První dětská psychiatrička Jiřina Křížková: Oslavila stovku!
4 fotografie
Na svět přišla za první republiky, zažila válku, drsný komunismus a opět demokracii. Celý svůj život se řídila tím, že si musíme pomáhat. To je lékařka Jiřina Křížková, která doma v Plzni oslavila úctyhodné 100. narozeniny.
Žije ve vile ve čtvrti Lochotín se svým synovcem, jachtařem Davidem Křížkem (53), a jeho manželkou, Miss ČR z roku 2003 Lucií (40). Ti se o čipernou, hluboce věřící seniorku starají. Už odmala chtěla všem pomáhat, a tak medicína byla pro ni jasná volba „Promovala jsem v prosinci 1950, v lednu jsem nastoupila jako lékařka v Sušici,“ řekla paní Jiřina.
Léta v Dobřanech
Doplnila si vzdělání a na přímluvu krajského pediatra nastoupila v roce 1958 jako primářka nově vzniklého dětského oddělení v Psychiatrické léčebně v Dobřanech. „Ale to nebylo jen tak. Řekli mi, že se neangažuji a nemám k tomu kvalifikaci. Odpověděla jsem jim, že kvalifikaci na dětskou psychiatrii nemá nikdo na světě, a místo jsem dostala,“ vzpomínala paní Jiřina.
Vyhazov z léčebny
Na příkaz StB ji v roce 1974 z léčebny vyhodili, ale o své děti se starala i nadále. Jako obvodní lékařka si vynutila jeden den v týdnu na dětskou psychiatrii. Po odchodu do důchodu v roce 1984 jí StB i to zatrhla. „Oddychla jsem si až po sametové revoluci. Teprve pak jsem přestala mít strach z neustálého sledování,“ dodala paní Jiřina. I když už hůř vidí a slyší, stále sleduje dění kolem sebe a má pozitivní pohled na svět, stejně jako na celý život.
150 přání k Vánocům
Jako primářka se starala i o děti z rozvrácených rodin. Chtěla, aby se vrátily domů. „Ne vždy to šlo. Snažila jsem se tak pro ně zprostředkovat adopci,“ uvedla paní Jiřina. Celkem se jí to povedlo u 199 dětí. „Se všemi jsem udržovala kontakt až do jejich dospělosti. Dvacet z nich dokonce vystudovalo vysokou školu. Některé mi pořád píší přání k Vánocům. Jednou jsem dostala 150 blahopřání,“ svěřila se paní Jiřina.
Provezla dokumenty
Majstrštyk se Jiřině povedl, když v letech 1962 až 1965 zasedal Druhý vatikánský koncil v Římě. „Mě tam tehdy pustili. Koncil reagoval na potřeby tehdejší doby a mým přáním bylo dovézt z něj do Československa dokumenty. Cestou zpět ve Vídni jsem je získala a převezla přes hranice. Dodnes se divím, že mě s nimi nechytili,“ řekla paní Jiřina. Dokumenty pak předala řádovým sestrám, ty je přeložily a šířily dál.
4 fotografie
