Olívie (dříve Štěpán Turek se Stávkou dýdžejů): Při líčení musím zamaskovat vousy...
Před sedmi lety se snažil zabodovat v SuperStar jako muž s hitem »Stávka dýdžejů«, skončil jako generál Hvězdné pěchoty. Teď se ukazuje v roli něžného pohlaví. Štěpán Olívie Turek (35) se převléká za ženu, v práci je ale muž. Není gay, ale »líbačka« s mužem mu nevadí. Přešít se nechce a rád by založil rodinu se ženou. Pro Nedělní Aha! se však rozpovídala pouze Olívie…Jak vznikla »Stávka dýdžejů« a co by změnila, kdyby byla »opravdu« ženou?
Jsem trošku zmatená, v práci jste muž a ve volném čase žena?
„V práci ještě žena nejsem. Ale občas jsem si říkala, že kdybych mohla sehnat brigádu jako žena, tak by to byla dobrý zkušenost. Je to přesně tak, jak říkáte.“
Jak to vzniklo, že jste se začala převlékat za ženu?
„Už v dětství. Nestylizovala jsem se, ale lidé si mě pletli. Nemám totiž moc výrazné mužské rysy. Nosila jsem delší vlasy už jako dítě, mám červené výrazné rty. Ale v poslední době se převlékám pořád, nějak to postupně přišlo.“
Přitahují vás ale ženy…
„Ano, cítím se být heterosexuální, nebo spíše bisexuální. Olívii se líbí chlapi, Štěpánovi ženy. Olívii víc baví být s muži, ale nikdy bych neměla s chlapem sex. Ale líbání mi nevadí.“
Má Olívie přítele nebo Štěpán přítelkyni?
„Ne, nemají nic. Měla jsem mít dnes rande, ale neozývá se. Ale pro vážný vztah jedině ženu. Já vedle muže nemůžu fungovat pořád. A to by mi vadilo.“
Takže neplánujete změnu pohlaví?
„Ne, myslím si, že už je pozdě. Tyto změny by měly probíhat v mladším věku. A nejhorší jsou věci, které zvrátit nejdou. Třeba vypadávání vlasů, a abych fungovala celou dobu s parukou, to je nemyslitelné. Nešla bych do toho. A hlavně to, co dělám, není »travesty«. Nezpívám na playback ani nemám žádná vystoupení.“
V roce 2005 jste se proslavila v Hvězdné pěchotě. Využila jste své slávy dost?
„Kdybych to měla vrátit, tak by jí využila daleko lépe. Neměla jsem kolem sebe ten tým lidí, kteří by realizovali to, co nabízel ten potenciál. Každý mě chtěl použít jinak. Hned po odvysílání bych měla hotový klip té písničky »Stávka dýdžejů«, natočené cédéčko, a nenazpívala bych nic. Jen to všechno napsala.“
Vy sama jste složila »Stávku dýdžejů«?
„Napsala jsem to já. Měli jsme kapelu Discoheroes – bylo to napsané pro ni. Líbila se nám skupina Chumba Wamba v Británii, která se zabývá tématy společensko-politickými, ale současně jsou to písničky určený pro diskotéky. Myslím si, že ta písnička byla hodně nepochopená.“
V čem?
„Lidé si mysleli, že je to nějaká písnička o diskotékách.“
Myslíte si, že byla podána správně?
„Já jsem to podala správně, jen jsem to neuměla zazpívat. Není to napsané na mě.“
Původní záměr byl ten, že jste chtěli v SuperStar najít do vaší kapely zpěvačku…
„To je pravda, ale nesehnali jsme ji tam, ale jinde. Pak odešla, protože se zalekla. Myslela si, že jde do normální garážové kapely. Což jsme byli, ale ze dne na den jsme mohli hrát všude, měli jsme rozhovory v TV a novinách.“
Máte teď nějakou kapelu?
„Ano, jsme dvojka. Můj kolega je Johnny, byli jsme v Československo má talent, a nikdo neví jak vypadá. Měl na sobě masku.“
A vás poznali?
