Znáte svoje vnitřní hodiny? Ovlivňují náladu i sexuální apetit
Mysleli jste si, že jste pány svého těla? Tak to je velký omyl. Všechny důležité aspekty našich životů totiž řídí tzv. cirkadiánní rytmus, tedy cyklus spánku a bdění. Rozhoduje o všem: od tělesné teploty přes sportovní výkony, náladu či chuť k jídlu až po sexuální touhu
Až donedávna vědci věřili, že čas relaxace a bdění se střídá na základě denního světla. Experiment, který absolvoval spánkový expert Nathaniel Kleitman v roce 1938, ovšem ukázal, že domněnka je mylná. Spolu se svým asistentem se na 32 dní nastěhoval do jeskyně v Kentucky a pozoroval různé reakce svého těla. Ukázalo se, že aniž za celou dobu věděl, zda je venku den nebo noc, usínal vesměs ve stejnou dobu jako doma.
Tělesná teplota rovněž kolísala zřejmé, že cirkadiánní rytmus nám je dán od přírody. Jediné, co se liší, je, jak je naprogramován. Zatímco »ranní ptáčata« bývají nejproduktivnější v dopoledních hodinách a večer uléhají časně, »noční sovy« naopak pozdě vstávají a to nejlepší je čeká ve večerních hodinách. Proto je tak důležité pochopit rytmus vlastního těla, nebojovat s ním, naopak jej přijmout a vytěžit z něj maximum. Díky tomu pak totiž v práci (ale třeba i v ložnici) předvedeme ty ? é - přirozeně. A od té doby je tak nejlepší výkony.
Jak nás ovlivňuje světlo?
To, jak se během dne cítíme, závisí na interakci dvou procesů: na spánkovém tlaku, který utváří látky, jež se tvoří v mozku během bdění, a na vnitřních hodinách, které v podstatě určuje sluneční svit. Obzvláště citlivé je naše tělo na tzv. modré světlo, které produkují obrazovky počítačů. To dokáže cirkadiánní rytmus rozházet a pak se nám v noci špatně spí.
Jak to celé funguje...
Ze sítnice putuje světelný signál, který naše oko zaregistruje, skrz optické nervy do suprachiasmatického jádra, které se nachází v hypotalamu. Právě toto jádro je zodpovědné za kontrolu a koordinaci cirkadiánního rytmu. Další část mozku, tzv. šišinka, pak s nástupem tmy produkuje melatonin. Ten dává tělu signál, že je čas odpočinku. V nadledvinkách se naopak tvoří hormon kortizol, který reguluje metabolismus, imunitní systém i krevní tlak a řídí odpověď těla na stresové situace. Je do velké míry zodpovědný za to, jak se během dne cítíme.
