Autor detektivek, scenárista Jan Malinda (33): Proč se nepohodl se skutečným šéfem 1. oddělení! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

úterý 19. března 2024

Svátek slaví Josef, zítra Světlana

Autor detektivek, scenárista Jan Malinda (33): Proč se nepohodl se skutečným šéfem 1. oddělení!

Scénárista Jan Malinda prozradil, že čtení detektivek ho nikdy nechytlo.
Scénárista Jan Malinda prozradil, že čtení detektivek ho nikdy nechytlo. (Foto Aha! – Martin Pekárek a Česká televize)

Zítra čeká televizní diváky druhý díl pokračování úspěšného televizního seriálu Případy 1. oddělení. Ten první, který byl odvysílaný minulé pondělí, rozhodně nezklamal, chválu si vysloužili i hlavní herečtí protagonisté. Jak vidí druhou sérii? Jaké problémy byly při natáčení? A proč se nepohodl se svým kolegou a kriminalistou v jedné osobě Josefem Marešem? To vše prozradil Nedělnímu Aha! jeden ze scenáristů Jan Malinda (33).

První díl druhé řady seriálu sklidil příznivý ohlas kritiky. Jaký z toho máte pocit?

"Jasně že se nezlobím, ale s pocity počkám až do posledního, osmého dílu. Protože jsem strašný nervák a cítím odpovědnost za profesní pověst kolegy Mareše, tak trnu, kde se vyvalí jaká scenáristická nebo realizační chyba. Takže mě zajímají hlavně negativní reakce.“

 Těch ale, pokud vím, moc nebylo.

"Naštěstí. A považuju za zázrak, že při všech realizačních potížích a časové tísni, v jaké jsme to psali, jsme u většiny diváků nespadli níž. To je pro mě zásadní, protože jsem těsně po dohodě o pokračování sebevědomě avizoval, že ve druhé sérii budeme lepší, což bylo trochu unáhlené.“

 Takže pochybnosti byly?

"Ty přišly časem. Za našimi scénáři jsem si stál. Věděl jsem, že jsou lepší než v první sérii. Ale v tom časovém presu a při nízkém rozpočtu, za jaký televize může naše produkčně dost náročné představy natočit, hrozí ztráty. Na projekcích prvních sestřihů jsme měli určité výhrady. Něco se opravilo, něco už opravit nešlo. Ale ty první ohlasy diváků po vysílání mě trochu uklidnily.“

Příběhy odpovídají opět skutečnosti, nebo jsou smyšlené?

"Reálný základ mají všechny. Třeba scénář úvodního případu Slepý svědek napsal kolega Mareš o dovolené za týden. Ten příběh sám o sobě funguje jako napínavé drama a kolega ho umí poutavě odvyprávět u piva. Tam se domýšlely jen vztahové linky mezi policisty. Byla to pětadevadesátiprocentní realita.“

A kdy jste museli příběh domýšlet víc?

"Dost jsme se nadřeli s případem vraždy s tématem pedofilní prostituce. Před dvaceti lety, kdy k němu došlo, se děti prodávaly na Hlaváku, a tak jsme ho museli přizpůsobit dnešní době, kdy se děti nabízejí pedofilům na internetu. Tady se dal použít jen motiv, chyba, která tehdy vyšetřování skutečně zkomplikovala, a způsob, jakým byl pachatel usvědčen. Naštěstí mi pomohli pamětník případu, vyšetřovatel Jaromír Badin, a policista z mravnostního oddělení Jan Machuta, který zná aktuální poměry.“

Na scénářích spolupracujete opět se šéfem skutečného 1. oddělení Josefem Marešem?

"To se nezměnilo.“

Vždycky jste se shodli?

"Bohužel ne. A ke konci jsme spolu přestali i mluvit. Rozdělil nás jeden případ, který jsem chtěl v seriálu za každou cenu mít, ale kolega ho odmítal, protože se na jeho objasnění nepodílel. My totiž Případy 1. oddělení prodáváme s tím, že na nich dělal buď jako vyšetřovatel, nebo později jako šéf oddělení. Tady šlo o případ vraždy mladé ženy, kde chyběl klíčový důkaz – její tělo. Abychom ve druhé sérii naplnili slib, že budeme ještě realističtější, chtěl jsem na něm divákům ukázat, že případy pro policisty nekončí přiznáním pachatele, ale až spravedlivým rozsudkem.“

Jak jste to vyřešili?

"Vyzpovídal jsem kriminalistu Aleše Preise, který na tom případu pracoval, a proti vůli kolegy Mareše jsem příběh do série vmáčkl. Kolega měl asi ještě jeden důvod, proč ten příběh v seriálu nechtěl, ale ze služebních důvodů mi ho tehdy nesměl říct. Prostě nešťastné nedorozumění.“

Případ tedy v seriálu bude?

