Dávná památka v Kutné Hoře: Znovu staví pyramidu z lidských kostí
5 fotografií
Odborníci v kutnohorské kostnici mají hromadu práce, obnovují totiž další pyramidu z lidských kostí. Ta musela být před časem rozebrána kvůli celkové rekonstrukci památky, která patří s historickým jádrem Kutné Hory od roku 1995 do kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Na místo osadili novou vnitřní dřevěnou konstrukci, kolem připevnili zrestaurované dřevo a pustili se do sestavování jednotlivých lebek a kostí. Skládání pyramidy začalo teď v červenci, v prvním čtvrtletí příštího roku bude podle ředitelky organizační složky sedlecké farnosti Radky Krejčí hotová. „Ale samozřejmě je otázka, zda budeme schopni postupovat takhle rychle,“ uvedla. Zatím restaurátoři pracují na prvním patře pyramidy. Kostnice zůstává otevřená pro veřejnost, můžete tedy nahlédnout pod ruce odborníků při jejich práci přes vitrážové okno.
Jednotlivé lebky a kosti, pocházející od obětí moru a husitských válek, je nutné očistit, ošetřit, osušit a po osazení dřevěné konstrukce složit zpátky. Práce na sestavování pyramid jsou součástí rozsáhlé obnovy kostnice započaté v roce 2014. Náklady farnost hradí sama, jedna pyramida včetně opravy klenebního pole vychází podle dřívějších informací na 21 milionů korun.
Lustr z lidského těla
V 18. století se na rekonstrukci kostela Všech svatých a kostnice podílel barokní architekt Jan Blažej Santini Aichel, který je také pokládaný za autora první kosterní výzdoby dolní kaple. V 19. století, kdy majetek přešel do rukou rodiny Schwarzenbergů, zasáhl do další rekonstrukce František Rint. V kostnici patří mezi jeho nejznámější díla obrovský lustr složený ze všech kostí lidského těla a schwarzenberský rodový erb.
Zaniklý klášter
Kostnice a kostel Všech svatých v Sedlci byly původně součástí dnes již zaniklého cisterciáckého kláštera. Díky objevu stříbra byla tehdy Kutná Hora jedním z největších měst, což s sebou přineslo i velký nárok na místo posledního odpočinku. Většina tehdejších obyvatel tak byla pohřbena na klášterních pozemcích v Sedlci, kde byl jediný funkční křesťanský hřbitov. Na konci 14. století měl rozlohu 3,5 hektaru.
K popularitě sedleckého hřbitova přispěla i pověst o opatu Heidenreichovi a jeho cestě do Jeruzaléma. Podle ní přivezl do Sedlce hrst hlíny z Hakeldamy (Krvavé pole koupené za 30 třicet stříbrných, které dostal Jidáš jako odměnu za svou zradu) a založil zde první svaté pole ve střední Evropě. I proto se místo stalo vyhledávanou pohřební lokalitou.
5 fotografií
