Kritikové této stanice totiž poukazují na to, že pokud bude na našem území vystavěna radarová stanice, stane se Česko jedním z hlavních cílů útoků nepřátelských raket. „Území okolo radarové stanice je oázou bezpečí,“ uklidňoval včera občany premiér Mirek Topolánek v ČT v pořadu Otázky Václava Moravce.

Premiér dále prohlásil, že o americké žádosti by měl rozhodnout parlament. V jeho názoru ho podporuje i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Češi tak zřejmě sami o osudu radarové stanice nerozhodnou. Agentura STEM již dříve v průzkumech zveřejnila obavy 45 % lidí z přítomnosti základny. Opačný názor zastávala jen čtvrtina dotázaných. Češi se tedy raketové základny bojí.

Topolánek také prohlásil, že radarová stanice může přinést Česku kromě zvýšení obranyschopnosti i různé ekonomické výhody. Zdůraznil, že zbudovaná stanice vytvoří nová pracovní místa v oblasti. Jiný názor ale zastávají starostové obcí v okolí Libavé a Jince, ve kterých plánuje vláda radar vybudovat. „Já si myslím, že to nepotřebujeme, a nevidím v tom žádný pokrok, spíše změnu k horšímu,“ prohlásil starosta Rožmitálu, ležícího asi 20 kilometrů od vojenského prostoru v Jincích. Ani v Olomouckém kraji se záměr americké armády nelíbí starostům v oblasti Libavé. „Žádný přínos v tom nevidím. Pokud je to možné, ať jdou někam jinam, a budu spokojený. Pro zdejší obce je to zbytečné,“ řekl už dříve starosta Přáslavic na Olomoucku Čestmír Rochovanský.

Otázky a odpovědi o protiraketové základně

Co to je radarová stanice?

Stanice je součástí plánované protiraketové základny, která se stane páteří obranného systému USA a jejich spojenců v NATO a vytvoří tzv. protiraketový deštník. Po jejím spuštění by měla ochránit téměř polovinu světa (viz mapa). Samotný radar by měl zaměřit nepřátelskou střelu a navést proti ní obrannou raketu z některé z vojenských základen. Jednu z nich plánují USA vybudovat v Polsku. Raketa vypálená ze základny by měla zničit raketu vysoko ve vzduchu před jejím dopadem na zem. Pentagon očekává, že základna bude schopna zneškodnit případné nepřátelské rakety vypálené z Íránu a z dalších rizikových zemí. Pokud by ale byly vypáleny například z Číny nebo Ruska, ochranný deštník by nebyl nic platný, rakety těchto zemí by ho dokázaly prolomit. Radarovou stanici by mělo obsluhovat asi 200 vojáků a měla by stát mimo obydlenou oblast. V souvislosti s jejím umístěním se zatím mluvilo o vojenských újezdech Jince a Libavá. První leží ve Středočeském kraji, druhý v Olomouckém.

Proč USA vytvářejí systém Národní protiraketové obrany?

Cílem je bránit USA a jejich spojence proti útokům raket, které mohou nést jaderné, chemické nebo biologické zbraně. Washington se obává, že rakety mohou přiletět zejména ze států jako Írán či Severní Korea.

Jak má systém fungovat?

Na zemi bude rozmístěna síť radarových zařízení, která v koordinaci se satelity na oběžné dráze mají zaměřit nepřátelskou střelu a navést proti ní obrannou raketu z některé z vojenských základen.
Jaká omezení budou pravděpodobně platit pro místní obyvatele z hlediska přístupu do takové oblasti? Z hlediska bezpečnosti bude zajištěna bezprostřední (ohraničená) oblast tohoto zařízení, kde jsou umístěny protiraketové střely a další zařízení. A předpokládá se, že přístup bude vyhrazen pouze těm, kdo na zařízení pracují.

Je systém bezpečný?

Kritici tvrdí, že není, a poukazují mimo jiné na to, že dosud bylo provedeno 11 klíčových zkoušek, z nichž pouze šestkrát obranná raketa zasáhla útočící střelu. Hlasy z řad armády i vědců také upozorňují na to, že testy se odehrávaly podle scénáře velmi vzdáleného bojové situaci. Bývalý americký ministr obrany Donald Rumsfeld oponuje: „Bylo snad bez chyby první letadlo či první loď?“

Autor: (pet)
Foto: www.natoaktual.cz