Gorilí »táta« Marek Ždánský: S Mojou odejde i kus mě samotného! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

čtvrtek 28. března 2024

Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána

Gorilí »táta« Marek Ždánský: S Mojou odejde i kus mě samotného!

Poměrně častý obrázek - Moja a Marek Ždánský.
Poměrně častý obrázek - Moja a Marek Ždánský. (Aha! – Jaroslav Benda, Karel Kopáč, ara)

Když se v Česku řekne gorila, okamžitě se většině lidí vybaví jméno Moja. Gorilí slečna se narodila 13. prosince 2004 v Praze jako vůbec první gorila na území České republiky a hned se stala miláčkem národa.

Moja bude brzy dospělá, a aby se nezapletla s otcem Richardem, musí z pražské zoo odejít do národního parku Cabárceno v severním Španělsku.

Bude to velmi bolestivé loučení, nejen pro fanoušky pražské gorilí rodiny, ale zejména pro Marka Ždánského (36), který byl u narození Moji a který se stal doslova jejím lidským tátou.

Gorily budou truchlit

Je několik způsobů, jak zabránit tomu, aby se Moja, až dospěje, nespářila s vlastním otcem. Zoologické zahrady to často řeší antikoncepcí, což by však byla v případě Moji škoda. Cílem je, aby měla vlastní mládě. Její čas k odchodu zkrátka nadešel, a i když seznámení s novým prostředím pro ni nebude lehké, těžší to bude mít zřejmě její dosavadní pražská skupina.

Richardovi, Kijivu a ostatním bude citelně chybět, gorily dokážou žal ze ztráty blízkého velmi emotivně prožívat. Její máma Kijivu má sice ještě dvě mláďata – Tatu a Kiburi a koncem roku by měla rodit i samice Bikira, ale Moja zkrátka patří do rodiny.

Proč nezůstane v Česku?

„Určitě by pro ni bylo lepší, kdyby zůstala v zoo někde v Čechách, ale žádná zahrada u nás nemá adekvátní místo pro chov goril. Zahrada ve Španělsku, kam se Moja přestěhuje, je výborná, doslova mě nadchla a myslím, že se tam bude mít dobře.

Odjet by měla někdy v říjnu a nejtěžší pro ni bude transport. V novém prostředí bude ve společnosti dvou samic a jednoho samce,“ líčí Mojin osud Marek Ždánský, který s gorilí slečnou strávil kus života a který se určitě přijde rozloučit.

Tak tohle je Moja, chlubila se Kijivu

Moja prý byla pro Marka Ždánského za jeho patnáctiletou práci v pražské zoo tou nejlepší odměnou. „Dlouho se nevědělo, zda se jedná o kluka, či holku, noviny dokonce už psaly, že Moja je sameček. Až testy po půl roce definitivně určily, že je to holčička,“ komentuje počáteční zmatky kolem malé gorilky bývalý ošetřovatel. Jedna z jeho nejdojemnějších vzpomínek na Moju se váže hned k jejímu narození.

„Jeden večer, krátce před naším odchodem domů, přišla Kijivu s Mojou v náručí až ke dveřím a skrz mříže nám ji přinesla zblízka ukázat. Přišla se prostě pochlubit. Projevila nám tím obrovskou důvěru a v tu chvíli jsme měli s kolegyní slzy v očích. Byl to jeden z momentů, na který nezapomenu,“ vzpomíná s nostalgií Marek Ždánský.

Shinda nechtěla mládě vrátit matce

Když se narodila Moja, Richard dělal jakoby nic. Postupem času se začal mláděte dotýkat a různě se s ním pošťuchovat a hrát si s ním. Pak se stala zajímavá věc. Po několika dnech ošetřovatelé zjistili, že máma Kijivu mládě nedrží, ale naopak se o něj enormně zajímá její nevlastní sestra Shinda. Ta měla Moju neustále na rukou a nechtěla ji matce vrátit.

„Nejdřív jsme si mysleli, že má Moju jenom půjčenou, ale časem nastal problém, protože mládě potřebovalo pít. A Shinda Moju stále nevracela. Matka Kijivu se neodvážila mládě Shindě vzít, protože v hiearchii goril byla Shinda nad ní.

Začínali jsme být bezradní, jak to zařídit, aby mohla Moju kojit, když v tom zasáhl Richard. Rozeběhl se a Shindě zasadil takovou ránu do zad, až se prohnula. Okamžitě šla a Kijivu mládě vrátila. Od té chvíle již žádné problémy nebyly. Teta Shinda si Moju sice půjčovala, ale kdykoliv ho chtěla Kijivu zpátky, okamžitě jí mládě vrátila,“ popisuje kázeň a Richardův respekt v gorilí skupině Marek Ždánský.

Málem se utopila

Jednoho deštivého rána zkontroloval ošetřovatel po příchodu do práce kamery, aby věděl, co dělají gorily venku za deště. Co viděl, ho doslova šokovalo. Gorily seděly na břehu vodního příkopu, ve kterém plavalo bezvládné tělíčko Moji obličejem dolů. Gorily byly očividně bezradné, do vody se neodvážily.

Marek Ždánský nezaváhal a okamžitě skočil do vodní nádrže. Bezvládné tělo vytáhl na břeh, kde seděly ostatní gorily a dal se do oživování. Teprve po chvíli si uvědomil, že Richard, který by ho za jiné situace nelítostně zlikvidoval, sedí asi půl metru za ním. Téměř se vzájemně dotýkali.

„Po chvíli se Moja probrala a začala hrozně ječet. Zřejmě se vyděsila, že je v lidské náruči. Oslovil jsem nejstarší samici Kambu, které jsem Moju předal. Kamba si mládě převzala a všechny gorily odešly. To byl jediný moment v mém působení u goril, kdy jsem byl s nimi v opravdu těsném kontaktu. Zřejmě pochopily, že Moje pomáhám, a proto ani Richard nereagoval,“ vzpomíná na dramatický okamžik z gorilího výběhu Marek Ždánský, pro kterého jekot Moji, která se díky jeho oživování vrátila zpátky do života, byl v tu chvíli ten nejsladší zvuk na světě.

Moja

● Gorila nížinná
● Narodila se 13. 12. 2004 v Praze
● Rodiče: Richard (20) a Kijivu (18)
● Bratři: Tatu (4), Kiburi (16 měsíců)



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.