Hvězda seriálu Ulice: Brala jsem drogy!

PRAHA – Drobná herečka Šárka Ullrichová (31) se takřka denně ukazuje v roli feťačky Zuzany v nekonečném »nováckém« seriálu Ulice. Stejně jako její postava, také Šárka měla problémy s drogami. Dnes nosí zásnubní prstýnek, je šťastná a svou roli si už jen užívá.
Máte kromě natáčení Ulice někde stálé angažmá?
„Nemám. Když jsem skončila DAMU, tak jsem dostala angažmá v Liberci, kde jsem byla rok. Poté jsem odešla zpátky do Prahy, protože jsem měla pocit, že volná noha je procházka růžovou zahradou – ale to není. Ze začátku jsem práci měla, což bylo ideální, protože jsem byla pánem svého času. Pak jsem se strašně zamilovala a odešla jsem od těch svých chlebodárců a ztratila veškeré kontakty. Teprve teď jsem se konečně zase vrátila na původní kolej. Ještě hraji v Divadle Radka Brzobohatého, kde jsem dostala roli díky seriálu Ulice, kde jsme se s Radkem seznámili.“
Jak se vám hraje v seriálu Ulice postava feťačky Zuzany?
„Moje role dostala větší prostor, poslední měsíc a půl jsem byla téměř denně na obrazovce. Tam je co hrát, protože ta holka má velký problém. Je závislá na drogách a do toho má dítě. V postavě Zuzany se dá stále co hrát. Nakonec může třeba skončit v blázinci. (smích) Navíc mám šanci zahrát si se skvělými herci. Seriál Ulice je jako zrcadlo, je tam odraz naší společnosti a jsem ráda, že se tam řeší nejen běžné problémy lidí, ale také i drogy. Věřím, že počet lidí, kteří berou drogy, je vyšší, než se běžně uvádí.“
Vy máte taky za sebou zkušenost s drogami?
„Ano. S drogami jsem se bohužel setkala osobně. Ale už bych do toho nikdy nešla. Živíte se energií, která je černá a tu vracíte. Potom z toho vznikne jeden velký sebezničující koloběh. Udělala jsem blbost a dostala přes čumák. Prostě to tak asi mělo být. Naštěstí jsem vyběhla z toho šíleného koloběhu, než jsem do toho stačila úplně spadnout. Pomohlo mi také to, že jsem nikdy nebrala tvrdé drogy a nebyla vyloženě závislá. Jsem moc ráda, že jsem na tom nebyla tak špatně jako Zuzana, kterou v seriálu hraji. Ale i tak to byla zkušenost. To období bylo špatné také v tom, že jsem neměla dostatek práce.“
Kdy to bylo?
„Před dvěma lety.“
Kdo vám v té době nejvíce pomohl?
„Můj americký přítel Chris, se kterým jsem pátým rokem. Taky jsem si pomáhala sama. Jednoho dne jsem se na sebe naštvala a řekla si dost. Už jsem nechtěla chodit pařit a nebavil mě můj styl života. Můj přítel, který mi stále pomáhal, i když to nebylo vždy jednoduché, byl rád. A vidíte, vloni v srpnu mě požádal o ruku! (usmívá se a ukazuje prstýnek)
Kdy bude svatba?
„Přesně do roka to asi nestihneme. Datum zatím nemáme stanovený. To se ještě uvidí. Teď se teprve poprvé chystám do New Jersey poznat jeho rodiče.“
A co děti? Už by jste nějaké chtěla?
(Přemýšlí) „Teď kdybych otěhotněla, tak si to miminko už určitě nechám. Přítel má ještě s bývalou partnerkou šestiletou holčičku, se kterou si velmi rozumím. Jsme dobří parťáci.“
Poznávají vás teď lidé?
„Teď jsem někde byla na koupališti, a když jsem se koupala, tak se na mě všichni dívali. Tak jsem si říkala, jestli nejsem paranoidní. Když jsem vylezla z bazénu, měla jsem odrhnutý díl plavek. To mě pobavilo. Až po chvíli za mnou přišly nějaké děti pro podpis. Jedna holčička se mě dokonce zeptala, jestli nefetuju, a kde mám ty červené fleky na ruce. Tak jsem jí vysvětlila, že to byl jen makeup a ona zklamaně odešla.“