Milan Kňažko (71): Výhrůžky smrtí hercově rodině!
31 fotografií
V polovině ledna proběhla českými i slovenskými médii zpráva, že se v domě herce a bývalého politika Milana Kňažka (71) střílelo. Stačilo málo a vše mohlo skončit tragédií. Při herci však stálo štěstí – probudil se ve správný čas a legálně drženou zbraní mohl vystřelit po lupiči, který se k němu v noci vloupal. A štěstí při něm stálo i minulou sobotu, kdy si za monodrama Shylock odnesl Cenu Thálie. A právě po úterním představení jsme se potkali ke společnému rozhovoru, který – k mému milému překvapení – probíhal v plynné češtině...
Pane Kňažko, kdy jste se vlastně rozhodl udělat si zbrojní pas? Nyní se vám evidentně hodilo, že máte zbraň.
„Po listopadu 1989, když se mě estébáci snažili zastrašit a vyhrožovali, že zabijí mého syna a manželku. A když jsem o čtyři roky později řekl sbohem HZDS a Mečiarovi, tak se to opakovalo. Chtěl jsem mít zbraň a být připraven. I když, pokud by vás chtěli zabít, stejně tomu nezabráníte. Další důvod byl, že bydlím na dost odlehlém místě. Z jedné strany mám za souseda podnikatele Bašternáka, což je »Ficův domácí«, u něj, u nejznámějšího zloděje DPH ve střední Evropě, bývá náš premiér! A z druhé strany dům, kde zřídka někdo bydlí. Patnáct let se nic nestalo, a pak jednoho dne…“
To bylo poprvé, co jste zbraň použil?
„Ano, a doufám, že naposled. Nejsem pistolník! Ale je štěstí, že jsem ji měl u sebe. A vlastně i náhoda. Koncem listopadu mi totiž vypršely termíny na zbrojní pas. Tak jsem zbraň vrátil. Před Vánocemi jsem si udělal nový průkaz a dali mi ji zpět. A já ji úplnou náhodou, možná týden před tím, hodil do nočního stolku. Tu noc jsem se probudil o půl druhé, měl jsem trochu zpocené tričko a řekl si, že se půjdu převléknout. A jak jsem udělal dva kroky, dostal jsem se na úroveň chodby a viděl jsem, že jsou otevřené dveře v šatníku. Okamžitě mi naskočil výstražný signál.“
Jak jste reagoval?
„Vzal jsem zbraň, šel jsem ke kuchyni a viděl světlo baterky a mužskou siluetu. Jednou rukou jsem zapnul světlo a třikrát vystřelil na nohy. Naštěstí jsem trefil tepnu. Jinak by ho možná nikdy nechytili. Divím se některým reakcím, které říkají, že jsem neměl střílet, ale volat policii. A do té doby, než by přišla, jsem mu měl snad uvařit kafe a říct, ať se cítí jako doma? Nevěděl jsem, jestli má zbraň, zda je sám, nebo je jich pět. Nevěděl jsem nic. Když vám někdo o půl druhé v noci krade v kuchyni, tak o čem se s ním máte bavit? To je jeho riziko. Naštěstí máme zákon, který mi umožňuje chránit dům a majetek.“
Byl lupič ozbrojený?
„Měl u sebe čtyřiceticentimetrové bodce, což stačilo… Vždyť chodil tři metry kolem mě, když jsem spal! Byl v domě dvacet minut až půl hodiny. Dostal se dovnitř přes okno v přízemí. Pootvíral kufry, tašky, šuplíky, našel i klíče od trezoru... Byl tu jak doma. Zdatný profesionál!“
Ví se už, jak přišel zrovna na vás?
„Tvrdí, že náhodou… Náhodou přelezl přes plot vysoký dva metry třicet, šel několik set metrů, pak přelezl další plot a náhodou uviděl dům, kde se nesvítilo – v noci, v jednu hodinu ráno! To řekl ve své výpovědi. Zvláštní náhoda.“
Ale u domu jistě máte zabezpečení, jak se přes něj dostal?
„Mám, ale jen když jsem pryč! To je tam do dvou minut bezpečnostní služba. Ale když jsem doma, tak nepředpokládám, že někdo v noci přijde. Teď už udělám zabezpečení i tak, mám několik návrhů na zóny. Když je někdo překročí, tak mi to bude jasné. Už se nevzbudím náhodou. Za to, že se moje žena teď bojí, tak ho moc nemám rád! A to bylo vlastně další štěstí, že manželka tu noc nevstoupila do kuchyně, protože to nevím, jak by dopadlo. Spí v jiném pokoji, je těsně po operaci kyčelního kloubu.“
V jaké fázi je vyšetřování teď?
„Zrovna dneska ráno mi volal vyšetřovatel, že už je to ve finále. Že ho pustili z vězeňské nemocnice a je ve vězení v Bratislavě. Osobně jsem se s ním zatím nesetkal a ani po tom netoužím. Ale pravděpodobně se uvidíme u soudu.“
Milan Kňažko dostal Thalii za roli, která byla původně pro Jana Třísku:
Více z rozhovoru s Milanem Kňažkem v tištěné verzi Nedělního Aha!
31 fotografií