"Ano. Scénář jsem pak napsal sám. Peter Bebjak to skvěle natočil a diváci to, myslím, ocení. Ale až se to bude vysílat, kolega Mareš bude mít v práci dusno. Kvůli mé paličatosti. Určitě se najde nějaký blb, který mu neprávem vyčte, že si honí slávu na cizích případech a že preferuje některé podřízené. Měl jsem mu víc věřit.“

Teď už jste v pohodě?

"Vídáme se.“

Jaká byla spolupráce s režiséry?

"Před natáčením a pak na place to bylo lepší než u první série. Mrzela mě jediná věc – že se u prvních dílů nepovedlo úplně splnit jednu z našich podmínek, že se nebude ve střižně příliš krátit. Mohli jsme mít trochu bohatší příběhy. Nebo jsem jen příliš ješitný, nevím. Jinak jsem režisérům vděčný, že to zvládli. Až na pár momentů, kdy se bez našeho vědomí trochu improvizovalo a došlo k drobné odborné chybě.“

Máte na mysli něco konkrétního?

"Třeba: když jsem v prvním dílu viděl, že zkušený vyšetřovatel dopustí, aby se mu pachatel byť jen na sekundu postavil za záda, tak jsem skřípal zuby. Protože jsem věděl, že se na to budou koukat policisté a budou si říkat, co to tam ten Mareš píše?“

Kdy nejčastěji píšete?

"Mezi půlnocí a čtvrtou ráno. To se dokážu soustředit, neláká mě Facebook, protože je tam mrtvo, a nikdo nevolá.“

Dodržují herci dialogy podle scénáře, nebo si je upravují?

"Upravují si je jen minimálně a jsem jim za to vděčný. U profesní kriminálky s fůrou odborných termínů záleží na každém slově. Producent Michal Reitler nám vyhověl v tom, že nám pouštěl pracovní sestřihy a díky tomu se pak pár drobných chyb stihlo opravit 
v postsynchronu.“

Po zkušenostech s postavami kriminalistů z první řady jste psali v pokračování dialogy hercům přímo na tělo?

"Když už víte, jak kdo hraje, svádí to k tomu. Může se stát, že uhnete z charakteru postavy a můžete tím seriálu ublížit. Ale to se nám snad nestalo.“

Jak jste byl spokojen s herci?

"Byli perfektní, casting se povedl. Všichni z naší stálé party se ve druhé sérii posunuli výš.“

Mohli jste do výběru hlavních postav mluvit?

"Z našich návrhů kdysi vyšel Ondra Vetchý, ačkoliv se do poslední chvíle nevědělo, jestli kývne. Myslím si, že to nakonec vzal hlavně kvůli kamarádství s Pepou Marešem. Velkou radost mám za Bolka Polívku. Spousta lidí mu nevěřila, včetně mě. Kdekdo ho odepisoval – a dnes tihle lidé uznávají, že se mýlili a že je to jeho životní role.“

Stalo se vám někdy, že vás třeba kontaktoval někdo z rodin obětí vražd nebo jiných postav?

"Z rodin ne, ale stala se nám jiná věc, konkrétně během psaní druhé série. Z věznice v Karviné přišel do České televize bláznivý dopis, ve kterém nás pachatel dvou loupežných vražd důchodců osočil, že jsme se dotkli jeho autorských práv, a televizi »vyzýval« k úhradě honoráře v řádu několika desítek tisíc korun. Doslova napsal: »Já jsem původním autorem tohoto příběhu, jelikož jsem ho celý vytvořil svou činností.« On si autorský zákon vyložil tak, že to své vraždění považoval za uměleckou činnost.“

Takže poctivý scenárista. Jaké detektivky nejraději čtete?

"Žádné. Smyšlené detektivky mě nerajcují. Mě baví příběhy z kriminalistických sborníků.“

Ani na televizní obrazovce?

"To ano. Nejvíc se mi líbil Malý pitaval z velkého města. Z cizích jsem sledoval dva seriály na HBO. Jeden se jmenuje The Wire, který shodou okolností napsali policista a novinář, druhým je Temný případ.“

Bude ještě třetí řada?

"Určitě ne.“

Můžete prozradit váš recept na dobrou detektivku?

"Budu sám proti sobě, ale řeknu to: vemte si do týmu Josefa Mareše. Nejenže zná policejní zákulisí, ale umí bleskově improvizovat a vymýšlet zajímavé zápletky. Jenom musíte počítat s tím, že bude v psaní třikrát rychlejší a vás bude štvát, že on už má hotovo a může jít na fotbal.“



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.