Herečka Jaroslava Obermaierová (63) z Ulice: Manžel ji bil, podváděl, okradl a teď... Šikanuje jí vlastní syn!
Herečka Jaroslava Obermaierová (63) alias drbna Květa Nyklová, která se každý všední den objevuje na televizních obrazovkách v »nováckém« seriálu Ulice a v pátek si zahrála i v komedii Kameňák 2, je nešťastná z psychického stavu svého syna Jaroslava (29)! Ten trpí maniodepresivními stavy, kterými svou matku terorizuje.
Navíc jí tím připomíná jejího nenáviděného exmanžela. „Nedávno jsem se dozvěděla, že zemřel. Ani to se mnou nehnulo,“ říká herečka. Proč nedokáže mrtvému odpustit? A co si počne se synem?
Populární herečka Jaroslava Obermaierová má smůlu na muže svého života. Bývalý manžel Richard Čech ji během ročního manželství stihl nesčetněkrát podvést, vykořisťovat, mlátit a před rozvodem obrat o všechen majetek, a její syn od toho nemá daleko. Přestože mu je už skoro třicet let, stále žije u maminky a psychicky ji týrá svými stavy.
„Je depresivní. Trápí ho jarní deprese, zimní deprese. Když je ošklivě, je v depresích, když je hezky, zase mu vadí, že nemůže na chatu,“ postěžovala si deníku Aha! zoufalá Obermaierová, která neví, jak syna dostat z bytu, aby žil plnohodnotný život. „Několikrát jsme o tom spolu mluvili. Nemá přítelkyni a nevím, kam by šel,“ pokračuje herečka, která si tak svůj život rozhodně nepředstavovala.
A přestože si stále nalhává, že syn je u ní jen dočasně, pomalu si na to začíná zvykat. „Nemůžu ho vyhodit. Je to dítě, které trpí různými alergiemi... Vlastně už není dítě. Ale i já potřebuji určitý servis, který mi poskytuje. Mám dva pejsky, a aspoň nevařím jen pro sebe. Zatím to tak funguje,“ snaží se přesvědčit sama sebe.
Již před lety věnovala svůj život synovi a na ostatní muže zanevřela. „Nějaké lásky sice ještě přišly, ale kolem čtyřicítky vás to už unavuje. Zjistíte, že chlapi život akorát komplikují. Chlapa už bych domů nechtěla ani omylem,“ dodává Obermaierová.
Ke slavným rolím Obermaierové patří seriály Třicet případů majora Zemana, Tajemství proutěného košíku, My všichni školou povinní či Přítelkyně z domu smutku.
