Právník radí - Výpověď: Na co máte nárok? Může se to stát i vám…

1. Může se firma rozhodnout, že nechá zaměstnance doma za 60 % platu v případě, že pro ně nemá práci?
   Je nutná dohoda s odbory. A pokud ve firmě nejsou, pak s úřadem práce. Takové snížení mzdy je navíc možné maximálně po dobu 1 roku. A ve dnech, kdy dostáváte jen 60 % platu, pak skutečně nesmíte pracovat. Když má např. pro vás firma práci jen od pondělí do středy, dostáváte za tyto dny plnou mzdu, a za čtvrtek a pátek, kdy do práce nejdete, pak jen zmíněných 60 %. Každopádně vždy musíte celkem za měsíc dostat částku rovnající se alespoň minimální mzdě.
2. Firma přechází na čtyřdenní pracovní týden. Sníží mi automaticky plat?
   Záleží, jak ke zkrácení pracovního týdne dojde. Existují tři možnosti.
   a) »Náhrada mzdy«: Zaměstnavatel vám nebude pátý den přidělovat práci, přesto vám za tento den náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
   b) »Snížená náhrada mzdy«: Zůstanete pátý den doma a budete za tento den dostávat sníženou náhradu (nejméně ale 60 % vašeho průměrného výdělku). Tuhle variantu musí ale firmě předem odsouhlasit odbory, či úřad práce.
   c) »Kratší pracovní doba«: Plat berete jen za čtyřdenní pracovní týden – mzdu vám tedy firma o pětinu snížila. Musíte s tím ale předem písemně souhlasit.
3. Firma nemá zakázky a proto nám zkracuje pracovní den na 5 hodin, a zároveň nám chce adekvátně snížit i plat. Má na to právo?
   Jen pokud s tím budete předem souhlasit. Pokud souhlasit nebude, tak i při pětihodinovém pracovním dnu máte nárok dostávat celý předchozí plat.
4. Můžu dostat výpověď ze dne na den s tím, že pro mě nemá firma práci a nemám tedy už zítra chodit?
   Ano, ale váš pracovní poměr skončí až po 2měsíční výpovědní době a nárok máte i na tříměsíční odstupné. Celkem tedy musíte dostat 5 měsíčních platů.
5. Dostal jsem výpověď pro nadbytečnost. Na mé místo pak ale nastoupil někdo jiný. Práce zůstala stejná, jen název se změnil. Je to legální?
   Není. Písemně ji oznamte, že považujete výpověď za neplatnou a trváte na dalším zaměstnávání. Lze podat i stížnost k inspektorátu práce. Do 2 měsíců ode dne, kdy měl váš pracovní poměr skončit na základě výpovědi, můžete navíc podat u soudu žalobu na „určení neplatnosti výpovědi“. Pokud vám dá soud zapravdu, musí vám firma doplatit mzdu i za období, kdy jste už nepracoval.
6. Lze dostat výpověď »na hodinu« bez důvodu, jsem-li ve zkušební době?
   Ano.
7. Jsem k 31.březnu odvolán z vedoucí funkce a s nabízenou náhradní prací a snížením platu nesouhlasím. Mám nárok po dobu dvouměsíční výpovědní lhůty na plat z předcházející funkce a také na tříměsíční odstupné?
   Na první otázku zní odpověď »ano« – i během výpovědi berete dál „šéfovský“ plat. Na druhý dotaz zní odpověď »ano« jen pokud firma vaše dosavadní místo vedoucího úplně ruší. Pokud vás z něj jen „sesadila“, nárok na odstupné nemáte.
8. Kolik je nyní minimální, tedy zákonem zaručená mzda?
   8000 Kč měsíčně (při obvyklém 40hodinovém pracovním týdnu), či 48,10 Kč na hodinu (při hodinové mzdě). Méně prostě dostat nesmíte. Tak je tomu ovšem jen u nejhůře placených, tzv. nekvalifikovaných profesí. Pro většinu profesí platí vyšší minimální plat. Tak např. u pokladní v supermarketu či u servírky je to 9800 Kč, u zdravotní sestry 10 800 Kč a u ředitele společnosti 16 100 Kč.
