Seriál »sKORO NA mizině«: Proč Ostraváci nesnášejí Prahu?
4 fotografie
Arogantně se kdysi navezl do Ostravy a tamních herců a teď to veřejně přiznal. Tehdy řekl něco, co neměli slyšet… V seriálovém streamu »sKORO NA mizině« scenárista Petr Kolečko (36) zahrál sám sebe a svůj trapas po letech použil do scénáře.
Prostě si tu ostudu prošel znovu, což lze považovat za jistou rehabilitaci, drzost i odvahu. Vztahy se vyčistily… Ale hlavně seriál je skvěle trefený. Jestli je někdo vítěz pandemie, pak ansámbl ostravského Divadla Mír. Tři díly satirického seriálu »sKORO NA mizině« na youtube nasbíraly výrazně přes milion zhlédnutí, vydělaly slušné peníze, zachránily divadlo. Stream byl jednou z mála možností příjmu. A v Ostravě našli jednoduchý klíč: herci hrají sebe v krizi. Na hereckou čest Ostrava ale bodovala, má hit. „Já hraju Shakespeara! Gogola! Já jsem nestudoval konzervatoř, aby se ze mě v nejlepším hereckém věku stala nějaká jútuberská mr*- ka,“ odmítne hned na úvod Vladimír Polák možnost streamu coby výdělku. V situaci, kdy se zavřely scény ani se netočí, tečou nervy, jitří se emoce, umělecká ega jsou silná… „Mám hereckou čest!“ Záhy vítězí pragmatické a kupecké počty. „Já bych s vámi nakonec hrál. Upekl jsem bábovku,“ vtírá se Štěpán Kozub. Rozehrává se svižně děj, je pravdivý, nekorektně drsný, ale vtipný. Ostrava nemusí nikoho! Povýšeneckou Prahu, stejnou mincí »naloží « i Brnu. Je vlastně stejně samolibá. Absurdní. I tak lze zahrát vztahová specifika regionů.
V kanceláři ředitele Alberta Čuby
ROBIN: „Tak půjdeme makat do Alberta, To mají lidi rádi, když potkají slavné lidi v obchodě.“
ŠTĚPÁN: „Až na to, že my nejsme úplně slavné osobnosti, takže budeme jen kreténi za pásem. P*čo, to radši půjdu do Brna.“
ALBERT: „Chápu, že je krize. Ale do Brna? To snad nemyslíš vážně?“ ŠTĚPÁN: „Jasně že ne, vole (dlouhý jedovatý smích). Brno?! Vole?!“ Do hry vstupuje slavný a oblíbený herec z Prahy Jiří Langmajer. A hraje zčásti sám sebe. Poté, co mu spadne divadlo do klína, pozve scenáristu Petra Kolečka. Napsal pro divadlo hru, aby byl úspěch zaručen…
Langmajer má v sále řeč k hercům
KOLEČKO: „Kdysi jsem tady dělal čtyři inscenace v Divadle Petra Bezruče, takže mám vztah k městu. Vlastně jsem tu začal svoji kariéru.“
ŠTĚPÁN šeptem k ROBINOVI: „Víš, co udělal u Bezručů? Po zkoušce nějaké té jeho srač** začal vykládat režisérovi, že na starý kolena musí dělat s touhle ostravskou oblastní mr*kou.“
KOLEČKO: „Bylo super se sem zase vrátit a bejt tady s váma.“
ŠTĚPÁN: „A celý soubor ho slyšel dole na baru v odposlechu z jeviště.“
Tato situace se skutečně stala a Petr Kolečko se stal v Ostravě velmi nepopulární. Ve hře už je Michal Suchánek, silně nervózní. Co to má v láhvi od minerálky?
LANGMAJER: „A je tu další žolík, Míša Suchánek!“
SUCHÁNEK: „Zdař bůh, chlapi.“ Ostravští herci napodobují pražský dialekt, pitvoří se, ale zjevně se jim vymyká situace z rukou a budou muset poslouchat Pražáky. Kolečko se ještě ujišťuje, že v divadle jsou odposlechy (mikrofony propojené s reproduktory v dalších prostorách divadla) vypnuty.
A mezitím v divadelním baru…
SUCHÁNEK: „Hele, je to pravda? U těch Bezručů?!“
KOLEČKO: „Je. Po zkoušce jsem mluvil s režisérem. Prázdný divadlo, jsem řekl, že na starý kolena nebudu dělat s touhle oblastní mr*kou.“ SUCHÁNEK se směje a vše je slyšet do sálu, kde herci zkoušejí.
Odposlechy někdo zapomněl vypnout.
KOLEČKO: „Tvářej se, srdíčko, tohle, ale pořád tam vidíš tenhle ostravskej mindrák. Se podíváš do těch očí a vidíš to tam, furt. Kámoš… Maj dobrou náladu, jedině když Baník vyhraje titul, a to je tak jednou za třicet let.“
A nakonec v sále…
ROBIN: „Mám nápad. Zahrajeme tu Kolečkovu sra*ku, jak nehůř umíme. Ať všichni vidí, jaká to je blitk*.“ A může se hrát… A nezapomeňte si to pustit na youtube.
4 fotografie
