V kutnohorské kostnici opravují pyramidy z lidských ostatků: Skládají lebky a hnáty!
Pochmurný nádech má práce restaurátorů v turisty vyhledávané kostnici v Kutné Hoře-Sedlci. Rozebranou pyramidu z lidských kostí tam sestavují zase dohromady.
Jedna z nejnavštěvovanějších památek v Česku, kostnice v kostele Všech Svatých v kutnohorské Sedlci, prochází opravou od roku 2014. Kromě exteriérových oprav se péče restaurátorů dočkala i výzdoba z lidských kostí, jediná na světě. „Její podstatná část je zrestaurována. Nyní se pracuje na pyramidách z kostí, které se nacházejí v rozích dolní kaple. Za stovky let jsou v havarijním stavu. Bortí se, naklánějí a kosti ve spodních patrech degradují,“ řekla Aha! ředitelka organizační složky římskokatolické farnosti Sedlec Radka Krejčí. První rozebranou ze čtveřice čtyřmetrových staveb restaurátoři nyní skládají dohromady. „Postupně nacházíme fragmenty původní konstrukce. Podle nich je možné upřesnit tvar a provedení původní sestavy,“ vysvětlil šéf týmu restaurátorů Tomáš Král. Nejnáročnější je podle něj právě dokumentování stavu před a při demontáži pyramidy. Nedochovala se k nim totiž žádná dokumentace. První z pyramid by mohla být sestavena v polovině tohoto roku. Opravy zatím tamní římskokatolickou farnost vyšly na 90 milionů korun.
Nová konstrukce
Kosti, ze kterých restaurátoři opět sestavují pyramidu, byly očištěny a dezinfikovány. Pro restaurátory bylo překvapením, že i vnitřní části pyramidy byly z velké části vyplněné kostmi. Nově budou stát pyramidy na speciální dřevěné konstrukci. Uvnitř budou mít výduť, čímž se zamezí pronikání vlhkosti.
Opravují statiku
Podle Krejčí bylo rozebrání pyramidy nutností kvůli poruše statiky kostela. Ze své osy je vychýlen o necelého půl metru. „Abychom náklon zastavili, potřebovali jsme se dostat k jednomu z pilířů, podezdít jej a zpevnit. Nachází se právě v poli rozebrané pyramidy,“ vysvětlila.
Záhadný autor
„Po rozebrání první pyramidy se přikláníme k tomu, že autorem byl geniální architekt Jan Blažej Santini Aichel, který je autorem barokní výzdoby kostnice. V Sedlci působil na začátku 18. století,“ vysvětlila Krejčí s tímž, že pyramidy by mohly být i výrazně starší.
Půl milionu ročně
„Spolu s chrámem sv. Barbory je hlavním tahákem Kutné Hory. V roce 2019 před pandemií covidu ji navštívilo téměř půl milionu lidí. Dostali jsme se na naprostou hranici našich kapacitních možností. Z tohoto pohledu vnímám výrazný pokles turistů v loňském roce pozitivně,“ vysvětlila Krejčí.
Vznikaly z nutnosti
Kostnice původně v Evropě vznikaly jako místa pro pietní uložení ostatků v době morových ran. „Umíralo obrovské množství lidí, staré hroby se exhumovaly a znovu použily pro morové oběti. Exhumované kosti byly pietně ukládány právě v kostnicích,“ sdělila Krejčí.
Legenda o mnichovi
Podle legendy kosti sestavil v 16. století poloslepý mnich z kláštera v Sedlci. Dokončení v roce 1870 se na popoud Schwarzenbergů dočkala velká část současné výzdoby včetně velkého lustru z kosterních pozůstatků. Jejich autorem již nebyl Santini, ale řezbář František Rint.