Řidiči, už nemusíte přicházet o body! Nedělní Aha vám poradí! Jak vyzrát na policejní radary?

● Jak policejní radary fungují?
● Kdy je dokážeme oklamat?
● Jsou tzv. antiradary u nás legální?

Poslušně zastavíte, stáhnete okénko a v něm se objeví zamračená tvář dopravního policisty. V tu chvíli už je vám jasné, že vaše peněženka bude tenčí a navíc přijdete o hezkých pár bodů. A to jen proto, že jste přehlédli policejní radar…

Nenechte se nachytat!
Nejúčinnější variantou, jak se nenechat nachytat při rychlé jízdě, je samozřejmě jízda podle předpisů. Pro řidiče, kteří přece jen maximální rychlostní limity občas překročí, však existuje snadné řešení, tedy tzv. antiradar. Ve skutečnosti se jedná o radarový detektor, tedy velmi citlivý přijímač naladěný na stejnou frekvenci, kterou používají policejní radary. Přijímač zachytí paprsek radaru a pomocí zvukových a světelných signálů upozorní řidiče.

Zároveň je zařízení schopné odhadnout vzdálenost a polohu místa, odkud je rychlost měřena. Moderní radarové detektory jsou za optimálních podmínek schopny odhalit radar až na vzdálenost několika set metrů, nelze na to však stoprocentně spoléhat. Důležitý je totiž i typ radaru, směr měření a hlavně terénní podmínky. I v těch nejhorších podmínkách ovšem antiradar místo, kde je rychlost měřena, odhalí na přibližně 30 metrů. Řidiči, kteří překračují rychlost jen minimálně, mají tedy vždy dost času na ubrání plynu. Silniční pirát, který na padesátce jede stovkou, ale přibrzdit nemusí stihnout. To ale určitě nikomu vadit nebude, jen ať si policisté podobného ptáčka hezky podají. Občas se může stát, že antiradar začne hlásit měření rychlosti i přesto, že široko daleko žádný policejní radar není. Děje se tak proto, že všude kolem je poměrně vysoká hladina mikrovlnného šumu. Především mobilní telefony, automatické otevírání dveří a podobné civilizační vymoženosti můžou váš antiradar zmást a ten potom hlásí falešný poplach.

Je antiradar vůbec legální?
Zákon o provozu na silničních komunikacích zakazuje použití aktivních prostředků, které ruší nebo jinak omezují činnost radarů. Použití pasivních radarových detektorů, tedy zařízení, která jsou schopna pouze rozpoznat, že v blízké době bude změřena rychlost našeho vozidla, je tedy zcela legální. Ze začátku platnosti zákona se sice policie snažila tvrdit, že i pasivní detektory znemožňují hlídkujícím policistům práci, podle právníků je to ovšem nesmysl bez jakékoliv právní váhy. Jednoznačně zakázáno je ovšem používání aktivních antiradarů a rušiček, které znemožňují rychlost vozidla radarem vůbec změřit. Pokud vás tedy bude policista přesvědčovat, že tzv. antiradar (radarový detektor) na palubní desce je nelegální a musíte za něj zaplatit pokutu, nenechte se zmást. Snaží se vás pouze nachytat!

O čem jsou ale diskuse s policisty zcela zbytečné, jsou různé protiblesky a krycí fólie SPZ, které znemožňují vyfocení, případně natočení rychle jedoucího auta. S takovými prostředky totiž policii skutečně bráníte ve výkonu její práce a můžete být potrestáni.

Jak nás policisté vlastně měří?
Policie České republiky používá pro měření rychlosti téměř výhradně radary typu Ramer 7M a AD9. Rychlost je měřena pomocí tzv. Dopplerova jevu s využitím odražených radiových vln v mikrovlnném pásmu. Paprsek, který vysílá parabolická anténa ve směru projíždějících vozidel, se odráží od karoserie měřených vozidel zpět k radaru, tam je zachycen anténou a výrazně zesílen. Odražený signál dále prochází složitými elektronickými obvody, kde je vypočítána rychlost projíždějícího vozidla. Mikrovlnné záření, které radar vysílá, se chová stejně jako světlo. Prochází sklem a odráží se od různých kovových částí karoserie, ale třeba i od terénních překážek, například sloupů veřejného osvětlení, různých konstrukcí a svodidel atd. Radary používané policií ČR mají velmi nízký vysílací výkon, který velice znesnadňuje možnost odhalení. Také proto patří mezi naprostou světovou elitu! Potkat je můžete buď ve formě kovových skříní podél silnic (mnoho z nich je prázdných a fungují pouze jako strašáci), nebo jako u krajnic nenápadně postávající zaparkovaná auta, případně jako přenosné trojnožky, které se dají velmi jednoduše ukrýt třeba v křoví podél silnice.

Motoristické mýty: Pomůže vám cédéčko a mobil!

Mezi motoristy koluje několik mýtů o tom, jak rušit policejní radary. Populární je například tvrzení, že cédéčko zavěšené na zpětném zrcátku odráží signál vysílaný radarem. Pokud si tuhle hloupost někdo vyzkoušel na vlastní kůži, asi se potom moc divil, kolik peněz a bodů ho rychlá jízda stála. Je to totiž opravdu ničím nepodložený nesmysl. Cédéčko na zpětném zrcátku může maximálně odrazem světla oslnit řidiče a způsobit tak tragédii.

Další oblíbená pověra říká, že některé typy mobilních telefonů, především Nokia, ruší signál policejního radaru. Opět se ovšem jedná o pěkný nesmysl. Mobilní telefony pracují v úplně jiném frekvenčním pásmu než radary a vzájemně se tedy nemůžou »vidět«. Na svůj mobil se tedy nespoléhejte, a raději nohu z plynu!

Na tyhle přístroje pozor!