Příběh Michala P. nalezeného v Norsku je plný nesrovnalostí: Nevodí nás za nos?
V příběhu Michala P. (36), kterého před čtyřmi měsíci objevili s totální ztrátou paměti v Oslu, je plno nesrovnalostí. Jak vlastně může vědět, že byl přepaden? Jak může tvrdit, že má informace, o kterých nikdo nic neví, když si nic nepamatuje? Nevodí nás celou dobu za nos?
Rozpor 1.: Paměť
„Informace o mně a celém případu, které zná veřejnost, to je jen část příběhu. Existuje další část, ale o té nechci mluvit. Nejdřív s právníky,“ říká. Jenže jak může něco tajit, když si nic nepamatuje?
Rozpor 2.: Přepadení
Tvrdí, že má strach o život. Ale když si nic nepamatuje, jak vůbec může vědět, že byl přepaden? A jak to, že tvrdí, že byl „…bezpochyby zneužit,“ když jeho první vzpomínky jsou až ze špitálu?
Rozpor 3.: Norsko
Podle Michalova otce Vladislava P. letěl jeho syn na Nový Zéland a měl sbaleno jen letní oblečení. Jak se tedy mohl dostat do Norska? Teorie, že by ho někdo propašoval do jiného letadla, je víc než divoká.
Rozpor 4.: Peníze
Poslední měsíce, které trávil v Česku, přestal Michal platit hypotéku (zhruba 8 tisíc měsíčně). Věděl tedy, že se »něco chystá«? Nebo ze strachu z insolvence svůj údajný únos předem pečlivě naplánoval?
Totožnost Čecha z Norska je odhalena: Ti, kdo ho znásilnili, po něm prý stále…
Celý článekRozpor 5.: Řeč
„Dřív jsem přemýšlel česky, ale teď uvažuji v angličtině,“ tvrdí Michal. Proč by ale zničehonic přestal používat svůj rodný jazyk, který navíc evidentně ovládá mnohem víc než angličtinu?
Rozpor 6.: Nebezpečí
„Bojím se návratu do Česka. Lidé, kteří mi ublížili, o mně ví a mohou na mě čekat,“ prohlašuje. Ovšem nehrozí mu větší nebezpečí spíš v Norsku, kde byl napaden? Nebo snad ví, že útočníci byli Češi?