9. Týká se minimální mzda jen zaměstnanců v řádném pracovním poměru?
   Ne. Vztahuje se i na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Nezáleží, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou. A není ani důležité, jestli jde o třeba druhé zaměstnání nebo přivýdělek.
10. Co když mám ale poloviční pracovní úvazek?
    Pak se minimální mzda snižuje také na polovinu.
11. Je minimální mzda nějak odstupňována podle věku?
    Částečně ano. Pokud je vám 18 až 21 let a jde o váš první pracovní poměr, snižuje se příslušné minimum na 90 % - snížení ale platí jen prvních 6 měsíců od vzniku (prvního) pracovního poměru. Zaměstnanci do 18 let mají pak nárok jen na 80 % příslušného minima. Lidem s částečným invalidním důchodem se minimum snižuje na 75 %, u plného invalidního důchodu pak na 50 procent.
12. Počítají se do minimální mzdy i příplatky (za práci přesčas, o svátcích…), či náhrady mzdy (cestovní náhrady, atd.)?
    Ne. Minimální mzdou se myslí základní plat.
13. Je konec března a mně ještě nepřišla výplata za únor. Co mám dělat?
    Výplatní termín byste měli mít stanovený v pracovní smlouvě, či mzdovém výměru (např. 8 až 15. dne v měsíci). Zákon dává ale zaměstnavateli možnost vyplatit mzdu až do posledního dne následujícího měsíce. Např. jde-li o mzdu za práci v únoru, musí ji firma vyplatit do konce března. Raději si ale zjistěte, zda nebyl na vašeho zaměstnavatele podán insolvenční návrh (dotazem na kterémkoliv úřadu práce). Od podání insolvenčního návrhu máte totiž jen 1 měsíc na přihlášení svých mzdových nároků u úřadu práce.
14. Co když tuhle lhůtu »prošvihnu«?
    Mzdový nárok vám nepropadne, budete se však o něj muset přihlásit u soudu. A to je delší a komplikovanější cesta.
15. Na firmu byl podán insolvenční návrh a já jsem bez výplaty a tedy bez peněz. Může mi někdo pomoci?
    Nechte si od zaměstnavatele potvrdit formulář „Doložení mzdových nároků zaměstnance“ (dostanete ho na úřadu práce). Pokud firma písemně potvrdí, kolik vám dluží, můžete tuto částku dostat od pracovního úřadu. Pokud vám firma potvrzení odmítne dát, úřad práce vám proplatí jen minimální mzdu. V každém případě za vás úřad (stát) zaplatí zdravotní a sociální pojištění… I pokud máte ale od firmy doloženo, že vám dluží, můžete výše zmíněnou formou od úřadu práce dostat nejvíce 32 538 Kč měsíčně, a to maximálně za 3 měsíce. Případný rozdíl mezi vaší skutečnou mzdou a částkou, vyplacenou úřadem práce, pak můžete nárokovat ještě v insolvenčním řízení. Tam ale na zaplacení dluhů většinou čekají i další firmy nebo banky, kterým váš zaměstnavatel dluží.
16. Pokud mi nepřišel včas plat, můžu okamžitě ukončit pracovní poměr?
    Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo jakoukoli její část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, můžete pracovní poměr zrušit okamžitě (bez dvouměsíční výpovědní lhůty). A firma vám pak vedle dlužné mzdy a úroků z prodlení musí zaplatit ještě tříměsíční odstupné.
17. Mám pracovní smlouvu na dobu určitou, ale firma zkrachuje ještě před vypršením smlouvy - mám nárok na odstupné?
    Ano.
18. Pokud žena po mateřské nenastoupí opět do práce kvůli tomu, že nemá možnost dát dítě do školky nebo pro něj nemá hlídání - může dostat od zaměstnavatele výpověď např. pro hrubé porušení pracovní kázně?
    Ne. Rozhodl tak Nejvyšší soud, když řešil takový případ z Uherského Hradiště. Žena podle něj měla dostat od zaměstnavatele pracovní volno - nikoli výpověď.
