Lucie Bílá exkluzivně: Mám zadek jako školačka!

Hodně jste zhubla. Děláte pro to něco?
„To se můžete zeptat paní Carmen, co mi udělala. Od února musím dřít. Sice mě pohyb baví, ale je to namáhavé. A protože Carmen hraju z devadesáti devíti procent já, mám vytrénované tělo. Tak pevný zadek jsem neměla ani na základní škole.“

Na premiéře Carmen nebylo možné nevšimnout si modřin. Jak si je léčíte?
„No jéje. Ze včerejška mám další modřinu. Teď už si tělo docela zvyklo. Ale lokty trpí hodně, protože si je nemůžu chránit jako kolena. Je to tak ale skoro v každé hře. V Johance z Arku jsem na tom byla podobně – samá modřina. Patří to k tomu. Jen si někdy říkám, že bych mohla dostávat modřinové příplatky.“ (směje se)

Po premiéře se říkalo, že se budete stěhovat do Spojených států. Jak to tedy je?
„Dostala jsem nabídku, ale myslím si, že patřím sem. Když ven, tak se jen podívat, něco se naučit, ale přivézt to domů. Svět mě neláká. Moje síla je v tom, že vím, kam patřím.“

Nedávno Vás vyfotili se třemi mládenci, z nichž jeden se k vám docela měl. Jak to s nimi je?
„Zatím nikoho nemám, protože neznám nikoho, kdo by se vás novinářů nebál. (směje se) Je pravda, že kluci z toho byli v šoku. Když jsem se s nimi seznámila, tak jsem jim řekla, že je proslavím. Ale že takovým způsobem, tak to jsem nečekala.“

A jak pokračuje vaše vzájemná spolupráce?
„Teď s nimi budu mít koncert na flamenkovém festivalu a pak dva koncerty na Slovensku. Spolupráce s klukama mě těší. Jsou to ale jen kamarádi.“

Ale vypadáte nešťastně z toho, že to jsou jen kamarádi.
„Vážně? Nevím, jestli je neštěstí, že se usmívám.“

Jak to máte s rozvodem. Už jste rozvedená?
„Nemám pro vás zatím žádnou novou zprávu. Moc mě to ani nezajímá. S Vendou to moc neřešíme. Jsme spolu každý den a funguje nám to. Lidi šokujeme, když jdeme a držíme se za ruku, ale tak to má být. Nějak podobně si představuji konec hezké lásky.“

Takže jste spokojená?
„Je to tak, jak to má být. Lidé se potkávají na určitý čas, a když si vymění informace, musí jít dál.“

A jak to prožíval Filip?
„Filip je kamarád. Ani si nevšiml, že Venda není doma. Musela jsem mu to říct, když se to objevilo v novinách. Nebýt toho, že byl Vašek nafocen s nějakou slečnou, řekli bychom mu to až po premiéře.“

Už dlouho jste se neangažovala v žádném projektu s panem prezidentem. Je v tom něco víc, už spolu nekamarádíte?
„Kdyby mě pan prezident potřeboval, tak asi pravděpodobně ukážu, kde stojím. A to za ním. Rozhodně je to člověk, který mě ničím nezklamal. Vážím si ho. Je to úžasný prezident. Jak jsem říkala, že prezident Václav Havel je srdce této země, tak Klaus je její hlava.“

Vánoce jsou za dveřmi. Jak je prožijete?
„Pro Filipa už nějaké dárky mám. Ale obchody moc neobcházím a nepeču. Nejhorší Vánoce jsem měla jednou v Košicích, kdy jsem si říkala: ,Bože, snad to poletí. Doufám, že to tak nebude i tento rok. Jinak letos končím 21. prosince na Žofíně, kde mám velký koncert.“

A co Silvestr?
„Ten nemám ráda. Jinak ho budu mít pracovní. Mám totiž představení v Brně.“

Dáváte si nějaké novoroční předsevzetí?
„Pochopitelně.“

A jaké?
„Naučit se odpočívat. Ale zase to nevyjde. Takže to zase vzdám.“

Blíží se předávání Českých slavíků. Vám se tento rok opravdu povedl. Myslíte si, že byste mohla vyhrát jako vloni?
„Ano, měla jsem náročný rok, ale i kdybych Slavíka nevyhrála, budu mít krásný pocit z dobře vykonané práce. Byla jsem pracovitá. (usmívá se) Hlavní pro mě bylo mít desátou sošku. To byl můj sen. Když přijde jedenáctý Slavík, mám ho kam dát. (směje se) Ale přeju ho i jiným. Jsem slavíčky nasycená.“

Autor: KAREN MCHITARJAN
Foto Aha – Martin Hykl