Vědma Dagmar Kroužilová o konci světa: Zítra se nic nestane, ale pak...

konec světa.... no zase blud, dali jsme si ráno hemenex, v poledne kachnu se zelíčkem, 6-ti a pívečkem, večer pečené koleno na černém pivu a konec světa bude, když nás drapne žlučník, proto jsme to pivíčkem pořádně zalili a ať se děje co se děje, nic nás netrápí. Ti co hlásají ty bludy, měli by se pořádně nadlábnou a být spokojeni a blbosti by je netrápily.

Bože, kam na takovýhle ženské pořád chodí a kdo jim ještě v tomhle století může věřit, když se nikdy nepotvrdí, co si navymýšlí? Buď melou nekonkrétní, mlhavé řeči, nebo to, co nakecají, nikdy nevyjde, ale to už se neotiskne. Vždy otisknou, jaký je on nebo ona prorok, že něco, co již proběhlo, prorokoval zpětně. Cha! Jediná věc, co kdo vypustil z těhle proroků, nevyšla! Jenom tyjí z lidské nejistoty a neurotické potřeby se o někoho opřit, kdo na ně působí jistotou a tím, že "ví". Už se těším zas na jejich rozmach okolo přelomu roku, to jich zas vytasí po bulvárech i jinde celý kopec.