Zedníček & Kousalová: Už sháníme kočárek
Pár tvoří už čtrnáct let, z toho deset měsíců jsou manželé. Moderátorka a podnikatelka Hanka Kousalová (54) a herec Pavel Zedníček (68) neobrážejí večírky a neprosluli žádnými skandály. O to zajímavější ale je popovídat si s nimi.
Na Tři krále jste uzavřeli sňatek vy, pak se vdala dcera Bára a Pavlova sestra Dáša. Je v rodině ještě něco nového?
Hanka: „Ano, sportovní terminologií jsme měli hattrick. Tři svatby v jednom roce. A pokračujeme dál. V únoru se synovec Kuba, který s Pavlem připravoval pořad Kurňa, co to je? stal tatínkem holčičky Mii, takže Dáša je pyšná babička.“
Pavel: „A naše heslo je: Klokan přiletí v březnu!“
Hanka: „No jo, v březnu budu babča. Nepamatuju si, kdy jsem měla větší radost, než když nám to Bára oznámila.“
Budete klasický hlídací dědeček a babička?
Pavel: „Hned jsem nabízel, že bych malou vzal v září na tenisové US Open, ale to mi nedovolili. Tak se těším, že ji aspoň naučím v létě plavat. S tenisem ještě počkám, až se naučí chodit. Uvidíme, co nám maminka dovolí...“
Hanka: „Bára žije v Rakousku, takže budeme asi víc cestovat, abychom se vespolek užili. Trávím hodiny na internetu a vybírám kočárky. Nestačím se divit, co všechno dneska pro dětičky existuje a jaký je výběr. Stovky kočárků a na všechno jsou testy. Bezpečnost, škodlivost. Mám z toho tři hlavy.“
Pavel: „Až si člověk říká, jak my jsme to dětství mohli bez toho všeho přežít!“
Oslavíte první výročí svatby na místě činu?
Pavel: „Určitě. K babičce Olince Matuškové jezdíme pravidelně každou zimu. A na Tři krále si zajdeme na pláž, na místo činu, a přiťukneme si s kamarády na zdraví. Tentokrát v klidu, bez té svatební hektiky.“
Hanka: „A místo svatebních šatů budu shánět miminkovské oblečky. Na to se těším moc!“
Je pravda, že Olze říkáte babičko? Nepřeslechla jsem se?
Pavel: „To je taková historka. U Olinky býváme ubytovaní v pokoji, kde dřív bydlela její maminka, Waldíkova babička. Hanka Olince jednou psala email a ptala se z legrace, ve kterém termínu bude u babičky volno. Myslela ten pokojík. A Olinka odepsala, napsala nám termín a podepsala se – Vaše babička. Takže pro nás je to od té doby naše babička.“
Jak se má Pavlův tatínek Bedřich?
Pavel: „Letos v létě oslavil pětadevadesáté narozeniny. Vzal jsem ho na výlet do Karlových Varů, jezdívali tam s maminou, moc se mu tam líbilo.“
To je úctyhodný věk.
Pavel: „Musím zaklepat, je zdravý, luští křížovky, osmisměrky, kouká na tenis, ve fotbale fandí Slavii, chodí do divadla, brouzdá na internetu a skypuje. V Brně o něj vzorně pečuje moje sestra Dagmar, za což jsem jí vděčný.“
To máte dobré geny v rodině. Vám bylo prvního listopadu osmašedesát. Připadá mi symbolické, že Divadlo Kalich, kde hrajete, vzniklo taky prvého listopadu.
Pavel: „Ano, ale já jsem o padesát let starší. Když divadlo začínalo, zavolal si mě Janek Ledecký a nabídl mi Polonia v Hamletovi. Nebyl jsem si zpočátku jistý, zda to zvládnu, protože to byla role náročná na zpěv. Dneska jsem moc rád, že jsem tehdy kývnul.“
Těch rolí bylo a je hodně!
Pavel: „Natěrač s Janou Paulovou a Zuzkou Mixovou, Jako jedna rodina v režii Milana Lasici, komedie Bez předsudků bude mít brzy čtyři sta repríz, na kontě máme dalších deset komedií. Vidělo nás milion diváků.“
A vy jste najel více než milion kilometrů. Nikdy jste neuvažoval o osobním řidiči?
Pavel: „Odpočívám, když řídím. Vedle šoféra bych to nedal. Šlapal bych s ním na plyn a brzdu.“
Vím, že jste nechtěl kaskadéra ani při natáčení druhé Sanitky. Jak na řidiče Frantu Beznosku vzpomínáte?
Pavel: „Moc rád. Užil jsem si rychlou jízdu po Praze. Dodnes, když jede kolem nás sanitka, říkám Hance – hele, naši! A zdravím se s nimi.“
Nikdy jste neboural?
Pavel: „Jen jednou. Drcnul jsem do auta přede mnou, protože řidič najednou nečekaně šlápl na brzdu. Čekali jsme na křižovatce na policajty. Jeli kolem taxikáři a smáli se – hele, Kufr v kufru!“
Hani, co na Pavlovi nejvíc milujete?
Hanka: „Asi klid, poctivost, trpělivost a nekonfliktnost. I když... Někdy až moc velký klid a někdy bych se pohádala, až bych brečela. Ale s ním to nejde.“
Pavle, co nejvíc milujete na Hance?
Pavel: „Když se směje!“
Jste spolu čtrnáct let. To jste ještě nikdy neměli na něco odlišný názor?
Pavel: „My máme odlišné názory... (přemýšlí). Ale snažíme si je vzájemně vysvětlit.“
Hanka: „Nejsou úplně podstatně jiné, v tom to asi bude.“
Například?
Hanka: „ Mě třeba naši učili, že když člověk přijde domů, má si nejdřív umýt ruce. A Pavla naučili rodiče, že když přijde domů, musí se nejdříve převléknout do domácího. A trváme si každý na svém. Ale s tím se dá celkem dobře žít.“
Pavel: „Nesouhlasím! My jsme si přece taky myli ruce!“
Konečně nejste aspoň v něčem zajedno! Hanko, jak snášíte Pavlovy fanynky?
Hanka: „Horší by to asi bylo, kdybych byla manželka třeba Brada Pitta. Pavel má fajn fanynky. Milé a je jich tak akorát. Jediné, co mě vždycky rozhodí, je, že když jdeme po ulici, něco řešíme, o něčem si povídáme a najednou do toho někdo přiběhne. Jé, pane Zedníčku, můžete se s námi vyfotit? Pochopte, nevadí mi to focení, ale že zapomenu, co jsem chtěla zrovna říct.“
Celý rozhovor si můžete přečíst v tištěném sobotním vydání deníku Aha!
Na video se Zedníčkem se můžete podívat zde: