Největší záhady Česka: Prokletý kněz z Kašperka! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 29. března 2024

Dnes je Velký pátek / Taťána, zítra Arnošt

Největší záhady Česka: Prokletý kněz z Kašperka!

Zřícenina Kašperka je ozdobou Kašperských Hor. Údajně je dodnes mezi zdmi ukrytý poklad.
Zřícenina Kašperka je ozdobou Kašperských Hor. Údajně je dodnes mezi zdmi ukrytý poklad. (Aha! – M. Pekárek, Profimedia.cz)

Romantická zřícenina hradu Kašperk, umístěná na kopci uprostřed hlubokých lesů, je přímo prodchnuta atmosférou tajemna. Hrad založil císař a král Karel IV. a původně nesl jméno Karlsburg.

I když se často mluví o pokladu, který má být na Kašperku ukryt, je daleko větší záhadou hřbitov pod hradem, konkrétně kostel sv. Mikuláše a hřbitovní kaple sv. Anny. Podle slov Dr. Vladimíra Horpeniaka, historika Muzea Šumavy, se na hřbitově, který je starší než hrad sám, dodnes dějí podivné věci...

Mrtvý kněz nalezl pokoje

Asi nejpodivnější je příběh mladíka, který se šel jednoho letního odpoledne do kaple sv. Anny pomodlit. V kapli byl sám a během rozjímání tvrdě usnul. Probudil ho hluk a cinkání zvonku směrem od oltáře. Kolem už byla tma, jen u oltáře hořely svíce. Nikde nebylo ani živáčka, pouze ve svitu kostelních svící se starý kněz připravoval na mši. Náhle ještě rozespalého mladíka oslovil a poprosil ho, zda by mu nepomohl odsloužit mši jako ministrant.

Jelikož měl mladík s ministrantováním zkušenosti, souhlasil, ale všechno mu připadalo nějaké divné. Atmosféra kolem působila nějak zlověstně, jako by se jednalo o zvlášť barvitý sen. Mladý muž přistoupil zaraženě k oltáři, a když se zblízka zahleděl starému knězi do tváře, málem oněměl strachy. Místo obličeje na něho z kněžského roucha hleděla lebka. Nohy měl rázem jako z olova, nemohl se pořádně hnout z místa.

I přes hrůzu v srdci a stažené hrdlo mši statečně dosloužil. Kněz, který byl ve skutečnosti nebožtík, zkoprnělému mladíkovi po mši několikrát poděkoval a zároveň mu i celou hrůznou situaci vysvětlil. Ještě za života si prý jako kněz vzal peníze za mši, kterou nikdy neodsloužil, a proto nemohl dojít pokoje. Sto let trvalo, než konečně došel klidu.

Rej duchů v kostele

Další dochovaná pověst, vázaná k místnímu kostelu, vypráví o ženě, která si odpoledne zdřímla, a když se probudila, neměla pojem o čase. Domnívala se, že jde do kostela načas, ve skutečnosti však měla několikahodinové zpoždění. Nic jí však nepřipadalo divné, protože když se blížila ke kostelu, slyšela uvnitř varhany a zpěv přítomných.

V kostele bylo plno, ale něco tam nehrálo. Až po chvíli si překvapená žena všimla, že přítomné vůbec nezná, a náhle ji pojal šílený strach. S hrůzou zjistila, že mnohé z postav kolem ní, včetně děkana, jsou již dávno mrtvé. Nebožtíky poznávala všude kolem sebe. Bledé tváře se zjevovaly ze všech koutů kostela, když vtom jí jedna ze zemřelých sousedek pošeptala, ať z kostela co nejrychleji zmizí. A ať ještě před odchodem zanechá na hřbitově svůj kabátek.

Žena poslechla, jako ve snách se vytratila z kostela na hřbitov a tam svůj kabátek podle rady mrtvé sousedky odhodila. Druhý den byl její kabátek nalezen na hřbitovní cestě roztrhaný.

Středověký hřbitov je stále v provozu

Kostel sv. Mikuláše je zhruba z třetího desetiletí čtrnáctého století. Pohřbívalo se tu ale dávno předtím, jak dokazuje nález hrobu z konce 12. století přímo v areálu kostela. Další hrob je z roku 1347 a je místem odpočinku člena městské rady Mikuláše Hoslera.

Podle historických svědectví byl kostel i hřbitov vždy místem podivných událostí, kvůli čemuž byl také zkoumán psychotronicky. Bylo zjištěno, že z kostela vychází zvláštní energie, kterou je stavba doslova nabitá. Záhadami je opředený i přístavek – kostnice s umrlčími prkny.

Na nich ležel nebožtík, který byl po nich poté spuštěn do hrobu. K umrlčím prknům se váže několik příběhů. Například jeden muž našel prkno opřené v lese o kmen stromu a doma ho použil při výrobě postele. Se zlou se však potázal, neboť nebožtíci o sobě dávali každou noc vědět a dotyčný rozhodně klidný spánek neměl.

Podle jiné pověsti zahlédli dva mladí zloději okénkem v umrlčí komoře kostlivce ještě se zbytky tkání, jak hrají kuželky. Hráli s lidskými kostmi a kuželkové koule jim nahrazovaly lidské lebky.

Zázračná soška byla ukradena

Ještě starší než kostel sv. Mikuláše je hřbitovní kaple sv. Anny, která pochází ze začátku čtrnáctého století.

„V jejím suterénu se dříve ukládaly a třídily staré kosti nebožtíků, objevené v místech nově vykopaných hrobů. Sloužila tedy jako kostnice i pohřební svatyně. Dlouhá léta zde byla i zázračná soška, u které se dála neuvěřitelná uzdravení. Dokonce existovala i kniha zázraků, do které se jednotlivé případy zaznamenávaly. Například navrácení zraku nebo vyléčení nemocných končetin. V roce 1990, v době, kdy se otevřely hranice, byla soška ukradena,“ říká doktor Horpeniak, historik Muzea Šumavy.

Díky léčebným schopnostem a zázračné sošce chovali lidé kapli v úctě a v minulosti sloužila léta i jako vyhledávané poutní místo.

POZOR! Další příběhy najdete v knize Toulky českým tajemnem z edice Aha! Vychází 15. srpna!



Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.