Praporčík Ambrož a strážmistr Šebestík: Četnické humoresky? Krásný kus života! | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 3. února 2023

Svátek slaví Blažej, zítra Jarmila

Praporčík Ambrož a strážmistr Šebestík: Četnické humoresky? Krásný kus života!

Zdeněk Junák říká, že by rád hrál v dalším pokračování Četnických humoresek.
Zdeněk Junák říká, že by rád hrál v dalším pokračování Četnických humoresek. (Aha! – Martin Pekárek, ČT, ara)

Četnické humoresky. Seriál, který na obrazovky vplul ve vší tichosti 9. září 2005, a ani největší optimista netušil, že ho brzy bude sledovat v průměru 1,8 milionu diváků.

O tomto fenoménu jsme si povídali se dvěma představiteli slavných četníků, s praporčíkem Ambrožem a strážmistrem Šebestíkem...

Zdeněk Junák alias praporčík Ambrož

Brněnský herec Zdeněk Junák (60) ztvárnil postavu praporčíka Josefa Ambrože. Tato role, jak sám přiznává, mu doslova padla. „Postava Pepíka Ambrože je mi blízká svým stylem života: rád jedl, byl celkem líný, hrál na kytaru a zpíval. A to dělám rád i já,“ popsal s úsměvem Junák, který kromě herectví hodně dabuje.

Jak vzpomínáte na natáčení Četnických humoresek?

„Vzpomínám moc a rád. Byl to opravdu skvělý kousek mého života. Točit v dnešní době dobový seriál, v našem případě 30. léta minulého století, si zaslouží obdiv celého realizačního týmu. Stačí obyčejný vypínač v místnosti nebo docela obyčejný přechod pro chodce nebo patníky u silnice. A tak bych mohl pokračovat a konce by to nebralo.“

Určitě také došlo na nějaké veselé momenty. Můžete prozradit nějakou veselou příhodu z natáčení?

„No, ono když se to stane přímo při natáčení, tak to zpravidla moc sranda není, protože pokazíte záběr a vše se musí točit znovu, ale pak, když se na to vzpomíná a přidáte trošku té omáčičky, tak je to docela sranda. Tak třeba: točili jsme ve staré části města Olomouce a jeli jsme autem – tedy já a Erik Pardus, coby strážmistr Zahálka.

Během jízdy jsme vedli spolu kratičký dialog. Cesta byla zabezpečená strážníky městské policie, v autě s námi ještě byl kameraman a zvukař. A protože zvuk byl snímán synchronně, nebylo možné si jakkoliv slovně ulevovat. Třeba do pr*ele nebo kur*a a podobně. Vyrazili jsme, Erik řídil a měl toho tak trošku plné ruce, to víte, model z roku 1936, to není superb v plné palbě. A najednou do cesty se připletla nějaká paní na kole a Erik: »Do pr*ele, to bylo o fous!« Přijeli jsme k přenosovému vozu a režisér Moskalyk povídá: »Eriku, všechno jsme slyšeli, takže znovu!«

Podruhé se situace opakovala, jenže to nám zase vjel nějaký chlapík autem do cesty. A zase to bylo o fous. Erik si zase ulevil, v domnění, že už se zvuk nebere. Ale bohužel. A tak jsme jeli potřetí. A všechno klaplo, jak mělo a Erik hlásí: »Rejžo, teď to bylo na Oscara, co?« A Toník Moskalyk se usmál a povídá: »Tak to vem ještě jednou, Eričku. Tenkrát se totiž jezdilo vlevo!«“

Jak dlouho se seriál natáčel?

„Točilo se deset let s pauzami.“

Má postava Pepíka Ambrože s vámi něco společného?

„Řekl bych, co jsme neměli spolu společného. Nejsem četník a jsem ženatý.“

Co se týče herců, s kým jste si nejvíce padl do oka?

„Já se všemi. Jestli kolegové se mnou, to je otázka pro ně.“

Byl čas po natáčení zajít i na pivo?

„To víte, že byl čas, a nejen na pivko!“ (smích)

Jak se vám líbilo v uniformě?

„S uniformou je to jednodušší. Ráno nemusíte přemýšlet, co na sebe a uniforma dělá z chlapa chlapa.“

Čekal jste, že seriál bude u diváků slavit takový úspěch?

„To asi nečekal nikdo. Původně se totiž mluvilo pouze o třinácti dílech. Nakonec jich bylo 39, a to je super.“

Sledujete reprízy?

„Velmi málo, protože jsem členem Městského divadla Brno a divadlo se hraje především večer. A když už se podívám, tak čučím, jací jsme to byli jinoši. A jestli se ozývá trošku nostalgie? Ozývá, ozývá – a moc!“

Stává se vám ještě, že vás lidé zastavují na ulici, oslovují vás podle seriálové postavy?

„Teď se to zase trošku objevilo, protože humoresky se reprízují.“

Pokud by přišla nabídka na další pokračování Četnických humoresek, šel byste do toho znovu?

„Jednoznačně.“

Kde všude vás lidé mohou v současné době vidět?

„Jak už jsem říkal, jsem členem Městského divadla Brno, takže v inscenacích tohoto divadla, například Škola základ života, Charleyova teta, Sluha dvou pánů, My Fair Lady ze Zelňáku, Jesus Christ Superstar, Cikáni jdou do nebe a nedávno jsme měli premiéru hry Jméno růže. A co nevidět by měl přijít do kin nový český film Westernstory režiséra Vlastimila Pešky, kde jsem se mihl v roličce Jacka.“

Pavel Doucek alias strážmistr Šebestík

Oblíbeného strážmistra Toníčka Šebestíka, který byl zároveň psovodem služebního psa Arga, si v »humoreskách« zahrál herec Pavel Doucek (40).  V zítřejším díle ale jeho seriálová pouť tragicky skončí. Oplakávaný a oblíbený benjamínek padne při výkonu služby těsně před svatbou se svou milovanou Andělou. Jak na svou životní roli Pavel Doucek vzpomíná? To prozradil v rozhovoru pro Nedělní Aha!

V zítřejším díle, který se jmenuje Svatba, přijde vaše postava Toníčka o život. Můžete prozradit nějaké zajímavosti ze zákulisí, když se natáčel tento díl?

„Tento díl byl celkem veselý. O to se staral Vašek Vydra. A pokud se ptáte na tu osudnou noc, tak ta zas byla napínavá. Ale největší hrdina byla Terezka. To je ta holčička, kterou Toníček, spolu s jejím bráškou, zachrání z hořící stodoly. Natáčelo se tehdy pozdě v noci a ona byla hodně ospalá a moc se bála. Ovšem vydržela a její herecký výkon je opravdu autentický. Tam jsme oba zažili aplaus na place. To jsem při natáčení zažil poprvé.“

Mrzelo vás, že vaše role skončila už v devátém díle?

„Ne, naopak. Mně se zamlouvalo, že to takto tragicky skončí. Jakmile jsem dočetl devátý díl, hned ze mě vypadlo: »Ty jo, oni ho zabijou, to je v...« Používal jsem ovšem peprnější slovník.“ (smích)

Jak jste se dostal k roli Toníčka?

„Pan Moskalyk si mě našel v Olomouci. Osobně přijel na představení, což dnes už režiséři málo dělají, nabídl mi roli v nějakém seriálu a za týden mně do divadla přišel velký balík scénáře Humoresek. Po přečtení se nedalo jinak, než tuto poctu přijmout.“

Jak na samotné natáčení s odstupem let vzpomínáte?

„Byl to nádherný rok. Úžasní herci, nádherné prostředí moravské a skvostný pan režisér. Co víc k tomu dodat.“

Vybaví se vám nějaký speciální zážitek?

„Speciální zážitek bylo samotné natáčení. Zkrátka měl jsem možnost rok žít v prvorepublikových časech, které jsou pro mě osobně velice kouzelné.“

Hrál jste psovoda služebního psa Arga. Jak jste spolu vycházeli? Prý se během natáčení v seriálu vystřídali tři psi...

„Já měl nejraději Urga. Za salámek a dva oblázky v kapse byl poslušný jak anděl!“

Díky seriálu jste se stal slavným. Poznávali vás lidé na ulici?

„Občas ano. I když jsem trochu zestárl. Hlavně ti nejmladší, od devíti do čtrnácti let. Ale to mě těší, protože jsou to ti nejlepší fandové!“

Změnil se vám díky Četnickým humoreskám nějak život? Odpustili vám třeba někdy policisté jako »četníkovi« pokutu?

„Pokutu zrovna ne, ale dostal jsem takovou speciální nabídku. V Hustopečích nad Bečvou jsem moderoval Hustopečské dny a místní policie předváděla v rámci těchto dnů svůj zásahový um. Seznámili jsme se, pokecali, stal jsem se čestným policistou. Pokud budu projíždět tímto krajem a zastaví mě hlídka, mám se zahlásit jako Antonín Šebestík a prý budu moct pokračovat v jízdě.“

Stýkáte se s některými herci z četnické party dodnes?

„Často si přes email píšeme s panem Töpferem, a když čas dovolí, tak se i osobně vídáme.“

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.