Martin Stránský: Nekonečné hodiny s dr. Housem! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 6. října 2022

Svátek slaví Hanuš, zítra Justýna

Martin Stránský: Nekonečné hodiny s dr. Housem!

Svojí divadelní premiéru si Martin Stránský odbyl už v jedenácti letech při ochotnickém představení, které připravil jeho tatínek s přáteli.
Svojí divadelní premiéru si Martin Stránský odbyl už v jedenácti letech při ochotnickém představení, které připravil jeho tatínek s přáteli. (Aha! – Alexandr Malachovský, ara)

Věděli jste, co spojuje doktora House a doktora Otu Kováře z Ordinace v růžové zahradě? Jeden muž. Jmenuje se Martin Stránský (42). Jednoho dabuje, druhého hraje. Jeho charismaticky nakřáplý hlas, kterým u nás mluví seriálový doktor House, mu zajistil i cenu Františka Filipovského (†86) za nejlepší výkon v dabingu.

Jak je vidět, role lékařů se mu staly doslova osudnými. Co ale říká na to, že seriál Doktor House zmizí z obrazovek a končí tak jedna zajímavá práce? Co ho na dabingu nejvíce štve? A co se v poslední době stalo jeho velkou vášní?  Na to Martin odpověděl Nedělnímu Aha!

Martine, vnímají vás lidé spíše jako toho doktora Kováře z »Ordinace« nebo House?

„Abych řekl pravdu, myslím, že lidé si tyto dvě postavy se mnou nijak nespojují. Buď mají za to, že hraju Kováře a už neví, že dabuju House a naopak.“

V lékařském prostředí se díky těmto dvěma postavám pohybujete docela často. Kolik už jste toho pochytil?

„Něco asi ano. Ale nejsem si jistý, jak to zvedlo moji úroveň v tom, poskytnout někomu první pomoc. Spíš je to o tom, že si člověk čuchne k věcem, ke kterým by se normálně nedostal. Třeba v »Ordinaci« jsem dostal do ruky přístroj na bronchoskopii k vyšetření dýchacích cest, vyvalil oči a zprvu nevěděl co s tím. Nakonec jsem se s tím ale naučil dělat.“

Doktora House dabujete už šest let, mrzí vás, že seriál skončí?

„Mrzí, nemrzí, život jde dál. I pro Hugha Laurieho (představitel House - pozn. red.) by nebylo dobré, kdyby do smrti setrval v této roli. Určitě bude točit zase něco jiného. Už jsem ho třeba daboval i v jedné zajímavé detektivce. Jak se říká, něco končí a něco zase začíná.“

Čekal jste, že se tento seriál v Čechách stane takovým fenoménem?

„Vůbec ne! Když jsem tenkrát dostal nabídku, produkce mi to nabízela tím stylem, jakože přišel nový seriál, něco na způsob Diagnóza vražda, což je v podstatě »déčkový« seriál. Myslím si, že nikdo, včetně produkce netušil, co se tady chystá.“

Jak dlouho vám trvá, než nadabujete jeden díl dr. House?

„V průměru hodinu, spíš hodinu a půl.“

Dá se říci, kolik jste na tomhle protivném samorostovi strávil času?

„Vzhledem k tomu, že se dělalo šest řad po více než dvaceti dílech, tak to vychází zhruba na 180 hodin. Což je v podstatě čistého času sedm a půl dne. Samozřejmě musíte i číst scénáře.“

Kdy vám poprvé došlo, že máte tak charizmatický hlas?

„To mi nedošlo nikdy. A ani mě na to nikdo neupozornil. (smích) K dabingu jsem se dostal úplnou náhodou. Je to asi deset let zpátky, když jsem přišel do Plzně a tam v jednom studiu dělali externě něco pro Primu. Jednalo se asi o dvacet filmů za rok. Na tom jsem se začal učit. Za pár let na to mě přetáhli do Prahy a nabídky se začaly hrnout.“

Kolik toho během roku stačíte nadabovat?

„Ročně mám v dabingu zhruba tři sta smluv.“

To je teda pěkná porce. Dabing je ale prý finančně nedoceněný. Vy přitom patříte mezi špičku českých dabérů, uživilo by vás to?

„Asi ano, jenže nevím, zda bych byl sám se sebou spokojený. Je to zajímavá práce, ale trošku monotónní. Každopádně i tak tahle práce není správně placená. Svým způsobem si za to můžeme sami.“

Jak to myslíte?

„Vždyť nejsou vyřešená ani autorská práva. My třeba předem musíme podepsat na každé smlouvě to, že se jich vzdáváme. Což znamená, že když natočím seriál pro nějakou televizi a ta to pak prodá, například na Slovensko, tak my už z toho nemáme ani korunu. Paradoxní je, že tohle je protiprávní. Ale je to natolik neprůstřelné, že s tím nikdo nehne.“

Přiznejte, sbalil jste někdy na svůj zajímavý hlas nějakou ženu?

„Tak asi bych kecal, kdybych řekl, že mě nepotěší, když od nich slyším nějakou tu chválu. Co však vím jistě, přítelkyni jsem na něj určitě nesbalil.“ (smích)

O vašem soukromí se toho moc neví. Prozraďte, jste ženatý, případně zadaný?

