Král českého rokenrolu Sedláček: Křivda, kterou Gottovi nezapomněl
23 fotografií
Průkopník rokenrolu u nás, milovník rychlých aut a také úspěšný podnikatel. To jsou ta základní encyklopedická hesla u jména Pavla Sedláčka (83). Zahrál si ovšem i v několika filmech a taky napsal kuchařku. Jak vzpomíná na vztah s Evou Pilarovou (†80), vězení nebo Karla Gotta (†80)?
Pavle, kromě těch vyjmenovaných činností máte za sebou ještě velkou řadu dalších, ve které ale bylo nejvíc vaše srdce?
„To bylo pokaždé jiné. Mám automobilovou průmyslovku, obor spalovací motory, pak jsem vyučený zámečník, mám tři roky strojařiny a dostudoval jsem elektrofakultu – obor rozhlasová, filmová a televizní technika. A potom jsem ještě vyučený kuchař a číšník, mám hotelovku. A to jsem možná ještě leccos zapomněl.“
Život s vámi tedy pěkně šachoval!
„Když se na to kouknu zpětně, fakt vůbec ničeho nelituji. Bylo to strašně zajímavé, ale bohužel už se to chýlí ke konci...“
Pavel Sedláček na pohřbu kamaráda: Poslední návštěvu jsem nestihl
Co vás mezi těmi všemi profesemi přivedlo k muzice?
„Já měl osvícené rodiče, kteří mě od sedmi let dali na angličtinu, tehdy to bylo něco neobvyklého. Taky mi koupili klavír, ale ten zůstal na prodejně, protože jsem na něj prostě hrát nechtěl. Ale ve čtrnácti mi koupili kytaru a v patnácti jsem slyšel první rokenrol. A protože jsem uměl anglicky, tak jsem z rozhlasu poslouchal nejdřív vysílání pro americkou armádu v Mnichově a asi v šestapadesátém roce začalo vysílat rádio Luxembourg, kde těch rokenrolů hráli spoustu. Strašně mě to chytlo.“
Rokenrol tu ale tehdy asi nebyl moc dobře přijímaný.
„To jste uhodl, přijímaný je ještě slabé slovo! Bolševik rokenrol upřímně nenáviděl, to bylo nebezpečný slovo, něco jako Coca-Cola. Byl to symbol amerického způsobu života. Proto s tím byly spojené různé problémy, někdy malé, jindy velké...“
To slovní spojení sex, drogy a rokenrol – je to opravdu tak, že to k sobě patří?
„Já jsem drogy nikdy nebral a Pavel Bobek, který také zpíval rokenrol, taky ne. Trošku jsme se napili, alkohol jsme si neodpírali, abychom měli jiskru v oku, ale drogy se mě netýkaly. Ale Miki už potom nemohl přestat.“
Jak vás brali ostatní zpěváci, ty slavné hvězdy popu?
„Pochopitelně na nás koukali svrchu. Neuměli jsme zpočátku zpívat tak jako oni. To jsme se naučili až postupně. A také pro ně naše muzika byla určitým ohrožením. Cítili, že ten vliv ze Západu k nám skutečně přijde. Takže rádi nás neměli.“
Svatba Helena Rytířová a Pavel Sedláček
Závěrem bych se rád zeptal na Karla Gotta, od jehož smrti brzy uplyne pět let. Jak na něj vzpomínáte?
„Rozporuplně. Zpěvák par excelence, kamarádili jsme spolu, ale udělal mi jednu věc, kterou jsem mu do jeho smrti nezapomněl. Ať mě národ třeba nenávidí, je to ikona, ale co řeknu, je pravda. V roce 2006 jsem pořádal velký koncert k Lucerně k výročí rokenrolu. Tři čtvrtě roku předtím jsem Karlovi zavolal. Byl nadšený, že velice rád zazpívá, bez nároku na honorář, ale nechtěl smlouvu. Že on když řekne, že někam přijde, že mu můžu věřit.“
Dorazil?
„Dva dny předtím zavolal, že to ruší! My měli hotový scénář, zařízený televizní přenos, úplně jsem se z toho rozklepal. Říkal jsem to Petrovi Jandovi a Pavlu Větrovcovi, a oni nevěřili, že by Goťák něco takového udělal. Tak jsme se druhý den vypravili k němu domů ho přemlouvat. Po dvou hodinách povolil, opět trval na tom, že beze smlouvy, a když jsme spolu osaměli, nechal si dát do kapsy padesát tisíc. Na koncert přišel, odzpíval tři věci, ale nakonec to dopadlo tak, že aby ve svém zájmu neměl ostudu, nechali jsme ho jen v medley (směsi písní – pozn. red.). Asi se urazil, protože pak už jsme spolu nikdy nemluvili.“
23 fotografií
Tohle si ustojím!
