Tátovi vánoční slimáci: Pestré tradice Petra Vacka
23 fotografií
Sám se zapojuje do příprav, peče, něco vaří, vymýšlí originální rukodělné dárky. Petr Vacek (59) je sám hračička, všechno kolem ho baví. Dokonce i dárky nebalí do papíru, vymyslel zcela originální způsob.
Petře, jaký máte vztah k Vánocům?
„Je to období, které mám rád, protože se sejde rodina. Ale tím, že nejsem věřící, v nich vidím jenom krásu a pohodu toho, že jsou lidé na chvilku spolu a dávají si najevo, jak se mají rádi. Ovšem když jsem byl malý, Vánoce se mi vůbec nelíbily.“
Jak to?
„Moje maminka chtěla mít všechno tak připravené a krásné, až z toho byla celá nervózní a díky tomu jsme byli nervózní i my, celá rodina. Je to pochopitelné – máma byla doktorka, takže měla spoustu práce, samé služby a málo času na přípravu. Doma jsme byli tři kluci, manžel a její otec – tedy maminka a pět chlapů. Bylo to pro ni docela složité.“
Herec a režisér Petr Vacek (59): Přírodu šetřím čuráním do kelímku!
To věřím.
„Pamatuju si, že někdy v pubertě, nevím, kdo to vymyslel, jestli já, nebo bráchové, jsme za ní šli a řekli jí, že takhle už to nechceme, že Vánoce budou v klidu. Nejdřív mi připadala vyjevená, pak se ale uklidnila a bylo vidět, že se jí strašně ulevilo. Od té doby jsme měli Vánoce v klidu a v pohodě. Nemuselo se tolik péct ani uklízet. A najednou byly hrozně hezký.“
Ale dárky jste dostávali, nebo ne?
„To samozřejmě ano. Dárky jsme dávali i dostávali. Když jsem byl malý, asi ve třetí třídě, pamatuju si, jak jsem koupil mámě propisku a pak prsten, asi za pět korun, na nějakém bazaru. A tátovi jsem dal knížku, byla to nějaká šílená detektivka Ďábel z Káhiry.“
Jaké budou vaše letošní Vánoce?
„Krásné, to vím jistě! Sjedou se velké děti ze světa i se svými partnery, budou tam malí kluci, takže nás bude plný barák lidí, a to mě na tom baví. Nejstarší syn Jonáš se opět ujme výroby bramborového salátu. Na ten si potrpí a vždycky si s ním hrozně vyhraje. A pak skončíme u krůtích řízků, protože rybu u nás doma nikdo nejí. Ale já jsem občas dělával jeden recept ze židovské kuchyně...“
Jaký?
„Říká se tomu plněná ryba a je to složitý recept, kdy se musí ryba stáhnout z kůže, maso uvařit ve vývaru, namlít s rozinkami, mandlemi, pepřem, solí, cukrem, z toho se udělá náplň a vrátí do kůže, na talíři se pak sestaví ryba a to se povaří a přelije vývarem. To ztuhne a jí se to jako studený talíř. A existuje mnohem jednodušší varianta, tu jsem dělal já.“
Jaká?
„Rybí maso se umele do karbanátků, uvaří se v rybí polívce a pak se jí to zalije. Je to hrozně dobrý, trošku nasládlý, trošku to i pálí, ale vůbec to nesmrdí rybinou. Ale letos to asi budu líný dělat.“
Petr Vacek na pohřbu Postlerové: V neděli byl třídní sraz, už jsi nedorazila...
Máte ještě jinou specialitu?
„Po prastrýčkovi Kalinovi, který byl cukrář v Kralupech nad Vltavou, máme recept na vanilkové rohlíčky, a ty dělám dodnes. Žádné jiné cukroví, jenom toto. Akorát já to neumím, jak se říká v rodině, »ušoulat«, takže se pro to vžil výraz »tátovi vánoční slimáci «. (směje se) Tak to u nás jíme.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (22. 12. 2024)
Jak vypadá Štědrý den?
Svátky jsou u něj hlavně o přípravách a klidu, nevymýšlí nic speciálního. „Ven moc nechodíme. Když byli kluci malí, brali jsme je odpoledne do města, protože spousta našich kamarádů někde zpívala koledy, a to bylo hrozně hezký,“ vzpomíná herec. „Ale teď se spíš věnujeme přípravě. Já trošku vařím, kluci zdobí stromeček, Jonáš dělá salát, všichni se v klidu, pomalu, ale jistě připravujeme na večer,“ vysvětluje. Zlaté prasátko nikdy nedodržovali, mají ale jinou tradici. „Je jeden zvyk, který má ráda celá rodina, a to je lití olova. Je to trošku chemický pokus, a jak to prská, tak to všechny baví,“ dodává Petr s tím, že se na něj těší i letos.
23 fotografií
