Grrrrgh, uááááh! Zíváte? Škytáte? To vaše tělo hlásí nemoci!

Mdloby
Hvězdičky, malé světelné záblesky, tma před očima a pocit závratě s následným skácením se k zemi. Zvuky a hlasy jsou vnímány z velké dálky... Typické projevy mdlob. Ty nastávají, když v mozku dojde k náhlému poklesu krevního tlaku, nebo když je mozek na chvíli odstřihnut od přívodu kyslíku vlivem pomalé cirkulace krve. Vyvolat ji může např. dlouhé stání bez možnosti pohybu. „Žíly na nohách se rozšíří, krev v nich „uvízne“ a dojde k nedokrvení mozku. Proto by první pomoc u člověka, který omdlí, měla představovat zvednutí dolních končetin do výše,“ říká doktor Randáček s tím, že mdloby nesignalizují většinou žádné vážné zdravotní problémy, ale člověk by měl každopádně podstoupit lékařské vyšetření. „Zvlášť, když se jedná o malé děti nebo starší lidi,“ dodává Randáček.

Pláč a slzy
Díky slzám se oči zvlhčují a čistí od bakterií a agresivních látek. Pláč má však i jiné příčiny. Oblast mozku, která »dává pokyn« k tvorbě slz, je totiž ovlivněna i emocemi. Slzy tečou, když prožíváme velký smutek nebo radost, ale také při stresu. „Pláč organismu pomáhá zmírnit duševní tlak a způsobí uvolnění,“ říká psycholožka Janina Krocková.

Zívání
Zívání nemusí být nezbytně znakem únavy, jak si většinou myslíme. Jde spíše o rituál, zděděný od předků. Po probuzení zíváme, abychom tělo aktivovali – se zívnutím přijmeme do plic více vzduchu a tím i kyslíku, který rozpumpuje srdce a probudí nás. Večer je zívání zase signálem, že je čas »jít do postele«. „Zívací reflex může být spuštěn i nápodobou když někoho vidíme zívat, děláme to automaticky také,“ říká psycholožka Janina Krocková a dodává: „Když má člověk zalehlé uši třeba z letadla nebo kolotoče, zívání nám pomůže. Funguje jako vyrovnávač tlaku.“

Škytání
Škytavka vzniká zpětným křečovitým sevřením bránice. To je vyvoláno agresivními potravinami nebo nápoji (příliš horké, studené, ostré…) nebo při hltání jídla a rozčilení. Při křečovitém sevření je náhle nasán vzduch, který naše tělo najednou nepojme. Pokud škytavka nepoleví déle než za osm hodin, je dobré vyhledat lékaře. „Úpornou škytavku mohou způsobovat i některá onemocnění. Škytání a bolestivé polykání může být jedním z prvních příznaků rakoviny jícnu,“ uvádí doktor Petr Randáček.

Říhání
Při hltavém jídle a pití, zejména nápojů s velkým množstvím kysličníku uhličitého, se do těla dostává hodně vzduchu. A ten musí zase ven.

Modřiny a boule
Tvoří se při nárazu těla do tvrdého předmětu, kdy prasknou cévy okolo zasaženého místa a krev se nahromadí v okolní tkáni. Čím víc je okolní tkáň »tučnější«, tím spíš se udělá modřina, ne boule. Třeba na zadku se díky tukové tkáni udělá modřina, na hlavě se naopak díky velmi tenké vrstvě tkáně vytvoří boule. „Pokud ale začnou modřiny na těle vznikat bez sebemenšího uhození se, měl by člověk utíkat k lékaři. Odběr a vyšetření krve vyloučí možné vznikající onemocnění, např. leukémii,“ říká lékař Petr Randáček.

Plynatost
Vedle říhání odchází přebytečný vzduch i »dolem«. „Plyn se ve střevech objevuje příjmem některých potravin, ale hlavně při jejich trávení. Pokud ale přesáhne určitou mez, mělo by to člověka varovat. Celá řada vážných onemocnění, jako například rakovina tlustého střeva, se zpočátku může ohlásit nadměrnou plynatostí,“ varuje lékař Petr Randáček.

Husí kůže
Tato reakce je pozůstatkem po našich předcích. Ti měli ale ještě srst, která se působením chladu nebo při hrozícím nebezpečí »naježila«. Tento proces kůži jednak ohříval, ale naježení mělo současně zastrašit i nepřítele. Impulzy vyvolávající husí kůži řídí také část mozku zodpovědná za emoce. „Proto se nám husí kůže udělá i v určitých situacích při hezké hudbě, romantickém filmu, dotecích partnera, nebo nepříjemných vzpomínkách z minulosti,“ uvádí psycholožka Krocková.

Lechtivost
Zprvu to vypadá jako žert, vrtíme se a smějeme se. Přesto může být lechtání po chvíli značně nepříjemné. Malé děti se při lechtání dokonce někdy počurají. Lechtání má ale svůj dobrý důvod. Vědci míní, že naši předci skrze lechtání poznali živočichy lezoucí po lidském těle. Mohli se tak účinně bránit před cizopasníky a jedovatými parazity. Také proto se neumíme pořádně polechtat sami. Naše tělo totiž pozná, že se nejedná o »cizince«, a tak vlastní lechtání nevnímáme jako nebezpečí.

Otázky a odpovědi

• Je pravda, že stahování hýždí zabrání omdlení?
  Ano. Nažene se tím totiž více krve do mozku a ten má dost kyslíku, aby krátkou slabost překonal.
• Proč nám vadí skřípající zvuk nehtů škrábajících po pevném povrchu?
  Nenávist k tomuto zvuku pochází od našich předků. Zvuk je velmi podobný křiku opic, které varují před nebezpečím.
• Je pravda, že zpívání zabraňuje chrápání?
  Ano. Kdo denně zpívá alespoň 20 minut, posiluje hrtanové svaly, a to snižuje četnost chrápání až o pětinu. Zeptejte se ale vaší partnerky co je pro ni horší; vaše chrápání, nebo váš zpěv?
• Proč se budíme, ještě než zazvoní budík?
  Zvuk rozřinčeného budíku je pro lidskou psychiku natolik stresující, že nám naše podvědomí »nařídí« vzbudit se krátce před jeho zadrnčením, abychom se vyhnuli traumatu.
• Jak lze zastavit škytavku?
  Polknout rychle lžičku cukru.
• Jakou rychlostí vypustíte při kýchnutí vzduch z úst?
  Rychlostí až 965 km/h! Při silném kýchnutí si dokonce můžete zlomit i žebro.
• Je člověk jediný tvor, který pláče?
  Ne. Emocionálně pláčí ještě slon a mořská vydra. Aby se zbavili soli, tak pláčí i tuleni a krokodýli.