Jak se slavil Štědrý den na středověkém hradě: Podupejte slámu na Kosti… | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

středa 25. května 2022

Svátek slaví Viola, zítra Filip

Jak se slavil Štědrý den na středověkém hradě: Podupejte slámu na Kosti…

Na štědrý den se na hradě hodovalo, pod jídlem se prohýbaly stoly a dostalo se i na chudé.
Na štědrý den se na hradě hodovalo, pod jídlem se prohýbaly stoly a dostalo se i na chudé. (Foto Aha! – Martin Pekárek, David Malík, ara)

Sváteční štědrovečerní atmosféra se blíží a hlavně děti již žijí napětím, jaké dárky si letos pod stromečkem rozbalí. Ve většině našich domácností určitě nebude chybět kapr, bramborový salát ani ozdobený stromeček. Málokdo si však dnes dokáže představit, jak probíhaly takové Vánoce v minulosti, například na středověkém hradě. Pro odpověď jsme si zajeli přímo na hrad Kost, kde nám kastelán Jan Macháček středověké Vánoce přiblížil. Že si členové rodiny nedávali dárky, možná překvapí každého.

Germánské tradice

Název i datum Vánoc pochází již z germánských časů a některé zvyky přetrvaly dodnes. „Tehdy se domy zdobily chvojím, což se u nás někde ještě dochovalo. Mělo to mít magické účinky, zabraňovalo se tím vstupu zlých sil do našeho domova. Také hrad Kost býval ve středověku nazdoben za tímto účelem a stejně ho chvojím zdobíme i dnes,“ říká kastelán hradu Jan Macháček.

Na hradě Kosti se vzhledem k jeho vzniku ve 14. století oslavovaly již Vánoce křesťanské. Tradice byly zavedené a slavilo se zrození Krista. „Správně se mělo začínat již od listopadu pětitýdenním půstem, kdy si lidé nemají dopřávat žádné mastné pokrmy, alkohol ani zábavu. To však samozřejmě v Čechách tehdy moc neplatilo a ani dnes to není jiné. Jak víme, začíná vše svatomartinskými hody, kdy pijeme víno a jíme husu,“ vysvětluje kastelán.
Také na Vánoce bychom správně neměli být příliš rozjedení. „Měli bychom si užívat přírodních darů, ale ani to zrovna nefunguje. Opět využíváme ty předkřesťanské zvyky, kdy se ochutnávalo vše, co nám za rok naše hospodářství nadělilo. Říkalo se, čím více chodů dáme na stůl, tím větší bude úroda v příštím roce,“ říká Jan Macháček s úsměvem.


Štědrý den ve středověku

A jak probíhal Štědrý den na hradě Kosti ve středověku? „Celý den se nesl ve velikém ruchu, protože hrad se potřeboval stoprocentně vyčistit. Musel se vydrhnout hlavní jídelní stůl, který se ještě nechával vykouřit jalovcem, aby byl voňavý. Na ten se potom položil ubrus z bílého, doma utkaného plátna, kolem stolu byla rozprostřena sláma. Štědrovečerní večeře byla pestrá, skládala se ze všeho, co panství nabízelo,“ vysvětluje Jan Macháček.
Určitě prý byla zastoupena zvěřina, dále skopové, vepřové, hovězí, nějaká drůbež a sladkovodní ryby. Kapr nebyl dominantním symbolem Vánoc, jak je tomu dnes, pouze součástí nabídky sladkovodních ryb. Dále se na stole objevovaly i sladké pokrmy v podobě různých kaší. Víno se podávalo klasicky ředěné, pivo bylo naopak husté, spíše kašovité.

Hodovalo se ve velkém stylu

„Při hostině se panstvo snažilo maximálně využít darů přírody. Tabule se vyznačovala devíti až dvanácti chody jídla, ze kterého se většinou jen ochutnávalo, protože by se to ani nedalo všechno sníst,“ vysvětluje kastelán. Zbytky jídla se prý posílaly do chudších částí zdejšího kraje, aby i chudí měli veselejší den.

Na samotnou večeři poddaní s panstvem nesměli, maximálně mohli být pozváni na společnou mši. Nebo se přes den rozdávalo jídlo, podle zvyku, že na Štědrý den nemáte zavírat dveře a každému pocestnému máte nabídnout stravu. Když se čekalo hodně hostů, panstvo muselo zajistit výpomoc ze vsi.


Dárky se nedávaly

Zábava sestávala z různých her. Hrály se kostky, divadlo, zpívalo se. Co se týče dárků, s dnešní dobou se to srovnávat nedá. Nebývalo to zvykem. „Spíše se obdarovávalo služebnictvo nějakou drobnou mincí. Mezi členy rodiny se dárky zřejmě nepředávaly, hračky pro děti tenkrát příliš neexistovaly. Ale určitě se chystala půlnoční mše, po které se šlo spát,“ říká Jan Macháček.

Chození na slámě mělo zase připomenout, že Ježíšek se také narodil na slámě. Navíc platilo, že čím více slámu podupete, tím více se z ní příští rok vytěží. Ve středověkém období se stromeček nezdobil, ten první se u nás objevil až v 19. století (1812). Tento zvyk k nám přišel z Německa a poprvé ozdobil stromeček Jan Karel Liebich, ředitel Stavovského divadla v Praze. Také adventní věnce pocházejí z Německa.

 

Středověk přímo na hradě

Pokud se chcete nechat unést atmosférou středověkých Vánoc, hrad Kost je vám za tímto účelem k dispozici ve dnech od 26. do 31. 12. 2016. Těšit se můžete na prohlídky hradních paláců obohacené 
o vyprávění přibližující atmosféru doby.



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.