„Jsem překvapená, protože mě obvykle nepozná ani moje vlastní matka. Nikdy se mi nestalo, že by mě někdo poznal, pokud by mě neznal osobně. A na ČS má talent, mě poznali. Poznali Štěpána Turka.“
Co jste tam zpívala?
„Napsala jsem si přesně písničku pro sebe, každopádně nějak nezpívám, spíše rapuju, i když tomu rap říkat nechci. Začíná to větou: »Já o ty dva milióny nestojím«. A jedeme. Písnička se jmenuje »Kulturní revoluce«.“
O čem to je?
„O lidech, kteří chodí na tyto talentové soutěže. O těch se pořád píše. Většinou si myslí, že budou slavní a bohatí, většinou jsou nezaměstnaní, nemůžou najít práci. Nepíše se o lidech, kteří staví dálnice nebo lidské příběhy. O tom by se mělo psát více.“
A jak jste se líbili porotě?
„Řekli nám, že když si kolega sundá masku, tak můžeme postoupit. Slávik se na nás díval mezi prsty. Moc jsme se mu nelíbili, ale my jsme stejně postoupit nepotřebovali. O ty dva milióny nestojím.“
Teď trochu odbočím…Máte vystudovanou ekonomii na VŠE jste inženýr(ka). Pracujete v oboru?
„Já radši neříkám, kde pracuji. V práci máme nějaký etický kodex, co se týče poskytování rozhovorů, takže bych neměla. Ale pracuji v oboru, který jsem vystudovala. Myslím si, že kdybych se narodila jako žena, tak by se tohle nestalo. Nějaké to vnitřní nevyrovnání.“
Co by se dělo, kdybyste se narodila jako žena?
„Občas si svůj život projíždím, jak by to bylo. Dostala jsem se do věku, kdy bych asi nedopadla nějak dobře. Byla bych doma s dětmi, vdaná za chlapa, který by se pak neukázal, že je ten pravý. Prostě stejný příběh jakých jsou tisíce, to je bohužel život ženy.“
A kolegové vědí o Olívii?
„Vědí, nevím kdo všechno, ale většina jo. Ale třeba kolega, se kterým sedím v kanceláři, ten to paradoxně neví.“
Teď toužíte po rodině?
„Vím, že za pár let nebudu mít žádný smysl života, kdyby ta rodina nebyla. Takže ano.“
Čeho byste chtěla v showbyznysu dosáhnout?
„Ani nevím, všeho už jsem dosáhla. Mít písničku, kterou znají všichni. Bavila by mě jen recitace. To mi přijde jako zajímavá věc na ztvárnění. Ale to už je jiná kapitola.“
Sledujete SuperStar?
„Vždyť to nikdo nesleduje, proč bych to měla sledovat já?“ (smích) Mě to nezajímá, nikdy mě to nezajímalo. Je to takové karaoke. Ti lidé vůbec nevědí, co chtějí. Jejich příběhy a cíle jsou stejné, nic mi to neříká.“
Jak se učila chodit na podpatcích…
„Do teď to pořádně neumím. Všichni mě straší, že je to šílená věc, ale jedna věc je chodit na podpatcích a nespadnou, a chodit na podpatcích a nějak u toho vypadat. To, že nespadnu, jsem se naučila raz dva. Ale aby to nějak vypadalo, to už je těžší. Koupila jsem si nejdříve malý podpatek, potom větší, ale širší základu a teď už zvládnu i jehly.“
Za jak dlouho si nanese make-up…
„Čím dál rychleji. Průměrně za těch dvacet minut to mám hotové. Musím zamaskovat vousy a jiné věci, než maskují ženy. Kamarádka mi poradila, jak si mám dělat linky. Když si je protáhnu nahoru, tak vypadám veseleji.“
Kolik má doma paruk…
„Paruky mám asi čtyři, ale všechny jsou stejné. Černé, dlouhé, stejný střih. Kvůli pocitu identity, aby mě lidi poznali, že jsem Olívie.“
Jak nakupuje…
„Pánské moc nekupuju, spíše se věnuji tomu dámskému. A někdy Olívie půjčí oblečení Štěpánovi. Ale samozřejmě se dá půjčovat jenom něco.“