Miloš Frýba, legendární televizní hlasatel: Už sotva obejdu dům!

Po revoluci vyměnil Frýba práci hlasatele za režii. (Aha! – David Kundrát, ČTK, ara)

28. března 2010 • 03:00

Nejslavnější československý televizní hlasatel všech dob Miloš Frýba (65) před rokem prodělal mozkovou mrtvici a téměř přišel o svůj sametový hlas, kterým dvacet let, den co den, promlouval k národu. To byla poslední zpráva, kterou se veřejnost o tomto legendárním hlasateli dozvěděla. Od té chvíle jako by se po něm slehla zem. Miloš Frýba se stáhl do ústraní a zařekl se, že už nikdy veřejně vystupovat nebude, a také žádosti o rozhovor odmítal. Až do minulého týdne! Nedělnímu Aha! po dlouhém zvažování nakonec na otázky odpověděl!

Před rokem jste prodělal mozkovou mrtvici. Jak je vám teď?

„To víte, už to není to, co bývalo. Ale jde to. Sice už nikam nechodím, maximálně tak kolem domu. Autem ale ještě občas jezdím.“

Co dnes vůbec děláte?

„Žádné aktivity už nemám. Užívám si důchodu a vnoučat. Dokonce jim pravidelně hraji loutkové divadlo. Pohádky si i sám vymýšlím. Někdy se u nás sejde i deset dětí! Vnoučata a jejich kamarádi.“

Takže po televizní obrazovce se vám už nestýská?

„Vůbec ne!“

Co vůbec říkáte dnešní úrovni televizních pořadů?

„Mně se to líbí! Nejraději mám televizní noviny. Na ně se dívám pravidelně. To je můj nejoblíbenější pořad.“

Máte na mysli Televizní noviny na komerční Nově? U vás bych čekal, že budete spíše věrným divákem České televize, se kterou jste byl celý život spjat...

„Ano, dívám se na zprávy na ČT! Ty jsem myslel! Jenom přesně nevím, jak se teď jmenují...“ (smích)

Vy jste v televizi působil, ještě když vznikaly komerční televize. Dostal jste někdy od nich nějakou nabídku na spolupráci?

„Nedostal. A i kdyby, tak bych do toho zřejmě nešel.“

Jste ještě v kontaktu s bývalými televizními hlasateli?

„Občas se vídám s Martou Skarlandtovou. S tou si mám pořád co říct. Jinak už s nikým.“

Marta Skarlandtová

Poznávají vás ještě lidé na ulici?

„Teď už se to stává málokdy. Když už, tak spíše ti starší.“

Vy jste byl dlouhou dobu jediným televizním hlasatelem (v pozdějších letech nastoupil Alexandr Hemala – pozn. redakce). Kolem sebe jste měl pouze ženy. Jak jste si užíval jejich přítomnost?

„Jo, bylo to příjemné... Byla legrace! Ale ve štábu byla spousta mužů, kameramani, režiséři... Vždycky bylo kam utéct.“ (smích)

Alexander Hemala

Rok co rok jste také hlásil na Silvestra či o Vánocích. Nemrzelo vás, že jste tyto slavnostní dny nemohl být raději se svou rodinou?

„Ani ne. Byla to přece moje práce, tak jsme to všichni brali. Bylo to moc milé rozptýlení. Já tedy sloužil většinou na Nový rok, kolegyně pak o Vánocích. Tak jsme to měli většinou rozdělené. Musím říci, že jsme to dělali velice rádi.“

Ve své době jste byl velice slavný muž. Měl jste kvůli tomu někdy i nějakou protekci či výhody?

„Ani moc ne. Snad jen že jsem dostával od známých zelinářek mandarinky a banány pro děti. Tehdy nedostatkové zboží. Na tohle to bylo dobrý. Jinak ne.“

Vaše práce byla časově hodně náročná. Prozradíte, kolik byl váš měsíční plat?

„Myslím si, že jako hlasatel jsem bral tehdy kolem 2400 hrubého.“