Lidé zabíjeli neandrtálce - A jedli je!

Francouzští vědci přišli teď se zásadním zjištěním: Naši »bratranci« neandrtálci před 30 000 lety nevyhynuli vinou doby ledové, ale byli ve velkém zabíjeni předky dnešních lidí. Ti k nim přistupovali jako ke zvěři – jejich maso jedli, ze zubů a kostí si vyráběli šperky a lebky si vystavovali jako trofeje.

Francouzský paleoantropolog Fernando Rozzi s touto hypotézou přišel na základě zkoumání čerstvě nalezené dolní čelisti neandrtálce. Jsou na ní známky četných úderů ostrým kamenným pěstním klínem, který náš prapředek Homo sapiens používal k porcování zvěře. Rozzi tvrdí: „Neandrtálci zemřeli násilně naší rukou a naši předci maso neandrtálců i jedli.“ Neandrtálci byli sice fyzicky i intelektuálně zdatnější než Homo sapiens, ti ale nakonec zvítězili díky své agresivitě a brutalitě.

Neandrtálci, kteří byli »slepou větví« ve vývoji lidského druhu, žili na území Evropy a střední Asie 200 000 let před příchodem Homo sapiens z Afriky. Oba druhy pak vedle sebe žily 12 500 dalších let. Až dosud se soudilo, že neandrtálci vymřeli kvůli změně klimatu. Byli totiž závislí na lovu velké zvěře (mamutů nebo nosorožců srstnatých), které ale v době ledové ubývalo. Naopak Homo sapiens jedl malá zvířata, drůbež, ale třeba i hlemýždě, a také víc rostlin.

Jak by dnes žili neandrtálci?

Pokud by před 30 000 lety dopadl »souboj« neandrtálců a Homo sapiens opačně a ti první by ovládli svět, vypadala by dnes naše planeta podle italských vědců úplně jinak…

• Války by nebyly. Neandrtálci žili pokojně, zabíjeli jen kvůli potravě. Starali se o nemocné a bezmocné příslušníky svých tlup, mrtvé pohřbívali podobně jako lidé a měli zřejmě i náboženství.
• Města v podzemí. Neandrtálci milovali jeskyně, neměli rádi denní světlo.
• Sepětí s přírodou. Neandrtálci byli mnohem více spjati s přírodou než Homo sapiens. Na Zemi by tedy zřejmě přežilo množství druhů, které byly vyhubeny.
• Víc umění. Neandrtálci milovali malby – dokazují to nálezy jeskynních obrazů. Měli rádi i hudbu (např. vynalezli flétnu).
• Víc inteligence. I když neandrtálci boj s Homo sapiens prohráli, byli inteligentnější. Měli totiž o 150 – 200 cm³ více mozkové hmoty (tedy zhruba tolik co dnešní lidé). Vyráběli i důmyslnější nástroje.
• Kdyby vyhráli kdysi neandrtálci, byl by svět roku 2009 podle italských vědců kulturní ráj plný míru.

Co o nich vědci zjistili?

• Neandrtálci mluvili. Byli schopni se vyjadřovat v základních větách – asi jako dnešní čtyřleté dítě. A uměli se smát.
• Byli zrzaví. Měli bílou pleť posetou pihami a modré oči. Byli docela hezcí. Vědci to zjistili při výzkumu kostí starých 30 000 let. S člověkem se ale »pářili« a vědci tvrdí, že geny neandrtálců mají v sobě lidé se zrzavými vlasy.
• Tělo samý sval. Měřili až 180 cm a vážili skoro 100 kg, byli samý sval. Měli krátké ruce a nohy. Homo sapiens byli tehdy mnohem menší (160 cm a 60 kg), byli ale organizovanější, agresivnější a brutálnější.
• Nesnášeli mléko. Gen k trávení mléčného cukru nebyl u dospělých jedinců aktivní (stejně jako u dnešních Asiatů).
• Čistili si zuby. Nález dvou stoliček neandrtálců potvrdil, že si čistili zuby už před více než 60 000 lety. Dokazují to rýhy na zubech.
• Ještě žijí? Někteří vědci míní, že záhadný yetti (sněžný muž), až 2,5 m vysoký chlupatý tvor podobný lidoopovi, je možná neandrtálec, který se kdysi oddělil od ostatních a v původní formě přežívá dodnes v Himálaji.