Milouš Jakeš: Disidenti byli lotři!
Někdejší generální tajemník KSČ Milouš Jakeš (87) je nejznámějším komunistou z období »sametové revoluce«, jejíž dvacáté výročí si za pár dní připomeneme. Nyní žije v ústraní s manželkou Květenou, a to v dejvické vile za 35 milionů korun!
Volný čas pak tráví na šumavské chalupě, která je u hranic s Rakouskem, a pobírá důchod 13 500 Kč. Občas se mihne na oslavách 1. máje coby starý pán v baloňáku a klobouku. Jen málokdo by v něm poznal někdejší symbol komunistické síly. S médii se důchodce »milionář« nebaví, výjimku udělal jen pro Českou televizi a v rozhovoru odvážně bilancoval. „V politice hraje svoji úlohu strach. A buďto bude hrát úlohu negativní, anebo pozitivní,“ řekl s tím, že na demonstranty v ulicích se 17. listopadu 1989 měly poslat lidové milice, aby byl klid! A to by podle něho zpacifikovalo i disidenty. „Když vidí nějaký lotr, že je vše dovoleno, myslím tím politický lotr, tak se toho chytí!“ vzkazuje tehdejšímu Občanskému fóru.
Je vidět, že ani dvě dekády po události, která změnila historii tehdejšího Československa, se jeho názory nezměnily. Právě naopak, jsou ještě radikálnější! Na pultech se navíc objevila jeho kniha rozhovorů »Viděno deseti«. Jakeš v ní spekuluje, že se »sametová akce« uspořádala natruc jemu! Kam se poděl někdejší Jakeš, který s nevinným výrazem hloupého Honzy před dvaceti lety přednesl legendární proslov »Kůl v plotě« a místo strachu budil hlavně smích. Proslov najdete na kompilaci »Rudí baviči aneb Strašlivé šplechty bolševické šlechty«, kterou vydá 16. listopadu Supraphon.
Nejlepší Jakešovy hlášky
„Musíte nám pomoct vy, řadoví komunisté, protože pak jsme my na Ústředním výboru KSČ jako kůl v plotě.“
„Přišel jsem k jedné paní, byla to bankovní úřednice, skončila v bance, její muž byl traktorista v družstvu, dělal v družstvu. Měli tam bojlery, já nevím, měli jich asi deset ti-síc těch bojlerů a měli sedm prasat, no.“ (Jakeš místo ozna-čení zvířete – brojler – použil výraz pro ohřívač vody – bojler.)
„Umělci, kteří to podepsali (petici Několik vět, pozn. red.), žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další, ne šest set, ale milion, dva miliony berou. Jandové a jiní.“
