Funus mít Herz (†83) nebude: Hudečková má plán
39 fotografií
Splní mu poslední přání! Juraj Herz (†83), který zemřel v neděli, si nepřál pohřeb. A jeho životní partnerka Martina Hudečková (54) s rodinou to budou respektovat. V prvním rozhovoru po smrti jednoho z nejlepších českých režisérů (Spalovač mrtvol, Morgiana, Petrolejové lampy) herečka prozradila, jak je to se závětí a bez čeho se v těchto nejsmutnějších dnech neobejde.
S Jurajem jste devět let žili na psí knížku, takže ze zákona nic nedědíte. Myslel na vás v závěti?
„To nemůžu vědět. Závěť ale Juraj napsal a je předmětem dědického řízení. A o tom, co tam je, jsme se nikdy nebavili.“
Jak to bude s pohřbem, který si nepřál?
„Samozřejmě, že nebude, když si ho nepřál. Rozloučíme se pouze v kruhu rodinném.“
Určitě na vás jsou nebo ještě budou vyvíjeny tlaky od jeho přátel, aby došlo k nějakému veřejnému rozloučení.
„To je možné. Dostala jsem na mobil k dnešnímu dni 525 zpráv. My ale neustoupíme. Budeme ctít Jurajovo přání. V létě ale, a to už jsem se rozhodla, uspořádám poprvé v životě na mé chalupě u Jindřichova Hradce, kde to Juraj tak miloval, velkou zahradní slavnost. Tam pozvu jeho nejbližší kolegy, přátele, kamarády a už se na to moc těším.“
Nebude to příliš daleko?
„Myslím, že pro ty, kteří ho měli rádi, nebude. Mám k tomu důvod. Je to asi tři roky, co se Juraj v rozhovoru zmínil, že by byl rád rozprášen mezi vrbičkami na chalupě. Máme tam takovou vrbičkovou alej. S rodinou tohle jeho kuriózní přání ještě pořádně zvážíme, ale asi to tak dopadne.“
Ozvala se vám po Jurajově smrti také Dagmar Havlová, kterou objevil ještě jako Veškrnovou a natočil s ní Holky z porcelánu nebo Holku na zabití?
„Mezi prvními. A nejen mně, ale i oběma Jurajovým dětem. Měla ho moc ráda a on ji! Když dostal mozkovou ataku, byla za ním i v nemocnici. A potom se celou dobu informovala, ptala se na Jurajovo zdraví a nabízela, kdybychom cokoli potřebovali, že kdykoli ráda pomůže.“
Kde jste vůbec spolu s Jurajem v Praze začínali?
„V mém malinkatém bytě v Žitné ulici. Tam jsme bydleli asi rok. Potom jsme hledali větší byt, dost jsme si toho prohlédli a nakonec jsme sehnali nájem u Náměstí Jiřího z Poděbrad. Líbilo se nám tam. Když jsem se potom po pár letech stala majitelkou bytu od nás hned za rohem, už jsem starého pána nestěhovala, zamiloval si ten pronajmutý byt.“
A nebudete se teď v tom vašem velkém bytě, kde jste se o nemohoucího režiséra starala téměř půl roku, cítit moc sama?
„Uvidím. Pravdou je, že poté, co z obývacího pokoje vystěhovali Jurajovu polohovací postel, která mu vévodila, je tam nějak prázdno. Vůbec mi je tam moc smutno, bez uklidňujících prášků bych nebyla schopna vůbec usnout. I když toho stejně moc nenaspím, psychika se mnou dost mává.“
Kvůli Jurajovi, který potřeboval péči už čtyřiadvacet hodin denně, jste se částečně rozloučila s divadlem.
„Ano. Už jsem se nepouštěla do zkoušení nových her. To je moc práce mimo domov a to jsem nechtěla. Juraj mi dal tolik krásných let a já mu to všechno chtěla alespoň takhle vrátit. Dohrávala jsem už jen staré věci. To mne u Juraje na ty tři hodinky vždycky někdo zastoupil. Jeho syn Michal nebo zdravotní sestřička.“
A jak to bude teď?
„Všechno se uvidí. Nejsem zatím vůbec schopna o něčem přemýšlet. Musím se dát dohromady a příští týden už hraju! A především chci odpovědět na ty krásné esemesky, které jsem dostala a na které jsem doteď nenašla sílu reagovat.“
Na video s Jurajem Herzem se můžete podívat zde:
39 fotografií
