Barevné, krásné a elegantní: I ryby ale umí být prevíti!

Němá ryba. Nezpívá, nemluví, nebude za vámi běhat, nemůžete ji hladit po příjemné srsti. Nuda? Velký omyl. „Dokážou vás pěkně naštvat, jsou mezi nimi klauni i rváči, vzorní i špatní rodiče, pozorní partneři i lhostejní samotáři,“ vypráví chovatel terčovců Leon Ryčl (45) z Podlešína u Slaného. Pestrobarevné rybky, jejichž domovinou je Amazonka, pěstuje ve své rybárně již šest let.
Má jich kolem pěti tisíc! Terčovci z Podlešína jsou známí na celém světě. Mají je chovatelé např. v Itálii, Anglii, Irsku, Egyptě, Řecku, Německu, na Kanárských ostrovech. Pojďte s námi na návštěvu do zvláštního rybího světa. Samy rybky se vám představí…
Když kvete láska
»Pusou« začíná náš rituál lásky. Pak na sebe najíždíme a zase se míjíme. Samec šťouchá partnerce do břicha. Když se vášně rozhoří, stavíme se ke kuželu, klepeme hlavami, třeseme se, ostatní vyháníme. Leon už pozná, že jsme pár a dá nás do soukromého akvária. Ostatní by nám totiž »děti« snědli.
Rodiče jsou různí
Někdy se táta s mámou starají vzorně spolu. Jiné by vlastní otec sežral, pak musí pryč a pečuje máma. Některé páry se po vytření začnou »mydlit« tak, že »rozvod« je nevyhnutelný a z matky je samoživitelka. Jiní rodiče se o děti nestarají vůbec, ale zase se najdou adoptivní, kteří opuštěné mladé přijmou ke svým. Výjimkou není ani laxní matka a samotný starostlivý táta.
Tohle jsou naše »jesle«
Samice se vytře, samec vajíčka oplodní a po 70 hodinách se z nich vylíhnou živé rybičky. Přisají se na kužel a drží se na něm tři dny. Pak se rozplavou, kužel jim Leon vezme a prckové se nasají na rodiče. Z nich »ožírají« sekret, který je jejich potravou. Táta s mámou je za sebou vláčejí 20 dnů až měsíc.
Naše specialita
Nejraději máme granule a hovězí srdce. Pochutnáváme si na nich třikrát denně. Dospívající potěr dostává pětkrát.
Miss terčovec
»Špičaté« krásky, na rozdíl od lidských modelek, nemají na výstavě terčovců šanci. Půvab znamená být kulatá jako talíř a krásně vybarvená. Někteří chovatelé dokonce přidávají do jídla karoten, aby byly rybky sytě červené či oranžové, jiní dodávají barvivo modré. Zakázané to není, ale není to fér vůči zákazníkům. Když si takovou rybu koupí, za pár dnů se diví, že vybledne. My sázíme na krásu nefalšovanou.
Mezi námi jsou i rváči
Kdo nás nezná, může si myslet, že jde o námluvy. Začátek rvačky totiž vypadá stejně. Sokové jdou proti sobě tlamami, ale místo vlídného pošťuchování, si jdou po očích. Najdou se i takoví, kteří »zmlátí« a odřou i samice.
Chovatele vytočit, je hračka
»Hra« se síťkou je vždycky velká zábava. Když se nás Leon snaží přelovit do jiného akvária, baví se nejdříve on. Nabrat někoho v hejnu, není žádný um. Nakonec se, ale smějí ti, kteří vydrží nejdéle. Zkuste si chytit čtyři, tři, dva a nakonec jednoho terčovce v 500 litrech vody.
Chcete nás mít doma?
Připravte nám akvárium s měkkou a kyselou vodou o teplotě 28 až 30 °C. Dejte do něj tučnolisté květiny, které tuto teplotu snesou. Na dno nasypte písek, kamínky, můžete přidat kořeny a skalku. Jsme šťastní a krásní v hejnu. Osamocený jedinec strádá. Jiné ryby se k nám moc nehodí. Mají nemoci, kterým nedokážeme odolat, a druhé třeba nesnesou naše »horko«. Za sousedy můžeme mít jen ryby tetrovité. Rozmnoží nás i amatér a v zajetí se dožíváme až 15 let.
Může nám být špatně
Špatně se cítíme, když nás někdo nacpe do sice efektního, ale kulatého akvária bez kamarádů. To pak stáhneme ploutve, nehýbeme se, ztmavneme a přestane nám chutnat.