Richard Müller (63) o boji se závislostí: Strach a nepopsatelná bolest!
7 fotografií
Před dvěma lety si zpěvák Richard Müller (63) zranil kotník, když spadl v koupelně. Od té doby ho trápí bolesti a na koncertech musí sedět. Přesto ale nelení. Vrací se zpět s obnovenou kapelou Banket, kterou založil před víc jak čtyřiceti lety. Chystá desku a zapojil do ní i svou dceru.
Pane Müllere, jak se vám aktuálně daří? Co vaše noha?
„Noha je špatná. Mám za sebou třetí operaci a ani ta nepomohla. Bolí to, bolest jde do kolen i do zad. Sedím na koncertech, což podle reakcí lidem nevadí, tak z toho mám radost. Říkám si, že všechno zlé je na něco dobré. Když na koncertě sedím, můžu se na písničky a na zpěv dokonale soustředit.“
Jak to, že ani třetí operace nepomohla?
„Mě se neptejte! Doktoři mi řekli, že lepší už to nebude.“
To mě mrzí. A kromě nohy, jak se vám vede?
„Přiznám se vám, že od té doby, co jsem čistý, to znamená nezávislák, se cítím nepoměrně lépe. Mám radost z mé rodiny, manželky, dětí. A to, že jsem čistý, považuju za vítězné tažení mým životem. Děkuji za to.“
Nyní chystáte nový projekt. Můžete nám ho představit?
„Příští rok to bude čtyřicet let od alba Bioelektrovízia, zásadního a podstatného momentu mé kariéry, tak jsem přemýšlel nad tím, jakým způsobem se k tomu postavit. Až mi došlo, že by bylo velkorysé, kdybych vyprodukoval novou kapelu Banket. Tak se taky stalo.“
Richard Müller po zlomenině nohy: Kotník je na kaši, čeká mě další operace!
Co nás tedy čeká?
„Dvacátého čtvrtého září vyjde nové album Banketu a příští rok by mělo být koncertní turné – v Čechách i na Slovensku. Deska je hotová, jen se míchá a mastruje. Je na ní dvanáct songů, všechny na moje texty a ven jsme zatím dali jeden, který jsme nazvali Bla bla bla.“
Jak jste na to přišel?
„Řekl jsem si, že napíšu text o partnerské dvojici, kde ona je ticho a on mluví, což bývá většinou naopak. A tak vznikl text, kde dáma muži na vše odpovídá: Bla bla bla.“
Klarinet, trauma z dětství
Ačkoli zvládne hrát na více nástrojů, většinou to nedělá. Jako kluk se totiž učil na klarinet a dodnes to nelibě nese. „Devět let na klarinet a jeden ten rok byl horší než druhý – v životě mi to k ničemu nebylo.“ Vyprávěl, jak se styděl, když šel s futrálem na klarinet přes sídliště domů. „Všichni na mě křičeli – ahoj, dechovkáři.“ Přál si chodit s kytarou, ale rodiče mu zkrátka určili tento nástroj.
Richard Müller: Divoká minulost plná závislostí
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (27. 7. 2025)
7 fotografií
