Jan Rosák: Teď je ze mě herec!

Ten si letos odnesl vítězství v prestižní anketě popularity TýTý, kde ho lidé ocenili jako nejoblíbenější osobnost soutěžních pořadů, a v závěsu tak nechal i Terezu Pergnerovou. Co dělá Jan Rosák dnes? Je z něj herec!

Užíváte si přes léto odpočinku?
„Mám takové v podstatě pracovní prázdniny. Dělám s řevnickými ochotníky představení Noc na Karlštejně, které teď budeme v sedmi reprízách hrát na zámcích v Dobřichovicích a v Mníšku pod Brdy. Hraju tam třeba s Vladimírem Čechem, Pavlem Vítkem nebo Štěpánem Rakem. Doufám, že po boku řevnických ochotníků nezklamu. Také se začínám učit další roli, protože 26. října máme v Příbramském divadle premiéru thrilleru Čekej do tmy. V jeho filmové verzi hrála například Audrey Hepburn. A 13. srpna mi začne opět pravidelné natáčení rozhlasového pořadu Tandem.“

Jakou roli si v Čekej do tmy zahrajete?
„Moje postava bude na jevišti skoro od začátku do konce, i když to není hlavní role. Hraju Mikea a všechno to jsou dialogy. To se špatně učí. Moderátorské texty jsou totiž úplně jiné než herecké. Jako moderátor se musím naučit většinou celé bloky a z velké části můžu také improvizovat. Jakmile se to natočí, tak to musím zapomenout. Ale v divadle si text musím pochopitelně pamatovat a zase zapomenout na improvizaci.“

Cítíte se v herectví tak dobře jako v moderování?
„To určitě ne, i když se cítím lépe než před několika lety. Herectví byla vždycky moje touha a dostával jsem se k němu jako amatér. Když mě oslovili z Příbrami, tak už to začalo být o něčem jiném. Ne, že bych se nějak extrémně zdokonaloval, ale jsem si jistější.“

Po televizi se vám nestýská?
„To víte, že se mi stýská, ale to nezáleží jenom na mně. Také jsem se dozvěděl, že mám v nějakém pořadu figurovat, ale to jsou mystifikace. Nikdo mi zatím nevolal ani mě neoslovil, což mi přišlo neseriózní. Pak jsem se akorát o sobě dočetl, že mě jedna televize oslovila včetně kolegů Vladimíra Čecha a Petra Novotného. A to přitom není vůbec pravda.“

A nějaké další pracovní plány se nerýsují?
„Od září bych měl ještě dělat jeden rozhlasový pořad s orchestrem Václava Hybše. Už jsme něco připravili a teď je to v jednání. Doufám, že to klapne. Teď budu mít takové rozhlasové období a tomu se vůbec nebráním, protože jsem v rádiu vyrůstal. Strávil jsem tam devatenáct let.“

Co vaši fanoušci, píší vám?
„Dostávám krásné dopisy, kde se dočítám, jak se jim pořad Riskuj! líbil a jaká je škoda, že skončil. Mně to je taky líto a nejen z toho důvodu, že to byla velká část mé obživy. Riskuj! jsem dělal sedm let a právě když skončil, byl v podstatě nejúspěšnější za celou dobu svého vysílání. V té době ho sledovalo skoro sedmdesát procent diváků, co právě byli u televize, což byl velký úspěch.“

Vy jste ale s moderováním neskončil, určitě máte ještě nějaké nabídky…
„Ano, ale ty nejsou pravidelné a jsou to třeba prezentace podniků. Také jsem si připravil pořad, který jsem nazval Hazard Jana Rosáka, se kterým budu jezdit po republice. Je to taková parafráze pořadu Riskuj!. Myslím si, že podobný typ pořadu tady chybí, Češi jsou totiž soutěživý národ. A když jsem se v televizi Nova dověděl, že éra soutěžních pořadů odeznívá, tak nevím, odkud vzali takovou informaci. Já si myslím opak.“

Zkusil jste ten pořad nabídnout nějaké televizi?
„Nejsem z těch, kdo by se někam nebo někomu nabízeli. Nikdy jsem neobcházel lidi s flaškami. I když dneska už je to zřejmě příkaz doby a možná, že bych se už těmi flaškami měl vyzdobit a začít obcházet jednotlivé redakce.“ (smích)

Hrajete i v letošním parném létě váš oblíbený tenis?
„Ano, ale někdy při tom vypouštím duši. Zrovna včera jsem hrál se Zdeňkem Mertou a prosil jsem ho, ať už přestane. Vyhrál jsem jeden set a pak už vyhrával jen on, protože jsem už v tom horku nemohl.“

Co kolegové z televize, scházíte se s nimi?
„Pořád si slibujeme, že se sejdeme na opožděnou dotočnou Riskuj!, ale zatím nebyl čas. Byla to skvělá parta režiséra Petra Buriana, se kterým bych kdykoliv rád točil. Od produkčních, dramaturgyně po kameramany tam byli úžasní lidé. Jinak se s kolegy z branže stále setkávám, především s fotbalovou Amforou, se kterou možná pojedu hrát v říjnu na ostrov Rhodos.“

Láká vás něco, co jste v životě ještě nezkusil?
„Teď jsem vyděsil svou ženu, když jsme leželi doma na zahradě a koukali na oblohu, kde létalo takové malé letadlo. Když jsem jí řekl, že bych si to rád zkusil, tak jsem se nesetkal s nadšením. Právě naopak. Moje žena ví, že nemám k adrenalinovým sportům daleko, dřív jsem závodil deset let na závodních okruzích a skákal padákem. A tohle je asi jediná věc, která mě ještě láká.“