Máma Veronika a dcera Agáta: Proč jsou Žilkovi Marťani?
32 fotografií
Jaká matka, taková dcera, říká se. Herečka Veronika Žilková (59) a modelka Agáta Hanychová (36) jsou toho čím dál větším důkazem. Obě jsou mámy a s přibývajícím věkem překvapivě zjišťují, že mají podobné výchovné metody.
Ještě předtím, než vyrazily na dovolenou ve speciálním obytném voze, vyšly si společně na křest nejnovější knihy spisovatelky Ireny Obermannové Babička.
„Známe se už pětadvacet let, tenkrát mě oslovila na hlavní roli do filmu podle svého románu Deník šílené manželky,“ líčí Veronika, proč ani vteřinu neváhala jít za kmotru. „Mně se tehdy strašně líbil ten název.“
Proč?
VERONIKA:
„Protože jako šílená matka jsem si vždycky připadala! Díky své práci jsem všechny svoje děti různě odbývala, a nebýt Agáty, tak jsem pravděpodobně nikoho nevychovala. Ona byla záchrana, nejstarší ségra, která sourozence trochu dusila, ale byla strašně schopná. Je jedinej člověk na světě, který uklidí rychleji než já!“
Vážně?
AGÁTA: „Nemyslím, že jsem o tolik rychlejší! (směje se) Ale tuhle energii jsem zdědila po mámě a jsem za ni opravdu vděčná.“
VERONIKA: „Máme to po mým tátovi. Jak říkala Stella Zázvorková: »Žilkovi, to jsou Marťani! « (směje se) Ono je to ale obtížný. Jak říká můj muž: »Já mám rád na svý ženě, že je energická, a co na svý ženě nenávidím? Že je energická!«“ (směje se)
AGÁTA: „Ale je fakt, že občas je to pro někoho obtížný. Neumíme odpočívat a ani nás to nebaví. I na lodičkách bych už po půl hodině plavby třeba vyčistila Vltavu nebo tu loďku natřela. Nám to vyhovuje, horší je to pro ty ostatní, co jsou s náma.“
Agáta Hanychová s focením nahých fotek nekončí! Mám životní formu a chci se ukazovat, tvrdí
Jaká jste jako máma a dcera?
VERONIKA: „To se říká těžko. Možná Agátě z mých dětí mluvím nejvíc do života. Klukům si to vůbec netroufnu. Ale ona mě taky do svýho života pustí. Někdy ji vyslechnu, ale většinou vyslechne ona mě.“
AGÁTA: „To je fakt.“
VERONIKA: „Když jí volám a brečím, že se mně nepovedla nějaká práce nebo jsou nějaký problémy, umí mi poradit. Dnes už je to tak, že já volám víc o radu jí než ona mně. Protože na její způsob života jsem stará, už mu nerozumím.“ AGÁTA: „Mně přijde, že se máma zbytečně podceňuje. Na to, kolik jí je, tuhle dobu skvěle zvládá. Je dobrá a nebojí se nových věcí. Nejvíc si na ní vážím toho, že si na nás dokáže vždycky najít čas, ač ho moc nemá.“
Například?
AGÁTA: „Zavolám jí ve dvanáct v noci a moje máma klidně sedne do auta a jede se mnou a dětmi na pohotovost nebo pro ségru na diskotéku. V jakýmkoli věku, před jakoukoli prací jsme pro ni vždycky číslo jedna, což si myslím, že je u mámy nejdůležitější.“
Máte podobné názory na výchovu?
VERONIKA: „My u nás máme takový pravidla. Nesmí se lhát, musí se pozdravit a poděkovat.“
AGÁTA: „A ještě se musí přijít včas!“
VERONIKA: „Tomu se říká Žilkův čas. To znamená – když se řekne v osm, být tam za deset osm.“
AGÁTA: „U nás si nikdo nedovolí přijít pozdě, je to neúcta. To nás naučila máma.“ VERONIKA: „Táta to naučil mě a já děti. Takže my vlastně trváme na zdánlivě málo věcech. Chodit včas, pozdravit, poděkovat a sníst, co je na talíři. Paradoxně se to pak dětem promítne do života.“
Jak?
VERONIKA: „Ví, jak se chovat. Já jsem vždy chtěla kluky vychovat tak, jak bych si přála, aby se mužský chovali ke mně. A holky tak, jak jsem si myslela, že je to správný. Tedy že se mají obětovat rodině.“
AGÁTA: „To jsi měla od svý mámy.“
VERONIKA: „Protože ona tátovi takzvaně sloužila. Žehlila mu košile, nosila svačinu do práce. Obětovala se a pak mu to vyčítala. A to je chyba, kterou jsem naučila Agátu. Strašně často potlačí sebe a slouží mužským.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném vydání Nedělního Aha! (dne 1. 8. 2021)
Blesk Podcast: Máminu filmografii jsem vystřihl, přiznal Vincent Navrátil
32 fotografií