19. Kdy mně zaměstnavatel nesmí dát výpověď?
    Pokud jste v pracovní neschopnosti, kterou jste si nezpůsobil pod vlivem alkoholu nebo drog. Pokud se účastníte vojenského cvičení, či pokud jste ze zaměstnání uvolněni pro výkon veřejné funkce. Propustit nelze ani funkcionáře odborů, těhotnou ženu a zaměstnance na mateřské či rodičovské dovolené.
20. Co musí obsahovat výpověď, aby byla platná?
    a) Musí být písemná (ústní je neplatná!) a musí být zaměstnanci doručena – buď osobně proti jeho podpisu, nebo ji zaslat doporučeným dopisem.
    b) Musí obsahovat datum podání výpovědi. Dále datum, od kterého začíná běžet výpovědní doba. A datum skončení pracovního poměru.
    c) Musí být podepsána oprávněnou osobou (zástupce zaměstnavatele).
    d) Musí obsahovat důvod výpovědi – proč přesně vás propouští. Během výpovědní lhůty nelze důvod výpovědi měnit.
    Pokud nebyly všechny výše zmíněné body splněny, je výpověď neplatná.
21. Dali mi výpověď. Na co mám nárok?
    Výpovědní lhůta je dvouměsíční a začíná prvním dnem následujícího měsíce (dostanete-li tedy výpověď např. 8. března, začne dvouměsíční lhůta běžet až od 1. dubna). Při výpovědi z organizačních důvodů (zrušené místo), máte nárok i na odstupné ve výši nejméně tří svých průměrných platů. Při ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů (prokážete-li, že vám je způsobila vaše práce, či že jste ohroženi nemocí z povolání) je pak odstupné 12násobek vašeho platu.
22. Kdy na odstupné nárok nemám?
    Dáte-li výpověď sami. Nebo nemůžete-li už vykonávat profesi ze zdravotních důvodů (nejde-li ovšem o pracovní úraz). Či neplníte-li své povinnosti - tehdy vás ale před tím musí zaměstnavatel na vaše prohřešky písemně upozornit. Odstupné nedostanete, ani když vás vyhodí „na hodinu“.
23. Kdy mě může zaměstnavatel vyhodit »na hodinu« bez odstupného?
    Byl-li jste pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu vězení na více než 1 rok, či byl-li jste pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů k nepodmíněnému trestu na nejméně 6 měsíců. Okamžitý vyhazov může dostat i ten, kdo poruší hrubě pracovní povinnosti (neomluvené absence, alkohol na pracovišti,…).
24. Pokud mně vyplatí firma odstupné – kdy mohu začít brát podporu v nezaměstnanosti?
    Okamžitě poté, co v zaměstnání skončíte. Odstupné na to nemá vliv.
25. Běží mi dvouměsíční výpověď. Můžu si během ní shánět novou práci?
    Ano, a dokonce máte během té doby nárok na půl dne volna v každém týdnu (dohromady tedy během dvouměsíční lhůty čtyři celé dny), abyste si novou práci našli. Volno můžete po dohodě se šéfem spojit i do jednoho dne.
26. Co když během dvouměsíční výpovědní lhůty onemocním, otěhotněním, nebo během ní začnu čerpat mateřskou či rodičovskou dovolenou?
    V tom případě se dostáváte do tzv. „ochranné lhůty“ a výpovědní doba se po dobu jejího trvání přeruší. Pracovní poměr vám tedy skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby. V podstatě to znamená, že když na 14 dní onemocníte, přestane vám běžet výpovědní doba. Její běh se obnoví až po vašem návratu do práce a vy budete v zaměstnání o těchto 14 dní déle.
27. Po výpovědi jsem v práci skončil. Co mám udělat jako první?
    Přihlásit se na úřadu práce – stihnete-li to do tří pracovních dnů, zaevidují vás od prvního dne, kdy jste skutečně bez práce. Jinak registraci zbytečně odsunete. Úřad práce vám po zaevidování začne vyplácet podporu.
28. Kdy mám nárok na podporu v nezaměstnanosti?
    Pokud jste v posledních 3 letech odpracoval alespoň 12 měsíců.
29. Jak je to u absolventů škol?
    Stejně. Doba studia se do zmíněných třech let nezapočítává.
30. Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti?
    Obvykle se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku z posledního zaměstnání. První dva měsíce dostanete 65 % předchozí čisté mzdy, další dva měsíce 50 % a zbývající dobu 45 %. Nejvyšší možná podpora je ale 13 307 Kč.
31. Co to znamená „zbývající doba“? Jak je to dlouho?
    Záleží na vašem věku. Do 50 let je to 1 měsíc - celkem tedy budete brát podporu 5 měsíců. Ve věku 50-55 let můžete brát dávky celkem 8 měsíců. A ve věku nad 55 let (až do věku odchodu do důchodu) celkem 11 měsíců.
32. A co potom?
    Po skončení této doby (5, 8 nebo 11 měsíců) dostanete sociální dávku ve výši životního minima (necelých 3200 Kč). Pokud ale např. odmítnete rekvalifikaci, přijdete i o sociální dávky a dostane jen existenční minimum (2020 Kč).
33. Kdy podporu v nezaměstnanosti nedostanu?
    Pokud jste v posledních 3 letech neodpracoval aspoň 12 měsíců, či pokud jste v posledních 6 měsících dostal výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně. Nebo pokud jste v posledních 6 měsících nejméně 2x opustil místo, které vám úřad práce zprostředkoval. Důvodem k odebrání podpory je i přivýdělek načerno.
34. Kdy můžu o podporu přijít?
    Např. odmítnete-li nastoupit do vhodného zaměstnání nebo na rekvalifikaci.
35. Můžu si coby nezaměstnaný přivydělat, aniž bych ztratil podporu?
    Ano. Musí s tím ale předem souhlasit úřad práce. Povolen je pak maximální měsíční přivýdělek do částky, odpovídající půlce minimální mzdy (dnes tedy do 4000 Kč hrubého). Pokud jde ale o krátkodobé zaměstnání (či brigádu) na maximální dobu 3 měsíců, může být vaše odměna jakkoliv vysoká. Předem s tím ale opět musí souhlasit úřad práce.

Kdy vám může firma snížit plat?

1. Výši mzdy máte přímo v pracovní smlouvě…
   Se snížením platu musíte souhlasit, a to i v případě zkrácení pracovní doby.
2. Mzda je rozdělena na pevnou a pohyblivou složku (uvedeno v pracovní smlouvě či mzdovém výměru)…
   Pevná (základní) část platu musí vždy dosahovat alespoň výše minimální mzdy (u nejméně kvalifikovaných profesí 8000 Kč). Pohyblivá složka (obvykle 20 až 40 % platu) je nenároková. Ve většině pracovních smluv je ale napsáno, za jakých podmínek vám ji firma může zkrátit a firma to musí respektovat… Pokud ale v pracovní smlouvě jasně definované podmínky pro přiznání pohyblivé části nemáte, může vám firma pohyblivou část zkrátit nebo úplně odebrat i bez udání důvodu. I když… Pokud vám zaměstnavatel dal výrazně méně peněz než srovnatelným kolegům, můžete ho žalovat kvůli porušení § 16 a § 110 zákoníku práce z nich plyne, že zaměstnanci na stejné úrovni, stejného pracovního zařazení, stejné výkonnosti či zkušeností by měli být placeni zhruba stejně.3) Plat je stanoven v kolektivní smlouvě…Mzdu vám může zaměstnavatel měnit jen se souhlasem odborů.
3. Plat je stanoven samostatným mzdovým výměrem…
   Firma vám může sebrat peníze snadno vydáním nového výměru. Ne ale zpětně a ne pod hranici minimální mzdy. Musí zachovat i výši zákonných příplatků (práce o víkendech, o svátcích…) a respektovat zákaz diskriminace (viz výše).4) Mzda je stanovena mzdovým výměrem, který je ale nedílnou součástí pracovní smlouvy…I kdyby šlo o fyzicky samostatný dokument, považuje se za součást dohody a lze jej změnit jen s vaším souhlasem. Jak to poznáte? Ve vaším pracovní smlouvě je tato či podobná věta: „Nedílnou součástí této pracovní smlouvy je mzdový výměr vydaný zaměstnavatelem.“