Strach o Simonovou: Kdybych mohla, tak se zabiju, děsí zpěvačka
Zpěvačka Yvetta Simonová v pondělí oslavila 96. narozeniny. Radost z nich ale už nějakou dobu nemá. Posteskla si, že jí chybí stát na pódiu, a musela si přiznat, že její fyzická síla den ode dne slábne.
„Cítím se výborně nadměrným věkem. Je to nádhera,“ pronesla sarkasticky pro redakci iDnes.cz. „Narozeniny jsou hrozný. Nikdy to nebylo v klidu. Vždycky hodně lidí... a reportéři, fotografové, to je nejhorší,“ přiznala Simonová, která s rozhovorem nakonec souhlasila. Svůj současný i dřívější život zreflektovala v kavárně Domova seniorů v pražských Hájích.
Yvetta Simonová slaví: Můj život byl plný Karlů!
Ačkoli uvedla, že tělo už nespolupracuje jako dříve, stále neztrácí svůj pověstný šmrnc. Spokojená se svou současnou situací ale příliš není. „Nejsem ve svém prostředí, nemůžu pracovat, to mi strašně chybí – publikum, lidi,“ svěřila se zpěvačka, která ještě v minulém roce zářila na pódiu se svým kamarádem Josefem Zímou (92). Jen rok poté si ale oba dva uvědomili, že něco už je zkrátka nad jejich síly.
Do pečovatelského domu ale do poslední chvíle odmítala jít. Po šesti týdnech, které si vyzkoušela, utíkala zpět do svého bytu na pražské Hadovce. Došlo jí ale, že už to sama nezvládne. „Najednou jsem zjistila, že se už o sebe nedokážu dobře postarat. Vypadlo mi z hlavy, jaké prášky mám kdy brát. Bála jsem se bez pomoci osprchovat,“ přiznala otevřeně Simonová, která si na nový příbytek i režim stále ještě zvyká.
Yvetta Simonová: Plastiky? Ještě počkám!
Dlouhověkost Yvetta nepovažuje za výhru. Trápí ji, že již nemůže dělat to, na co byla po většinu svého života zvyklá. „Člověk pořád čeká, že to skončí, a ono to nekončí. Už nejsem k ničemu. Kdybych mohla, tak se zabiju,“ dodala syrově.