„Jsem rozvedený, děti zatím nemám. V současné době mám přítelkyni, která je bezvadná. Klape nám to.“

Děti neplánujete?

„Určitě ano, ale všechno má svůj čas. Teď jsou ještě důležitější věci na pořadu dne.“

Několik let jste měl vážnou známost s vaší hereckou kolegyní Bárou Munzarovou (40). Proč to nakonec nevyšlo?

„To je strašně dávno. Když to řeknu jednoduše, tak možná, že tomu napomohl Barčin odchod do Prahy. Ale je nesmysl schvalovat to pouze na to. Těch věcí, kterých to zapříčinilo, bylo daleko víc.“

Pojďme k Ordinaci v růžové zahradě, kde hrajete už rok a půl. Jak moc vám tento seriál změnil život?

„Pravda je, že mě začali poznávat lidé na ulici a celkově ten zájem o mou osobu se zvýšil. Co se týče natáčení, je to občas hrozná fabrika, kdy jste během jednoho dne nuceni natočit obrovské množství záběrů, ale má to něco do sebe. A vždycky se těším.“

Jak zvládáte nápor fanynek?

„Jsou to spíš takové návaly. Měsíc třeba nic a pak najednou během jedno dne přijde dvanáct, patnáct dopisů. Snažím se všem odepisovat.“

Co vás baví více dabing nebo herectví?

„Nejvíce divadlo. Tam je ten okamžitý kontakt s divákem. Sice je to zdlouhavý proces, pět, šest měsíců trvá, než se to nazkouší, ale pak to stojí za to. Pokud dodržujete mantinely, které máte domluvené s režisérem a kolegy, máte otěže ve svých rukou a můžete si s tím dělat, co chcete. A to se nedá v dabingu, seriálu ani natáčení filmu.“

Trochu odbočíme, prý se z vás stal vášnivý motorkář?

„To je silné slovo. (smích) Mám čopříka, pěkně vymazleného – Metric 180. Jezdím na pohodu, nejsem dárce orgánů. Je ale pravda, že je to parádní relax. Když mám volný víkend, vezmu přítelkyni a vyrážíme na výlety. Jedem padesát, kocháme se krajinou, pak zastavíme v nějaké hospůdce, dáme si jídlo a jedeme dál. Občas na »mašině« jezdím i do Prahy do divadla.“

Kde vás v současné době můžeme vidět?

„Co se týče divadel, tak hraji v Plzni, v Praze v Divadle na Palmovce, stále hostování mám v Branickém divadle. Momentálně hraji asi v deseti hrách.

Dotazník pro Martina Stránského

Neřesti: „Kouření… Bez toho to nejde. Vím, že to jednou dospěje do bodu, kdy s tím definitivně přestanu, ale zatím na to nedošlo. Je to silnější než já.“

Relax: „Sport. Pravidelně hraji hokej a squash. Dřív jsem ještě hodně hrál fotbal, ale teď už moc ne, přece jenom z něj bolí kolena. Občas také rád vyjedu na kole. Také jsem hodně »ujížděl« na playstationu. Dokázal jsem u něj prosedět celé odpoledne. Teď už ale není čas.“

Čím chtěl být, když byl kluk: „Popelářem a indiánem.“

Nejoblíbenější předmět ve škole: „Zeměpis. Nic jiného mě nebavilo.“

Co ho v poslední době naštvalo: „Řidiči na silnicích, ty mě štvou pořád. Občas se k sobě chováme jako idioti, bezohlednost některých je neuvěřitelná.“

Co, ho v poslední době potěšilo: „Jak jsme v plzeňském divadle J. K. Tyla nazkoušeli hru Macbeth od Williama Shakespeara.“

O HOUSEOVI

„Na povrchu velký cynik, který nikomu nevěří, ale má k tomu své důvody. Na druhou stranu, i když se to nezdá, je to citlivý člověk. Velmi empatický. Abych řekl pravdu, House je mi bližší než doktor Kovář. Máme podobný smysl pro humor, také mě baví si z někoho dělat srandu.“

O KOVÁŘOVI

„Snaží se být ke všem rovný a upřímný. Není to zákeřný člověk. Ale občas má problém, aby ukočíroval svoji agresivitu a vznětlivost. Bojuje s tím.“

Martin Stránský

V divadle už hrál jako dítě. V mládí hrál závodně volejbal. Od roku 1993 je ve stálém angažmá v plzeňském Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde také žije. Od roku 1996 se věnuje dabingu (hlavní role v seriálu MacGyver, Dr. House) a také se objevil v několika českých seriálech (Ulice, Agentura Puzzle, Pojišťovna štěstí, Kriminálka Anděl, Ordinace v růžové zahradě 2), televizních filmech (Devatenáct klavírů, Boží duha, In nomine patris). A pohádkách (Anička s lískovými oříšky, Peklo s princeznou) či celovečerním filmu (Pravidla lži, Crash Road, Habermannův mlýn).

Přečtěte si
Články odjinud

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.