Zpátky do minulosti: Jaké byly svátky za socialismu!
Idylické, požehnané, radostné a úsměvné, Vánoce tahle adjektiva snesou, prostě k nim patří. V dobách nedávno minulých, viděno úhlem pohledu 21. století, byly vánoční svátky spíš k popukání. Kdo to kdy viděl, aby pražský taxikář nosil dárečky strážníkům? A aby děda Mráz domlouval příslušníkovi VB, aby byl hodný…
Taková byla doba. Dárky nedával Ježíšek, ale nosil je děda Mráz, protože nám to tak ze Sovětského svazu doporučili. Ideologicky to vysvětlil lidu a hlavně asi dětem v roce 1952 Antonín Zápotocký v jednom ze svých projevů. „Ježíšek vyrostl, zestárl, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz.“ Prostě z Jezulátka nebo kloučka, co si tak poletoval po obloze, sem tam utrousil dárek, byl najednou senior s bílým plnovousem a ještě bělejším obrovským srostlým obočím a v kožichu. „Nechodí již nahý a otrhaný. Je pěkně oblečený, v beranici a v kožichu.“ A vida, je z něho módeman připravený na třeskutou zimu. Groteskní vánoční projev předsedy vlády a později prezidenta Antonína Zápotockého byl ve své době zřejmě myšlen vážně. „Děda Mráz přijíždí k nám od východu a na cestu mu září také hvězdy – nejen jediná betlémská. Celá řada rudých hvězd na našich šachtách, hutích, továrnách a stavbách. Tyto rudé hvězdy hlásají radostně, že vaši tatínkové a maminky splnili na svých pracovištích úkoly čtvrtého roku první Gottwaldovy pětiletky.“ No vida, to nešlo oddiskutovat, děda Mráz prostě trefil všude tam, kde se poctivě pracovalo.
Děda Mráz, veřejně zneužitelný...Děda Mráz se vloudil do československých domácností, děti se ho bály, protože huhlal a většinou byl postarší (navíc se posilňoval vodkou), a ti, kteří na ruské báchorky kašlali, dál »používali« našeho Ježíška. Pitoreskní situace se ovšem odehrávaly ve veřejném životě. Děda Mráz byl maskot, kterého si mohl vypůjčit každý. Byl veřejnou postavou, a tak po něm sáhli i taxikáři.
Z našeho pohledu posloužil k naprosto neuvěřitelné frašce. Tak třeba v roce 1964 taxikáři obdarovali prostřednictvím dědy Mráze a jeho medvěda policisty sloužící v dopravním provozu v centru Prahy. Projeli v otevřeném dodávkovém taxi s vánočním stromečkem na střeše a s nápisem »Taxikáři příslušníkům VB«. Na stříbrnou neděli křižovali hlavními tepnami ve středu města. Měli také konvoj dalších taxi s pionýry.
A vložili se do toho pionýřiNa křižovatkách celá ekipa zastavila, pionýři si došli pro strážce dopravního pořádku a bezpečnosti chodců (jak se tehdy příslušníkům VB říkalo, a popřáli mu k Vánocům, věnovali mu pozdravnou kartičku a odznak Prahy. A pak měl slovo děda Mráz. Pogratuloval s přáním »a buď hodný na taxikáře, my se budeme také snažit« a nadělil pomeranče, jablíčka, oříšky a čokoládu.