Zvoníci v Chrámu Sv. Víta: Prahu stále rozeznívají vlastními silami! Zvonům zasvětili své životy! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 19. dubna 2024

Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela

Zvoníci v Chrámu Sv. Víta: Prahu stále rozeznívají vlastními silami! Zvonům zasvětili své životy!

Tomáš Stařecký
Tomáš Stařecký (Foto Aha! - Martin Přibyl)

Slyšíme je, ale nevidíme. Mohutné a pořádně hlučné zvony na věži Chrámu Svatého Víta v srdci Pražského Hradu. Jaká mašinku je rozburácí? Snad obří časový stroj? S motorem? Budete se divit, ale stále existují zvoníci, kteří musí vystoupat až málem do nebes a zvonit svými silami. Rozeznít se totiž musí několik zvonů, což je pěkná fuška. Hlavní zvoník Tomáš Stařecký prozradil Nedělnímu Aha! v čem spočívá tajemství zvonění.

Někdo z nás vnímá zvony jakou krásnou hudbu, jinému vadí a ráno ho budí. Rámus. Až bubínky úpí. Když jdeme kolem Chrámu Sv. Víta, asi nás ani nenapadne, že parta zvoníků a zvonic musí vyběhnout 287 schodů a zazvonit přesně na sekundu. I já jsem se toho zvonění účastnila, a byl to opravdu zážitek!

 

Zvonit je fuška

 

Schody jsem až tak úplně nevyběhla a nahoře jsem málem omdlela, no jo. Nejsem zvyklá v neděli brzo ráno běhat do schodů. Zvoníci jsou holt jiná liga. Zvony se rozezněly přesně v 9.45 a zvonily 15 minut. Stát vedle zvonů je namáhavé pro uši, měla jsem štěstí, že mi jeden pozorný zvoník věnoval své špunty do uší. Nepoužité! Byl galantní.


 

Proč zvoníkem?

 

Hlavního zvoníka Tomáše Stařeckého bavila kultura a historie matičky Prahy, zajímal se o památky a jednou se dostal na věž, kde se mohl dotknout zvonu a zatahat. V tu chvíli zažil to, co zažívají dnešní noví zvoníci. „Uchvátí je to, stejně jako to pohltilo mě tenkrát,“ načíná prohlídku ve věži hlavní zvoník. „Zvoním od začátku 80. tet, tak jsem tady už dlouho. Stejně tak jako ještě moji dva kolegové,“ říká Tomáš Stařecký.

 

Skupina 20 lidí (střídají se, k rozeznění a vystřídání u zvonů stačí bohatě 10 zvoníků) zvoní každou neděli ráno a v poledne a na velké církevní svátky. Nazvoněno mají dohromady 150 – 200 let. „Pro občanský život je neděle velmi nevhodný termín, lidé tady přinášejí velkou osobní oběť, je to nezisková dobrovolná činnost. Je to závazek vůči sobě, církvi i lidem, pro které je to symbol nedělního dne,“ vysvětluje.

 

Někteří zvoníci vynechají jen jednu neděli za celý rok. A to se zvoní 110 – 130 krát. „Sbližování se zvonem je dlouhodobé, po třech letech bez toho ti lidé nemůžou žít,“ usmívá se zvoník. Závislost? Obrovský kovový fetiš? Kámoš se srdcem…


 

Zvonění

 

Zvoní se na 7 zvonů. I na Zikmunda, což je největší zvon. Ale na toho jen při slavnostních příležitostech. V poledne je navíc jiný program než ráno. To se zvoní na 6 zvonů – Václav, Jan Křtitel, Ježíš, Marie, Dominik, Josef. Dva největší začínají, po 5 minutách se přidávají ostatní. V poledne se začíná poslední minutu zvonem Josef a pak se přidají všechny i s Marií a Ježíšem. Pomalu aby na tohle měli dirigenta, je to kumšt… „Zvoní se od nejmenšího zvonu po největší,“ říká Stařecký. „Pokud ale zvoní Zikmund, nezvoní všechny zvony, protože by se to tlouklo dohromady, nebo by některé nebyly ani slyšet,“ dodává.

Video se připravuje ...

 

Zvoník, či zvonice?

 

Hubená žena prý zvoní lépe než netalentovaný svalnatý chlap. Když to člověk prostě neumí, je dřevo, nemá šanci se nikdy naučit zvonit. „Zvoníci to odkoukají, nemají žádné školení. Člověk to musí v sobě najít. Řekneme jim všechny základní postupy, triky, grify, ale musí se s tím zvoněním žít. A ne každému jdou všechny zvony,“ vysvětluje hlavní zvoník, který sám zvoní na zvon Sv. Václava.

 

Tamara Podracká, zvonice
Na zvony ve chrámu sv. Víta zvoní i zvonice. Paní Tamara už je v důchodu a ke zvonění se dostala před 13 lety úplnou náhodou. „Jeden známý mě vzal na zvonění, aby mi to ukázal, a já jsem u toho zůstala. Chodila jsem tam, a když bylo málo zvoníků, musela jsem se chytnout provazu,“ usmívá se.

„Dříve mě ani nenapadlo, že se ve Vítu zvoní ručně,“ směje se. Zvonění ji baví, zvoní i na velké zvony, takže rozhodně není křehotinka z cukru. A co je pro ni nejtěžší? „Určitě rozhoupat ten zvon tak, aby se rozezněl v danou sekundu. A pak skončit opět na sekundu přesně,“ vysvětluje. Zvonu se prý musíte klanět, abyste ho rozhoupali. „Tělo mě po zvonění nebolí, ale když mám vyjít ty schody, tak je pravda, že ve svém věku už musím uprostřed odpočívat,“ uzavírá.

 




Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.