Smutné výročí 21.8. 1968: Kalousek chtěl tanky vítat! Paroubkovi zkazily narozky!
Člověk na světě prožije zpravidla 20 až 25 tisíc dnů; to je ohromné číslo. I tak ale ze záplavy všední dnů vyčnívají data, u nichž si každý i po letech přesně vybaví, kde byl a co právě dělal.
A 21. srpen 1968, jeden z nejčernějších dnů české (potažmo československé) historie rozhodně patří mezi ně. Takže: vzpomenete si i vy po 43 letech, jaký byl váš 21. srpen 1968, kdy naši zemi obsadily tanky okupantů a začalo 21 roků temna?
21. srpen
21. srpen je 233. den roku podle gregoriánského kalendáře, rok 1968 byl však přestupný a šlo tedy o 234. den roku. Do konce roku zbývá 132 dní. Svátek slaví Johana. Z astrologického hlediska náleží tento den ke znamení lva.
Tenkrát na Východě aneb Jak to vlastně tehdy bylo?
Na kalendáři se střídalo úterý 20. srpen 1968 se středou 21. srpnem, když se to stalo. Nevíte co, anebo tu story neznáte do detailu? Zde je popis událostí onoho dne českého národního zahanbení.
Úterý, kolem 23.00: Vojenské jednotky pěti zemí Varšavské smlouvy (SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska) překročily státní hranice ČSSR. Spící Čechoslováky budil rachot pásů 6300 tanků, dusot bot 250 tisíc vojáků a vrtule 800 letadel s dalšími tisícovkami vojáků a těžkou technikou.
Středa, 01.30: Předsednictvo Ústředního výboru KSČ odhlasovalo většinou hlasů proti čtyřem (Biľak, Švestka, Kolder, Rigo) text Provolání Všemu lidu ČSSR, v němž vojenskou akci odsoudilo. Obyvatele však vyzývalo, aby nekladli postupujícím vojskům odpor, rozkaz k obraně země nedostala ani armáda.
01.50: Provolání znělo prvně z rozhlasu, po pár větách bylo ale přerušeno, rudí kolaboranti v čele s K. Hoffmannem nechali vypnout vysílače.
02.00: Vojenské kolony postupovaly ku Praze a přebíraly kontrolu nad důležitými městy a místy (letiště apod.).
03.00: Sovětští výsadkáři obsadili budovu vlády a zatkli jejího předsedu Oldřicha Černíka.
04.00: Totéž se stalo v budově ÚV KSČ, kde byl zadržen první tajemník strany Dubček a další.
04.30: Čs. rozhlasu se podařilo obnovit vysílání a dál informoval o situaci v zemi.
06.45: Patnáct okupantských tanků rozstřílelo fasádu Národního muzea v domnění, že útočí na rozhlas.
07.20: Několik set lidí vytvořilo z náklaďáků a autobusů před budovou rozhlasu barikádu a rozhořel se ostrý boj. K zemi padli první mrtví, mnoho vozidel i domů na Vinohradské ulici hořelo.
07.45: Éterem zní hymna.
08.15: Prezident Ludvík Svoboda z rádia vyzval lid k zachování klidu. Pak už rozhlas obsadili ozbrojenci.
11.00: Sovětská tisková agentura TASS vydává prohlášení, že »vojska přijela na pomoc bratrskému čs. lidu na obranu socialistického řádu proti kontrarevolučním silám a to na základě žádosti nejmenovaných představitelů KSČ a státu«. Těmi zrádci byli Biľak, Indra, Kapek, Švestka a Kolder.
➤ Vedoucí představitelé státu byli následně odvlečeni do Moskvy, kde podepsali potupný protokol legalizující invazi do ČSSR. Do listopadu 1968 se stáhly armády všech zemí vyjma sovětské, která zde 150 tisíc vojáků ponechala až do roku 1991.
➤ Srpnové události si vyžádaly životy 108 Čechoslováků, asi 5000 lidí bylo zraněno, stovky žen rudoarmějci znásilnili. Asi 70 tisíc lidí bezprostředně po okupaci emigrovalo, čtvrtmilion dalších je následoval v dalších normalizačních letech.
