Oto Ševčík, knížepán z Princezny ze mlejna: V mládí sloužil v Hitlerjugend!
ZNÁMÉ TVÁŘE, NEZNÁMÉ OSUDY - Oto Ševčík (†71) měl v českém filmu monopol na všechny nacisty, gestapáky a ostatní německy mluvící záporáky – už jenom proto, že se narodil jako Richard Ott, syn spišského Němce a jeho manželky, učitelky.
„Na gestapáky mám razítko,“ smál se 183 centimetrů vysoký herec s germánským profilem, který – jak neochotně přiznával – skutečně v mládí sloužil v Hitlerjugend.
V polovojenské mládežnické organizaci NSDAP, určené chlapcům od čtrnácti do osmnácti let, se v té době prý prakticky nemohl vyhnout a po válce si to i odskákal. Jeho rodina sice nebyla z Čech odsunuta (tatínek byl už starý a maminka ochrnutá), ale přišla prakticky o veškerý majetek.
Už jako student umělecky působil ve školním souboru, zpíval v rozličných pěveckých sborech a hrál s ochotníky. I když se původně chtěl věnovat opeře, nakonec vystudoval na brněnské Janáčkově akademii múzických umění v roce 1955 činoherní režii, často ovšem sám hrál. Herci ho milovali a on jim to oplácel, kolegové z divadla mu nahradili rodinu.
„Když se řekne Oto Ševčík, ihned se mi vybaví Princezna ze mlejna, kde jsme spolu hráli. To byl strašný srandista, on se smál takovým vysoce posazeným hlasem. Pamatuju si, že neustále kouřil cigarety a pořád jedl...,“ vzpomíná třeba Ladislav Županič, který hrál knížepánovi Ševčíkovi lokaje Žána v obou dílech pohádky Princezna ze mlejna.
O svém soukromí Ševčík nikdy nemluvil. Sexuální orientaci sice netajil, ale ani otevřeně nepropagoval. Němec, nečlen komunistické strany a ještě homosexuál – to by byla pro totalitní Československo příliš silná káva. Jeho lidský osud nebyl z mnoha důvodů snadný, ale prožil ho naplno – v práci.
Po listopadu 1989 vedl jako umělecký šéf Národní divadlo v Brně a Divadlo pod Palmovkou. Poté jako režisér hostoval na pražských scénách: Divadla v Řeznické, Národního divadla, Hudebního divadla v Karlíně a Divadla ABC. Zemřel na rakovinu 25. února 2003 v Praze ve věku nedožitých 71 let.
Filmografie (výběr)
● Atentát (1964) – důstojník
● Jatka č. 5 (1972) – německý důstojník
● Akce Bororo (1972) – Krause
● Inženýrská odysea (1979) – Max Czerny
● Vlak dětství a naděje (1985) – Alfred Dorn
● Rodáci (1988) – komisař gestapa
● Princezna ze mlejna 1 a 2 (1994 – 2000) – knížepán
