?
„Ano, bála. Psychicky je to hezký, ta role je roztomilá. Fyzicky je to ale těžký, takže jen doufám, že to zvládnu.“
Pokud vám tedy zbývá nějaký volný čas, jak ho trávíte?
„Mám teď od dcery Marthy vnučku Františku, které je 11 měsíců, to je úžasný nabíjení. Ale i jinak mám pořád co dělat, ráda sportuju, jezdím na kole, cvičím. Od dubna mám ale toho volného času minimálně.“
Matka versus dcera
Pomáhá vám dcera – také herečka - s novou rolí?
„Ona mě spíš hecuje do toho, abych pracovala, a abych se po tý nemoci nezabývala špatnýma myšlenkama a neměla strach do toho vplout, protože jsem teď taková opatrnější.“
Takže je to ona, kdo vás v těžkých časech nejvíc držel nad vodou?
„Dcera mi pomohla velice a vůbec celá rodina. I když to pro ně samozřejmě asi muselo být těžký, protože nikdy člověk neví, jak tyhle věci dopadnou, tak se snažili být láskyplný, ale drsní a nepochybovali o tom, že to dobře dopadne. Spíš si ze mě tropili žerty. Martha má spoustu kamarádů, který já znám, protože k nám jezdí. Máme takový rituál, kdy se celá rodina shromažďujeme a přijdou i kamarádi našich dětí. A to Martha vždycky chystala, aby jich tam bylo co nejvíc.“
Hodnotíte se jako herečky navzájem?
„Že bychom se hodnotily, to asi ne. Když Martha začínala, vymezovala se vůči mně, abych jí do toho mluvila a já jsem taky nechtěla, tak jsme si to každá dělala po svým. Ale po nějakém čase jsme zjistily, že nám dělá hodně dobře, když se vzájemně učíme texty, když si je nahazujeme. A stal se z toho takový rituál, pokud máme čas, tak si tuhletu službu jedna druhý poskytneme, což je bezvadný. Ale zúčastňujeme se navzájem svých premiér a říkáme si věci, který si myslíme a občas umíme být docela drsné.“
Jakou nejdrsnější kritiku jste od dcery dostala?
„Já si myslím, že ona je ke mně spíš laskavější. Přece jenom jsem její máma, tak si dává větší pozor.“
Ve VKV jste hrála dámu z vyšší společnosti, nová role je diametrálně odlišná. Jak se v ní cítíte?
„Bezvadně, to je to nejlepší, co může být, když jsou role odlišné.“
Svérázná Josefka
Jak byste popsala postavu Josefky, kterou v Doktorech z Počátků ztvárňujete?
„Je majitelkou konzumu v počátcích a je velmi svérázná. K ní se sbíhají nejen všechny potraviny, ale také všechny novinky a drby. Má svoji starou lásku, pana doktora Panenku, se kterým se kdysi rozešli a Josefka teď ovdověla, takže se o ni pan doktor Panenka znovu pokouší ona mu nemůže zapomenout starý křivdy, že šel do světa a nechal ji a ona na něj čekala pět let. Kam ale moje postava bude směřovat, to zatím nevím.“
Dokážete popsat společné vlastnosti?
„Ono se to asi těžko dá srovnávat, ale rozhodně si myslím, že máme určitý společný pohled na věci a to se mi líbí. Moje postava reaguje ironicky asi tak, jako bych reagovala já, má problém s odpouštěním, což já už tedy dokážu snáz, ale umím se také zatnout. A také máme společné to, že uděláme obě pro rodinu cokoliv.“
V čem se neshodujete?
„Ona je strašně temperamentní zvláště vůči tomu Panenkovi, že ho vždycky zpucuje, to já nejsem.“
Co jste nikdy nedokázala odpustit?
„Já už mám dneska pocit – a k tomu mi ta nemoc asi dopomohla -, že bych odpustila hodně věcí. Ale něco jiného je odpustit a něco jiného zapomenout. Dneska si jsem schopná říct, že ten druhý člověk pro to měl nějaké důvody nebo je sám nešťastný. Snažím se v sobě nenosit křivdy.“
Jak vznikal rozhovor
S Lenkou Termerovou jsem se setkala během natáčení seriálu Doktoři z Počátků a na první pohled mě překvapila tím, jak je drobná a štíhlá. Mluvila tichým, klidným hlasem a celkově působila velmi vyrovnaně. Úsměv jí ze rtů nezmizel, ani když došlo na vážná témata. Připomněla mi moji maminku a snad o to víc jí přeji, aby svůj boj s rakovinou definitivně vyhrála.
8 fotografií
