Intimita na vozíčku: Sex? Toužím jen po objetí

Tělo ho neposlouchá, mysl si však udržuje bystrou. Jak? Mluví s lidmi! Potkává se s nimi pravidelně v rámci přednášek. „Mladí zdraví lidé nemají o životě handicapovaných představu. Tak jim o něm povyprávím na základě mých zkušeností,“ říká Jakub Kremer.

Na vlastní kůži poznal přístup druhých ke zdravotně postiženým. „Báli se se mnou mluvit. Od té doby, co dělám tuhle osvětu, je to ale mnohem lepší. Řešíme se studenty běžné situace v dopravě nebo moje jednání s lékaři či na úřadech. Nebojím se mluvit ani o sexu,“ netají Jakub s tím, že starším nemá problém ani svou situaci ohledně intimních potřeb nastínit.

O Jakubovy přednášky je velký zájem.

„Využil jsem již služby sexuální asistence. Nejde však o uspokojení tělesných potřeb nebo o samotný pohlavní styk. Jde o potřebu fyzického kontaktu, doteku, objetí Co jsem dospělý už mě nikdo neobjímá,“ přiznává. Komunikace se studenty a školáky funguje na Jakuba Kremera jako životabudič. „Studenti mě svou energií nabíjejí. Není to o tom, že bych jim předával něco jen já. Oni mi naopak ukazují své názory na život, a to zase obohacuje mě,“ uzavírá s úsměvem na tváři.

Co nejvíc samostatný

Jakub je vzhledem ke svému postižení odkázán na druhé. Péči mu zajišťuje maminka, se kterou bydlí, pomáhají mu i osobní asistenti spolku Podané ruce. „Pro mě je důležité, abych co nejvíce věcí zvládl sám. Lidé mají tendenci se ptát na vše mámy, a ne mě. Proto se snažím využívat osobní asistenci a co nejvíc věcí si řešit,“ říká.

Musíte vědět!

Rodině Adélky s mozkovou obrnou dosluhuje auto: Jak k lékaři a do školy?

Celý článek

.

Fotogalerie

3 fotografie