Co v sérii Marie Terezie neuvidíte: PŘÍSNĚ UTAJENÝ ŽIVOT!
49 fotografií
Filmový obraz Marie Terezie (1717 – 1780) je vykreslen poměrně reálně, byla silnou osobností, rychle se rozhodovala, vzbuzovala respekt. I vztah s manželem Františkem Lotrinským vypadal podobně. Na veřejnosti měla navrch a on jí neodporoval, v soukromí se naopak ona podřizovala. Vadily jí ovšem jeho avantýry.
Podle pruského ministra na vídeňském dvoře Heinricha von Podewilse byla císařovna krásná a majestátní žena, velké postavy, krásných ramen a rukou. „Její chůze je volná a vznešená, i když porody poněkud ztěžkopádněla. Má půvabný hlas, je laskavá, zbožná a dobrosrdečná,“ napsal německému císaři Fridrichu II. Tuto zprávu psal, když měla Marie Terezie už osm dětí. Taktně nekomentoval korpulentní postavu. „Má velmi šťastnou paměť a dobrý úsudek. Umí se dobře přetvařovat a ovládat.“
Milovala vyjížďky na koni, zajímala se o svůj hřebčín, kvůli manželovi občas vyrazila i na hon. Ovšem daleko víc jí bavily divadlo, tanec a karty nebo kostky! Dokázala prohrát i vyhrát nemalé částky. Oblékala se do stříbrného brokátu a modrého hedvábí. Milovala perly, diamanty, pudrovala si vlasy a z plesů ji nejvíc bavily maškarní, kdy mohla nosit masku. Masky museli nosit i muzikanti, takže si představte osmdesátičlenný orchestr v maskách při pěti a vícehodinové produkci. Museli ji milovat...
Atrakcí, jakou jinde ve světě neměli, byl amfiteátr, velká aréna, v níž se konaly drsné štvanice. Pro tyto účely se chovaly rozmanité šelmy, jako byli tygři, lev, medvědi, divočáci, lišky a psi. Musela to být brutální podívaná, když se tohle všechno vypustilo proti sobě. A lidé to milovali. Aréna pro tři tisíce lidí pokaždé praskala ve švech, padaly sázky, návštěvníci vyváděli zhruba jako dnešní fotbaloví rowdies.
Po smrti svého muže
Františka Lotrinského císařovna upadla do hlubokého zármutku. Nechala si ostříhat vlasy, odložila veškeré šperky, rozdělila je mezi dámy u dvora a oblékla se do černého. Tak chodila až do konce svých dní. Ložnici si nechala obložit šedým hedvábím a postel ověsit závěsy ze stejného materiálu, nepouštěla tam světlo. Tak to bylo ještě dlouhých patnáct let. V tu dobu u ní propukly nemoci. Otékaly jí nohy, měla vysoký tlak, zlobilo ji srdce, zadýchávala se.
Každý měsíc docházela do hrobky svého muže, ovšem později, pro nemožnost pohybu, se tam nechala spouštět na křesle speciálně k tomu upraveném. Trápily ji záducha a kašel, zlobila ji pakostnice v pravé ruce, že mnohdy nemohla psát. Když ji po smrti otevřeli, zjistili jí výrůstky na pravé plíci, která už prakticky nepracovala. Zjevně šlo o následky prodělaných neštovic okolo padesátého roku života.
Celý článek najdete v tištěné verzi Aha!
Marie Terezie 2 - trailer České televize
49 fotografií
